SOLUS: Občanů s dluhem po splatnosti za poslední rok ubylo, klesla i jeho celková výše
30. leden 2020
V negativním Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci loňského roku evidováno 567 tisíc osob s dluhem po splatnosti. To je celkem o 53 tisíc osob méně než na konci roku 2018. Klesla i celková výše dluhu po splatnosti, a to o 2,5 miliardy na 47 miliard Kč.
Ke konci roku 2019 evidovalo sdružení SOLUS v největším registru dlužníků v Česku závazek po splatnosti u 6,4 % dospělých osob. O rok dříve šlo o 7,14 % dospělých občanů. Celkový závazek po splatnosti evidovaný u těchto 567 tisíc osob činil ke konci roku necelých 47 miliard Kč. O rok dříve dosahovala jeho výše 49,5 miliardy Kč.
„Skutečnost, že máme meziročně v negativním registru o 50 tisíc osob s dluhem po splatnosti méně, je skvělou zprávou. Znamená to, že řada z těchto osob nemusí kvůli neschopnosti uhradit dluh čelit exekuci nebo osobnímu bankrotu, a tyto nesplácené dluhy nemusí v ceně služby platit jiní klienti našich členských společností,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Svůj závazek po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob SOLUS nebo jeho část uhradilo v roce 2019 více než 229 tisíc osob. Celková suma uhrazených závazků po splatnosti evidovaných v daném registru přesáhla 4,9 miliardy Kč.
SOLUS sdružuje řádově 60 společností, které poskytují služby spotřebitelům v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií a P2P půjček.
Zápis v registru SOLUS motivuje dlužníky, aby své závazky po splatnosti uhradili. V souladu s odpovědným posouzením platební morálky a bonity klienta je pro ně totiž v okamžiku, kdy mají problémy se splácením svých aktuálních závazků, obtížné získat novou službu.
Autor: REDAKCE, tisková zpráva SOLUS
Přečtěte si také
Lidí v insolvenci ubylo. Na obzoru je však rekordní nárůst
Za poslední čtvrtletí ubylo lidí, kteří se chtějí oddlužit. Vyplývá to z dat, jež zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Podle odborníků se ovšem jedná pouze o dočasné období. Třaskavá kombinace v podobě chystané novely insolvenčního zákona, inflace a energetické krize by mohla způsobit, že dojde k rekordnímu nárůstu oddlužení i insolvencí obecně.
Zkrácení doby oddlužení? Odnesou to věřitelé, shodují se odborníci
Připravovaná novela insolvenčního zákona by měla zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Mnoho dlužníků by takovouto změnu určitě přivítalo. Insolvence by se totiž zbavili za kratší dobu, a navíc by je to stálo méně peněz. Jenže, co se stane s dluhy, které během těchto tří let nestihnou uhradit? Ty zaplatí věřitelé ze svého. „Ke mně se nedostane ani polovina toho, co mi dluží. Stát nemyslí na lidi, kteří jsou v tomto případě poškození,“ říká pan Josef P., který marně čeká na peníze od třech dlužníků.
Smí zaměstnavatel Evě nařídit, aby mlčela o výši mzdy?
Může zaměstnavatel chtít, abych mlčela ohledně výše mzdy? A hrozí mi postih, když to poruším? Tyto otázky trápí pětadvacetiletou Evu z Brněnska. Obrátila se proto na poradnu serveru Češi v právu.
