SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

SČMBD aktuálně znepokojuje zejména rostoucí podíl nedobytných pohledávek. Ještě v letech 2014 a 2015 šlo o pouhých 12, resp. 15 procent celkového dluhu, od roku 2016 ovšem jejich podíl prudce narůstá. V současnosti se členům svazu dlouhodobě nedaří vymoct přes 48 procent nedoplatků, což představuje částku přesahující 95 milionů korun. Celkově neplatiči dluží členům SČMBD 194 milionů korun, říkají data ke konci roku 2019. „Vzhledem k tomu, že naši členové vlastní či spravují zhruba pětinu bytového fondu v ČR, lze očekávat, že celková suma bude ještě násobně vyšší. Celostátně půjde nepochybně o vyšší stovky milionů, které za neplatiče museli jejich sousedé uhradit. A to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí,“ říká předseda svazu Jan Vysloužil.

Přestože celková dlužná částka meziročně klesá a rok 2019 zaznamenal pokles o 10 procent oproti roku 2018, Vysloužil předpovídá, že v souvislosti s koronavirovou krizí počet neplatičů i celková výše dluhu opět značně naroste. Poslední meziroční pokles lze podle něj přisoudit kromě důsledné práce SVJ a celkové hospodářské prosperitě také mírné zimě.

Podle Vysloužila jsou hlavním důvodem nárůstu nevymahatelného dluhu zákonné změny, ke kterým došlo v posledních letech. Ty zásadním způsobem oslabily pozici družstev a SVJ a omezily možnosti postihu neplatičů: „Bylo zrušeno zákonné zástavní právo k bytu dlužníka, družstva také ztratila možnost vypovědět neplatícímu členovi nájem z bytu, čímž se jim prodloužila průměrná doba, za kterou mohou neplatiče vystěhovat o 6 měsíců až na jeden rok. Velkou roli hraje také loňské zmírnění podmínek oddlužení, kvůli kterému se sousedé už nemusí dočkat zaplacení ani třetiny dluhu, či letošní změna podmínek exekučních dražeb, kvůli které byt není možné prodat dříve, než se dluh vyšplhá na 100 tisíc.

Podle Svazu může situaci družstev a SVJ ještě ztížit další vývoj legislativy, protože „změny, které jsou aktuálně projednávány v oblasti exekucí, povedou k dalšímu zhoršení vymahatelnosti práv věřitelů v bytových domech, a to zejména u dlužníků s více exekucemi. Vedle systémových změn by pro nás bylo významnou překážkou také zavedení povinných záloh, které by celý proces výrazně prodražily,“ domnívá se Vysloužil.

Jedinou pozitivní změnu přineslo platícím vlastníkům přednostní právo k 10 procentům výtěžku z dražby bytu dlužníka. V lokalitách s nízkou cenou bytů ovšem ani to k pokrytí dluhu většinou nestačí.


Autor: REDAKCE

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Exkluzivně: Legislativní přehled za třetí květnový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení za třetí květnový týden 2024.

Dvě zaměstnání naráz? Jde to, potřebujete ale souhlas

Na naši poradnu se obrátila paní Alena, která pracuje na hlavní pracovní poměr jako kuchařka. Nyní se jí naskytla možnost druhého zaměstnání na plný úvazek. Za jakých podmínek to...

Průzkum: Zmírnění oddlužení se nelíbí. Proti je 62 procent Čechů

Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR většina Čechů nesouhlasí se zkrácením oddlužení na tři roky.