Dlužníkům se zvýšila nezabavitelná částka ze mzdy

Od 1. června 2019 došlo ke zvýšení částky, nad kterou se dlužníkům v exekuci nebo oddlužení sráží zbytek čisté mzdy bez omezení. Změna má dlužníky motivovat k tomu, aby se snažili zvyšovat svůj příjem, neboť jim z něj nově může zůstat více peněz.

Dlužníkovi, kterému jsou v rámci exekuce nebo osobního bankrotu prováděny srážky ze mzdy, musí vždy zůstat základní nezabavitelná částka, jejíž výše se odvíjí od hodnoty životního minima a normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2019 je tato částka stanovena na 6 428,67 Kč.

K této částce se dále připočítává nezabavitelná částka na každou dlužníkem vyživovanou osobu, tedy typicky děti, manžela či manželku. Výše této částky je pro letošní rok stanovena na 1 607,17 Kč. Pokud má tedy dlužník například ženu a dvě děti, činí jeho nezabavitelné minimum dohromady 11 250,18 Kč.

Zbývající část dlužníkovy čisté mzdy se dělí na třetiny, a to až do částky, nad kterou je dlužníkovi mzda srážena bez omezení. Právě zde došlo od 1. června k výraznému navýšení, a to z původních 9 643 Kč na aktuálních 19 286 Kč.

První třetina zbytku čisté mzdy je určena k úhradě nepřednostních pohledávek, mezi které patří například spotřebitelské úvěry, dluhy za energie či dlužné nájemné. Druhá třetina je určena ke splácení přednostních pohledávek, které typicky představuje výživné či například dluhy na zdravotním pojištění nebo sociálním zabezpečení. Pakliže dlužník není povinen splácet žádné přednostní pohledávky, je mu tato část mzdy ponechána. Vždy je mu pak ponechána poslední třetina zbytku čisté mzdy.

Pakliže dlužníkův příjem převyšuje součet nezabavitelného minima a částky, nad kterou je mu příjem srážen bez omezení – nově 19 286 Kč, je mu veškerý přesahující příjem sražen a použit k uspokojení pohledávek věřitelů.

Příklad: Dlužník bez rodiny, čistý příjem 20 000 Kč měsíčně, žádné přednostní pohledávky

Výpočet srážek od 1. 6. 2019

Základní nezabavitelná částka: 6 429 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 571 Kč (< 19 286 Kč, tedy celá částka dělena na třetiny)
Srážka ze mzdy: 4 523 Kč (1. třetina, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstane: 15 477 Kč

Dřívější výpočet srážek

Základní nezabavitelná částka: 6 429 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 571 Kč ( > 9 643 Kč, do této částky děleno na třetiny, nad tuto částku sraženo bez omezení)
Srážka ze mzdy: 7 142 Kč (1. třetina: 3 214 Kč + částka srážená bez omezení: 3 928 Kč, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstalo: 12 858 Kč

Příklad: Dlužník s manželkou a dvěma dětmi, čistý příjem 25 000 Kč, přednostní pohledávka

Výpočet srážek od 1. 6. 2019

Základní nezabavitelná částka: 11 250 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 750 Kč (< 19 286 Kč, tedy celá částka dělena na třetiny)
Srážka ze mzdy: 9 166 Kč (1. třetina + 2. třetina, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstane: 15 834 Kč

Dřívější výpočet srážek

Základní nezabavitelná částka: 11 250 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 750 Kč (> 9 643 Kč, do této částky děleno na třetiny, nad tuto částku sraženo bez omezení)
Srážka ze mzdy: 10 535 Kč (1.třetina: 3 214,33 Kč + 2. třetina: 3 214,33 Kč + částka srážená bez omezení: 4 107 Kč, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstalo: 14 465 Kč


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Zrušení EET a další novinky. Co se změnilo v roce 2023?

Zrušení EET, vyšší minimální mzda či nové podmínky otcovské dovolené. Rok 2023 přináší spoustu legislativních novinek. Některé začaly platit již s jeho počátkem, nad jinými stále visí otazníky. Zde přinášíme jejich přehled.

Zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky je morální hazard, říká ekonom Rod

V Česku se chystá další velká změna v oddlužení. Podmínky osobních bankrotů se mají výrazně zmírnit. Ministerstvo spravedlnosti chce totiž zkrátit řízení z 5 let na 3 roky jak pro podnikatele, tak pro nepodnikatele. Odborníci však varují, že výsledkem těchto změn bude drastický propad návratnosti pohledávek, jenž bude mít negativní dopady na ekonomiku i společnost.

Váš vlak má zpoždění. Kdy můžete žádat kompenzaci?

Zpožděný spoj může pěkně znepříjemnit den. Kvůli sněhu a námraze na kolejích se obzvlášť v zimě riziko zdržení na cestě zvyšuje. Jak je to s kompenzacemi? A jak se liší podmínky jednotlivých dopravců? Na to odpoví článek právničky Petry Andresové.