SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

SČMBD aktuálně znepokojuje zejména rostoucí podíl nedobytných pohledávek. Ještě v letech 2014 a 2015 šlo o pouhých 12, resp. 15 procent celkového dluhu, od roku 2016 ovšem jejich podíl prudce narůstá. V současnosti se členům svazu dlouhodobě nedaří vymoct přes 48 procent nedoplatků, což představuje částku přesahující 95 milionů korun. Celkově neplatiči dluží členům SČMBD 194 milionů korun, říkají data ke konci roku 2019. „Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,“ říká předseda svazu Jan Vysloužil.

Přestože celková dlužná částka meziročně klesá a rok 2019 zaznamenal pokles o 10 procent oproti roku 2018, Vysloužil předpovídá, že v souvislosti s koronavirovou krizí počet neplatičů i celková výše dluhu opět značně naroste. Poslední meziroční pokles lze podle něj přisoudit kromě důsledné práce SVJ a celkové hospodářské prosperitě také mírné zimě.

Podle Vysloužila jsou hlavním důvodem nárůstu nevymahatelného dluhu zákonné změny, ke kterým došlo v posledních letech. Ty zásadním způsobem oslabily pozici družstev a SVJ a omezily možnosti postihu neplatičů: „Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat o 6 měsíců až na jeden rok. Velkou roli hraje také loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 tisíc.

Podle Svazu může situaci družstev a SVJ ještě ztížit další vývoj legislativy, protože „změny, které jsou aktuálně projednávány v oblasti exekucí, povedou k dalšímu zhoršení vymahatelnosti práv věřitelů v bytových domech, a to zejména u dlužníků s více exekucemi. Vedle systémových změn by pro nás bylo významnou překážkou také zavedení povinných záloh, které by celý proces výrazně prodražily,“ domnívá se Vysloužil.

Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí.


Autor: REDAKCE

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst

Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.

Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci

Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.

Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?

Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.