Staňura: Lidé by neměli řešit problémy půjčkou u lichváře, banky jim vyjdou vstříc

Některé banky v souvislosti s aktuální koronavirovou krizí umožní klientům odklad úvěrových splátek. Jednají tak na doporučení prezidia České bankovní asociace. Konkrétní podmínky si jednotlivé banky nastavují samy, obecně se však počítá s tříměsíčním odkladem pro občany, živnostníky i podnikatele. O tom, jaký je o dané opatření zájem, jak by měli lidé v aktuální situaci postupovat, ale i jak se vyvíjí poptávka po nových úvěrech, jsme se bavili s hlavním poradcem České bankovní asociace Vladimírem Staňurou.

V polovině března vydala Česká bankovní asociace doporučení, aby banky poskytly svým klientům možnost odkladu splátek úvěrů na tři měsíce. Kolik členů vaší asociace již k tomuto řešení přistoupilo?

My to úplně nesledujeme a ani nechceme, protože jsme dobrovolná organizace a nemůžeme svoje členy nutit k tomu, jestli splátky odloží, nebo ne. Dáváme pouze doporučení a já jsem přesvědčený, že se k tomuto doporučení, které vydalo naše prezidium, připojí všechny banky. Tedy abych nebyl tak namyšlený, tak přinejmenším se k tomu určitě přidá drtivá většina.

Jaké konkrétní podmínky doporučujete svým členům zavést?

Prezidium České bankovní asociace doporučilo tříměsíční odklad splátek a další podmínky jsme nestanovovali. Diskutovali jsme ale o tom, jakým způsobem mají klienti prokazovat, že byli opravdu postiženi koronavirem. Řešili jsme to velmi pečlivě a dlouze s Českou národní bankou a nakonec jsme se shodli na tom, že by to mohlo být na základě čestného prohlášení. Ve finále si to ale stejně bude muset rozhodnout každá jednotlivá banka sama.

Jaké jsou dosavadní reakce klientů? Zaznamenali vaši členové zájem o možnost odkladu?

Velký. Včera jsem se díval na čísla jednotlivých bank, které je zveřejňují na svých webových stránkách, a byly tam tisíce a tisíce žádostí a dotazů. Takže za celé bankovní odvětví jsou to v tuhle chvíli bezpochyby desetitisíce, už bych řekl i vyšší desetitisíce žádostí.

Můžeme ze strany bank čekat ve spojitosti s aktuální situací další opatření? Chystá ČBA nová doporučení pro své členy?

V tuhle chvíli to nejsou ani tak moc doporučení, ale spíš prosby na klienty a na veřejnost – pokud to jenom trochu půjde, tak prosím omezte návštěvy poboček. Jejich pracovníci jsou v první linii a jsou zrovna tak ohroženi jako například prodavačky, lékaři a tak dále. Další prosba je, že pokud jste se už rozhodli, že chcete se svým dluhem něco dělat, tak prosím nechoďte k lichvářům. A nakonec taková dlouhodobá prosba, kterou nás vlastně naučila tahle krize – my bychom potřebovali zvýšit finanční gramotnost a více spořit. V ČBA jsme si nedávno dělali průzkum, jaké mají lidé úspory, a 20 procent lidí mělo naspořeno jenom na měsíc a dalších 30 procent jenom na tři měsíce, a to je prostě málo.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.