Třetina exekutorů úřaduje nanejvýš dva dny v týdnu. Některé z nich ani v úředních hodinách nelze zastihnout

Dle oficiálních informací, které na svých webových stránkách uvádí exekutorské úřady, existují propastné rozdíly mezi délkou jejich úřední doby. Ze zjištěných dat vyplývá, že se rozpětí úředních dob jednotlivých exekutorů pohybuje od 4 do 43 hodin týdně. Třetina úřadů je dostupná  maximálně dva dny v týdnu, zhruba polovina exekutorů pak v součtu úřaduje méně než 16 hodin týdně. Přitom podle odborníků není některé úřady možné zastihnout ani v jimi stanoveném čase. To komplikuje situaci jak věřitelům, tak dlužníkům, kteří mají zájem s exekutory komunikovat a domluvit se například na podmínkách splacení dluhu.

Srovnání oficiálních úředních hodin jednotlivých exekutorských úřadů potvrzuje zkušenosti, se kterými se na nás dlouhodobě obracejí věřitelé i dlužníci. Doba, po kterou je možné exekutory zastihnout, se velmi liší a v řadě případů z pohledu zúčastněných není dostatečná. Jen zhruba třetina exekutorů má úřední dobu přesahující 20 hodin týdně, tedy polovinu standardní pracovní doby. Výjimkou bohužel nejsou ani úřady, které jsou kontaktní méně než 8 hodin v týdnu,“ komentuje zjištěné údaje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podle Staňka netkví problém pouze v délce oficiální úřední doby, ale i v jejím dodržování. Na tuto skutečnost poukazuje i vedoucí právního odboru České průmyslové zdravotní pojišťovny Marie Slavíková: „V praxi jsme zjistili, že mezi jednotlivými exekutorskými úřady existují značné rozdíly. Nejenže mají někteří exekutoři velmi omezené úřední hodiny, ale dokonce ani v těchto hodinách není mnohdy v praxi možné je zastihnout.

Podobně situaci komentuje zakladatelka projektu Alimenty dětem Michaela Kloudová: „Mnohdy je i v oficiálních hodinách přímo nadlidský úkol se některým exekutorům dovolat. I z tohoto důvodu spolupracujeme jen s exekutorskými úřady, které komunikují efektivně a bezproblémově.

Krátká úřední doba pro osobní i telefonický kontakt a celkově nedostatečná komunikace komplikují situaci nejen věřitelům, ale i dlužníkům, kteří si na rozdíl od věřitele exekutora nemohou vybrat. „Pravidelně s klienty probíráme jejich exekuce, ať již z pohledu oprávněnosti, nebo způsobu provedení. Velice často je nutná součinnost s exekutorem, například když je klient schopen splácet podle splátkového kalendáře nebo když si chce ověřit stávající dlužnou částku. Někdy není možné jej zkontaktovat ani napotřetí a je nutné používat doporučenou korespondenci,“ popisuje zkušenost pracovníků Poradny při finanční tísni její ředitel David Šmejkal.

Na stejný problém v praxi naráží i Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá řešit dluhy osobám ve výkonu trestu. Vzhledem k tomu, že lidé ve vězení nemají možnost se osobně dostavit na exekutorský úřad ani exekutora telefonicky kontaktovat, pomáhají jim pracovníci spolku právě i s komunikací a zjišťováním potřebných informací. „Nejhorší je kombinace krátké a omezené pracovní doby a následně obsazených linek nebo nezvedání telefonu. Je pak i nemožné objednat se na osobní nahlédnutí do spisu,“ líčí situaci Schneedörfler.

Špatná nebo pozdní komunikace byly i jedním z problémů, na který si lidé v oblasti exekucí stěžovali v loňském průzkumu, který pro Českou asociaci věřitelů realizovala agentura Stem/Mark. „Ideální by bylo, kdyby stát exekutorům jasně stanovil minimální povinnou úřední dobu pro osobní styk s veřejností. Ta by mohla odpovídat rozsahu standardních úředních hodin, tedy alespoň 16 hodin ve dvou dnech v týdnu,“ navrhuje prezident asociace Pavel Staněk s tím, že v ostatních pracovních dnech by mělo být možné se na úřad v klasické pracovní době aspoň bez problémů dovolat.

Vůči informacím se ohradila Exekutorská komora ČR s odůvodněním, že naprostá většina komunikace se soudním exekutorem probíhá dálkově, elektronicky nebo poštou. Dále uvedla, že telefonicky lze se soudním exekutorem vyřídit pouze velmi omezenou část věcí, a to z toho důvodu, že po telefonu není možné ověřit totožnost volajícího. Telefonické sdělování informací z exekučního řízení by tak podle komory mohlo být v rozporu např. s nařízením GDPR.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva České asociace věřitelů, Exekutorská komora ČR

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.