SOLUS: Občanů s dluhem po splatnosti za poslední rok ubylo, klesla i jeho celková výše

V negativním Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci loňského roku evidováno 567 tisíc osob s dluhem po splatnosti. To je celkem o 53 tisíc osob méně než na konci roku 2018. Klesla i celková výše dluhu po splatnosti, a to o 2,5 miliardy na 47 miliard Kč.

Ke konci roku 2019 evidovalo sdružení SOLUS v největším registru dlužníků v Česku závazek po splatnosti u 6,4 % dospělých osob. O rok dříve šlo o 7,14 % dospělých občanů. Celkový závazek po splatnosti evidovaný u těchto 567 tisíc osob činil ke konci roku necelých 47 miliard Kč. O rok dříve dosahovala jeho výše 49,5 miliardy Kč.

„Skutečnost, že máme meziročně v negativním registru o 50 tisíc osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Znamená to, že řada z těchto osob nemusí kvůli neschopnosti uhradit dluh čelit exekuci nebo osobnímu bankrotu, a tyto nesplácené dluhy nemusí v ceně služby platit jiní klienti našich členských společností,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Svůj závazek po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob SOLUS nebo jeho část uhradilo v roce 2019 více než 229 tisíc osob. Celková suma uhrazených závazků po splatnosti evidovaných v daném registru přesáhla 4,9 miliardy Kč.

SOLUS sdružuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.

Zápis v registru SOLUS motivuje dlužníky, aby své závazky po splatnosti uhradili. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou službu.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva SOLUS

Přečtěte si také

Mladí si na dovolenou nepůjčují. V krizi omezí výlety

Když nejsou peníze, omezí mladí lidé jako první výdaje na dovolenou nebo výlety. Téměř 94 procent Čechů ve věku 18 až 30 let navíc odmítá, že by uvažovali o půjčce za účelem rekreace, pokud by neměli našetřeno dostatek peněz. Data vyplývají z průzkumu agentury Stem/Mark pro společnost Kruk, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

SČMBD: Neplatiči dluží téměř 200 milionů na poplatcích za bydlení. Polovina je nevymahatelná

Bytová družstva a sdružení vlastníků jednotek (SVJ) dlouhodobě řeší problémy s neplatiči, za které jsou ostatní sousedé nuceni doplácet poplatky za energie a služby spojené s bydlením, aby jim nepozastavili dodávky pro celý dům. Situace se navíc každoročně zhoršuje, protože stoupá procento nevymožených nedoplatků. Ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun, jak uvádí data Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Svaz očekává, že koronavirová krize a vývoj legislativy mohou přinést další zhoršení.

Polata: Neplatiči nájmu bydlí na cizí účet i roky. Vymahatelnost dluhu je nízká

Podle Karla Polaty, místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů, se koronakrize teprve na podzim v plné síle promítne do trhu s nájemním bydlením. V této souvislosti můžeme očekávat nárůst neplatičů nájmů. To není dobrá zpráva pro pronajímatele bytů, protože vymáhání dlužných nájmů je zpravidla běh na dlouhou trať. Vystěhovat neplatiče z bytu trvá i roky a stát podle Polaty za třicet let neudělal prakticky nic, čím by vymahatelnost práva zlepšil. Populistické nápady vlády během nouzového stavu navíc přihodily vlastníkům další klacky pod nohy.