Kdy žádat o snížení výživného? Rozhodující je jedna věc

Čtyřicetiletý otec dvou dětí Mirek pracuje jako číšník. Kvůli koronaviru a dočasně zavřené provozovně přišel o podstatnou část příjmu. Tu tvořily mimo jiné dýška. Může v takovém případě požádat o snížení výživného na děti, které má v péči jeho exmanželka?

Mirka ani ostatní rodiče v podobné situaci zřejmě advokáti nepotěší. Současná situace sama o sobě totiž nemá na povinnost hradit výživné žádný vliv, a je tak plně zachována. Co se týče možnosti snížení výživného, pak platí, že obecně má dotyčný možnost o snížení alimentů žádat v případě, kdy se změní jeho poměry.

Podle Alice Dajčarové z advokátní kanceláře Arrows je ale toto pravidlo stanoveno široce, a posouzení změny poměrů tak musí být vždy individuální, a závisí především na soudu, jak se v konkrétním případě rozhodne. „Lze však shrnout, že změna poměrů je stav, který je odlišný od toho stavu, který byl rozhodující při rozhodování o výši výživného. Zároveň musí jít o změnu podstatnou, vedoucí zpravidla k horšímu postavení povinného rodiče,“ uvedla Dajčarová.

Důležité je, zda bude nižší příjem dlouhodobý

Přestože by někdo mohl namítnout, že zmíněné důsledky koronavirové krize jsou typickým příkladem změny poměrů, ve většině případů tomu tak není. Změna poměrů musí splňovat také podmínku dlouhodobosti. Nemůže se tedy jednak pouze o změnu přechodného charakteru, jak je tomu právě u Mirka. Až se otevřou restaurace, je velmi očekávatelné, že se mu příjem vrátí.

Pokud se o dlouhodobou změnu nejedná, pak s největší pravděpodobností nárok na snížení výživného nevznikne.

„V situaci, kdy dotyčný sice nemá nárok na snížení výživného, ale aktuální okolnosti mu brání hradit výživné ve stanovené výši, je třeba v první řadě doporučit komunikaci s druhým rodičem, případně se zletilou osobou, vůči které má vyživovací povinnost. Ideální je se domluvit například na částečném snížení výživného či jeho odkladu do doby, než bude finančně schopen tyto závazky plnit,“ říká Lukáš Pospíšil z kanceláře Arrows.

Upozorňuje, že žádosti o snížení výživného soudy důkladně posuzují a může se stát, že soud nejen výživné nesníží, ale naopak ještě zvýší. A to zejména s ohledem na nárůst věku dítěte a s tím spojenými rostoucími náklady na péči o něj.

„V praxi se rovněž opakují situace, kdy jeden z rodičů podá návrh na snížení výživného, avšak obratem je jako reakce na takový návrh podán ze strany druhého rodiče návrh na zvýšení výživného,“ uzavírá Pospíšil.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com