Úraz při práci z domova: kdy máte šanci na odškodné

Epidemie koronaviru vyhnala z kanceláří podstatnou část pracovníků. Ti nyní pracují z domova na takzvaném home office. I v domácím prostředí se ale může během pracovní doby zaměstnanec zranit. Je vůbec možné to klasifikovat jako pracovní úraz a žádat odškodné?

Tak jako tomu již u právních otázek obecně bývá, nelze odpovědět jednoznačně a s obecnou platností pro všechny případy. Přímo se nabízí tolik neoblíbená odpověď „to záleží“. Někdy takovou situaci opravdu bude možné posoudit jako pracovní úraz, v každém případě ale vždy bude potřeba individuálně posoudit všechny okolnosti vzniku nehody.

Podle Alice Dajčarové z advokátní kanceláře Arrows je nejzásadnější posouzení, zda ke zranění došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Do tohoto vymezení pak budou spadat zejména činnosti, které jsou potřeba k výkonu práce, a činnosti, které jsou obvyklé nebo nutné před počátkem a po skončení práce. O co se jedná, závisí na povaze práce konkrétního zaměstnance. Dále sem vždy budou spadat také činnosti, které zaměstnanec vykonává na přímý příkaz zaměstnavatele.

„Tyto podmínky si můžeme ilustrovat na příkladu, kdy dojde ke zranění zaměstnance, který běží k počítači, zakopne a zlomí si ruku. V případě, že je to v situaci, kdy zaměstnanec k počítači spěchá, jelikož například slyší, že mu volá jeho nadřízený, je možné tuto situaci zařadit pod činnost spojenou s plněním pracovních úkolů. Naopak kdyby zaměstnanec utíkal k monitoru proto, že by slyšel, že mu na skypu telefonuje manželka, už by se nejednalo o činnost spojenou s plněním pracovních úkolů, a o pracovní úraz by se tak pravděpodobně nejednalo,“ vysvětluje Dajčarová.

Kompenzace jde z pojistky

Podle Tomáše Becka, experta na odškodnění společnosti Vindicia, zrovna podobný případ (muže, který spěchal k videokonferenci a zlomil si ruku a poranil koleno) řeší. „Zaměstnavatel tuto situaci zcela férově posoudil jako pracovní úraz a my nyní pracujeme na posudku na bolestné,“ popisuje aktuální kauzu Beck. Připomíná, že kompenzace v těchto případech nejde z kapsy zaměstnavatele, ale z pojistky, kterou má pro případ pracovního úrazu každá firma ze zákona sjednanou.

Každé zranění má pracovník povinnost neprodleně oznámit zaměstnavateli. Aby se předešlo k případným problémům s posuzováním, je nutné, aby zraněný dostatečně zdokumentoval, jak k úrazu došlo. „Důkazní břemeno je v případě home office obrácené, což znamená, že je na zaměstnanci, aby on sám prokázal, že se jednalo o úraz, který lze považovat za pracovní,“ říká Dajčarová.

Ideální je vyfotit například na mobilní telefon okamžitě po nehodě nejen svá zranění, ale také celou situaci. To pomůže dokázat, že se úraz stal například opravdu v blízkosti počítače, a ne třeba při ranní sprše. Pomohou i případní svědci.

Experti se nicméně shodují, že prokazování úrazu v režimu home-office bude vždycky ošemetná a komplikovaná záležitost. A to i přesto, že zodpovědnost za zranění pracovníka nese zaměstnavatel. „Protože bezpečnost práce v domácím prostředí není dosud uspokojivě právně vyřešena, vyplatí se sázet hlavně na prevenci,“ uvedl Lukáš Regec, partner právní společnosti BDO Legal.

Firmy musí stanovit jasná pravidla

Zákoník práce režim home office podle Regece nijak zásadně neupravuje. Jasná pravidla proto musí stanovit samotné firmy a jejich zaměstnanci. Pro tento režim práce musí obě strany uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat již v pracovní smlouvě. Tímto způsobem lze zásadně omezit možné třecí plochy mezi oběma stranami. V dohodě zaměstnavatel může například uložit povinnost být každý den v určité době k dispozici na e-mailu nebo telefonu, evidovat pracovní dobu či lze stanovit, že práci z domova lze provádět pouze na určité adrese a nikoli jinde. Nějakou formou by rovněž mělo proběhnout školení zaměstnanců na bezpečnost práce z domova s uvedením, jaká pravidla musí zaměstnanci dodržovat.

Co když ale firma se zaměstnancem žádnou písemnou dohodu o home office neuzavře a jen slovně doporučí, aby lidé pracovali z domova? „V takovém případě bude situace značně složitější. Jelikož v rámci písemné dohody o home office zpravidla bývá alespoň rámcově vymezená pracovní doba, po kterou je zaměstnanec povinen vykonávat práci, a také prohlášení zaměstnance o tom, že jeho „domácké“ pracoviště splňuje podmínky BOZP (bezpečnost a ochrany zdraví při práci), bude v případě absence písemné dohody situace značně zkomplikována. Komplikace pak mohou vzniknout jak na straně zaměstnance, který bude muset složitěji dokazovat, zda zrovna v době, kdy se zranil, vykonával činnosti spojené s prací pro zaměstnavatele, tak na straně zaměstnavatele, který má ze zákona povinnost dohlížet nad dodržováním BOZP ze strany zaměstnanců, přičemž ale zpravidla nemá faktickou možnost, jak tyto podmínky v domácnosti zaměstnance ovlivnit nebo kontrolovat,“ říká Dajčarová s tím, že tak bude zřejmě záviset hlavně na tom, jak se v konkrétním případě zaměstnanec i zaměstnavatel k situaci postaví.

Koronavirus jako nemoc z povolání

Co když povaha práce home office neumožňuje, pracovník musí do zaměstnání a tam se nakazí covidem? Je možné to klasifikovat jako nemoc z povolání? Odpovídá Alice Dajčarová z advokátní kanceláře Arrows:

Obecně platí, že toto onemocnění spadá pod okruh nemocí z povolání, který je vymezen v příloze nařízení vlády, týkajícího se nemocí z povolání. Přesto je však nutné splnit určité podmínky pro to, aby toto onemocnění mohlo být v konkrétních případech a u konkrétních zaměstnanců jako nemoc z povolání uznáno.

Z různých veřejně dostupných závěrů odborníků k této problematice (a také Ministerstva zdravotnictví, které se s těmito závěry ztotožnilo) pak platí, že pro uznání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání musí toto onemocnění u konkrétního pracovníka vykazovat symptomy a musí existovat lékařské podklady, které tyto symptomy potvrzují. Zároveň je nutné, aby bylo toto onemocnění prokázáno i laboratorním vyšetřením. Neméně důležité je podat důkaz, že toto onemocnění u konkrétního pracovníka vzniklo při práci, u které navíc musí být prokázáno riziko nákazy. Tyto podmínky musí být splněny vždy bez ohledu na to, zda zaměstnavatel zaměstnanci home office umožnil nebo neumožnil.

Vzhledem k takto vymezeným podmínkám tak zřejmě nebude moci být toto onemocnění uznáno za nemoc z povolání u těch osob, které prodělají „bezpříznakovou“ formu covid-19. Dále bude potřeba pozitivního výsledku testu na onemocnění covid-19 a zřejmě také lékařské zprávy s uvedením symptomů, které nakažený zaměstnanec vykazuje. Zároveň bude těžké prokazovat, že se zaměstnanec nakazil právě v rámci výkonu práce – u lékařů, zubařů nebo i například pokladních je taková pravděpodobnost značně vysoká, zatímco například u dělníků ve výrobě už bude prokázání nákazy právě v zaměstnání zpravidla výrazně obtížnější a často téměř nemožné (pokud se nakazíte od kolegy, který je bez jakýchkoliv příznaků).

Postup při zjišťování nemoci z povolání je pak obdobný jako u ostatních nemocí z povolání. V první řadě bude muset zaměstnanec absolvovat lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb a zároveň proběhne šetření krajské hygienické stanice u zaměstnavatele. Poté je vydán lékařský posudek, ve kterém je obsažen závěr, zda došlo ke vzniku nemoci z povolání. Pokud ano, pak má zaměstnanec nárok na odškodnění, jehož výše závisí na délce a závažnosti onemocnění. Dále by zaměstnanci mohl vzniknout také nárok na náhradu za ztrátu výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti, nebo například také nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (doplatky na léky, vyšetření nehrazená pojišťovnou apod.).


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Kdy žádat o snížení výživného? Rozhodující je jedna věc

Čtyřicetiletý otec dvou dětí Mirek pracuje jako číšník. Kvůli koronaviru a dočasně zavřené provozovně přišel o podstatnou část příjmu. Tu tvořily mimo jiné dýška. Může v...

Stát vysílá signály, že „normální je dluhy neplatit“

Členové Občanského sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) vždy s velkou opatrností pohlížejí na další a další změny legislativy, které stále více a více omezují práva věřitelů...

Zkrácení doby oddlužení? Sociální pracovníci by ho naopak prodloužili

Zkrátit plošně délku oddlužení z pěti na tři roky? Poslanci zatím o vládním návrhu nerozhodli, pokud by ale verdikt ležel na sociálních pracovnících, ti mají jasno: tři čtvrtiny z...