Třetina exekutorů úřaduje nanejvýš dva dny v týdnu. Některé z nich ani v úředních hodinách nelze zastihnout

Dle oficiálních informací, které na svých webových stránkách uvádí exekutorské úřady, existují propastné rozdíly mezi délkou jejich úřední doby. Ze zjištěných dat vyplývá, že se rozpětí úředních dob jednotlivých exekutorů pohybuje od 4 do 43 hodin týdně. Třetina úřadů je dostupná  maximálně dva dny v týdnu, zhruba polovina exekutorů pak v součtu úřaduje méně než 16 hodin týdně. Přitom podle odborníků není některé úřady možné zastihnout ani v jimi stanoveném čase. To komplikuje situaci jak věřitelům, tak dlužníkům, kteří mají zájem s exekutory komunikovat a domluvit se například na podmínkách splacení dluhu.

Srovnání oficiálních úředních hodin jednotlivých exekutorských úřadů potvrzuje zkušenosti, se kterými se na nás dlouhodobě obracejí věřitelé i dlužníci. Doba, po kterou je možné exekutory zastihnout, se velmi liší a v řadě případů z pohledu zúčastněných není dostatečná. Jen zhruba třetina exekutorů má úřední dobu přesahující 20 hodin týdně, tedy polovinu standardní pracovní doby. Výjimkou bohužel nejsou ani úřady, které jsou kontaktní méně než 8 hodin v týdnu,“ komentuje zjištěné údaje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podle Staňka netkví problém pouze v délce oficiální úřední doby, ale i v jejím dodržování. Na tuto skutečnost poukazuje i vedoucí právního odboru České průmyslové zdravotní pojišťovny Marie Slavíková: „V praxi jsme zjistili, že mezi jednotlivými exekutorskými úřady existují značné rozdíly. Nejenže mají někteří exekutoři velmi omezené úřední hodiny, ale dokonce ani v těchto hodinách není mnohdy v praxi možné je zastihnout.

Podobně situaci komentuje zakladatelka projektu Alimenty dětem Michaela Kloudová: „Mnohdy je i v oficiálních hodinách přímo nadlidský úkol se některým exekutorům dovolat. I z tohoto důvodu spolupracujeme jen s exekutorskými úřady, které komunikují efektivně a bezproblémově.

Krátká úřední doba pro osobní i telefonický kontakt a celkově nedostatečná komunikace komplikují situaci nejen věřitelům, ale i dlužníkům, kteří si na rozdíl od věřitele exekutora nemohou vybrat. „Pravidelně s klienty probíráme jejich exekuce, ať již z pohledu oprávněnosti, nebo způsobu provedení. Velice často je nutná součinnost s exekutorem, například když je klient schopen splácet podle splátkového kalendáře nebo když si chce ověřit stávající dlužnou částku. Někdy není možné jej zkontaktovat ani napotřetí a je nutné používat doporučenou korespondenci,“ popisuje zkušenost pracovníků Poradny při finanční tísni její ředitel David Šmejkal.

Na stejný problém v praxi naráží i Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá řešit dluhy osobám ve výkonu trestu. Vzhledem k tomu, že lidé ve vězení nemají možnost se osobně dostavit na exekutorský úřad ani exekutora telefonicky kontaktovat, pomáhají jim pracovníci spolku právě i s komunikací a zjišťováním potřebných informací. „Nejhorší je kombinace krátké a omezené pracovní doby a následně obsazených linek nebo nezvedání telefonu. Je pak i nemožné objednat se na osobní nahlédnutí do spisu,“ líčí situaci Schneedörfler.

Špatná nebo pozdní komunikace byly i jedním z problémů, na který si lidé v oblasti exekucí stěžovali v loňském průzkumu, který pro Českou asociaci věřitelů realizovala agentura Stem/Mark. „Ideální by bylo, kdyby stát exekutorům jasně stanovil minimální povinnou úřední dobu pro osobní styk s veřejností. Ta by mohla odpovídat rozsahu standardních úředních hodin, tedy alespoň 16 hodin ve dvou dnech v týdnu,“ navrhuje prezident asociace Pavel Staněk s tím, že v ostatních pracovních dnech by mělo být možné se na úřad v klasické pracovní době aspoň bez problémů dovolat.

Vůči informacím se ohradila Exekutorská komora ČR s odůvodněním, že naprostá většina komunikace se soudním exekutorem probíhá dálkově, elektronicky nebo poštou. Dále uvedla, že telefonicky lze se soudním exekutorem vyřídit pouze velmi omezenou část věcí, a to z toho důvodu, že po telefonu není možné ověřit totožnost volajícího. Telefonické sdělování informací z exekučního řízení by tak podle komory mohlo být v rozporu např. s nařízením GDPR.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva České asociace věřitelů, Exekutorská komora ČR

Přečtěte si také

Odpojit neplatiče od tepla? Nemožné, půjde na policii pro útisk

Neplatiči nájemného často žijí na účet majitele nemovitosti. Klidně i tři roky. Za tu dobu se škoda vyšplhá do statisíců a z věřitele se může snadno stát dlužník. „Dokud nedostanete nájemníka z bytu, musíte za něj navíc platit veškeré služby,“ upozorňuje Karel Polata, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů v ČR pro web Češi v právu.

Jak se můžu jmenovat? Zákonné limity jmen a příjmení

Od letoška je účinná novela zákona o matrikách, která ženám umožňuje bez prokazování důvodu používat nepřechýlenou variantu příjmení. Jaké další možnosti úprav jména či příjmení zákon připouští? Na to se podívala právnička Petra Andresová.

Zkrácená doba oddlužení? 81 % hlasujících na sociálních sítích nesouhlasí

Jak dlouho má dlužník splácet v rámci oddlužení svůj dluh, než mu bude odpuštěn? Na tuto otázku jsme se ptali našich fanoušků na sociálních sítích. Nejvíce uživatelů hlasovalo pro variantu pěti let. Podstatná část respondentů je však přesvědčená, že by dlužníci měli svůj dluh splácet do té doby, než jej celý uhradí. Shrnutí výsledků hlasování, jež proběhlo na Facebooku a Twitteru Čechů v právu, jakož i na LinkedInu České asociace věřitelů, najdete v článku.