Dlužníkům se zvýšila nezabavitelná částka ze mzdy

Od 1. června 2019 došlo ke zvýšení částky, nad kterou se dlužníkům v exekuci nebo oddlužení sráží zbytek čisté mzdy bez omezení. Změna má dlužníky motivovat k tomu, aby se snažili zvyšovat svůj příjem, neboť jim z něj nově může zůstat více peněz.

Dlužníkovi, kterému jsou v rámci exekuce nebo osobního bankrotu prováděny srážky ze mzdy, musí vždy zůstat základní nezabavitelná částka, jejíž výše se odvíjí od hodnoty životního minima a normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2019 je tato částka stanovena na 6 428,67 Kč.

K této částce se dále připočítává nezabavitelná částka na každou dlužníkem vyživovanou osobu, tedy typicky děti, manžela či manželku. Výše této částky je pro letošní rok stanovena na 1 607,17 Kč. Pokud má tedy dlužník například ženu a dvě děti, činí jeho nezabavitelné minimum dohromady 11 250,18 Kč.

Zbývající část dlužníkovy čisté mzdy se dělí na třetiny, a to až do částky, nad kterou je dlužníkovi mzda srážena bez omezení. Právě zde došlo od 1. června k výraznému navýšení, a to z původních 9 643 Kč na aktuálních 19 286 Kč.

První třetina zbytku čisté mzdy je určena k úhradě nepřednostních pohledávek, mezi které patří například spotřebitelské úvěry, dluhy za energie či dlužné nájemné. Druhá třetina je určena ke splácení přednostních pohledávek, které typicky představuje výživné či například dluhy na zdravotním pojištění nebo sociálním zabezpečení. Pakliže dlužník není povinen splácet žádné přednostní pohledávky, je mu tato část mzdy ponechána. Vždy je mu pak ponechána poslední třetina zbytku čisté mzdy.

Pakliže dlužníkův příjem převyšuje součet nezabavitelného minima a částky, nad kterou je mu příjem srážen bez omezení – nově 19 286 Kč, je mu veškerý přesahující příjem sražen a použit k uspokojení pohledávek věřitelů.

Příklad: Dlužník bez rodiny, čistý příjem 20 000 Kč měsíčně, žádné přednostní pohledávky

Výpočet srážek od 1. 6. 2019

Základní nezabavitelná částka: 6 429 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 571 Kč (< 19 286 Kč, tedy celá částka dělena na třetiny)
Srážka ze mzdy: 4 523 Kč (1. třetina, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstane: 15 477 Kč

Dřívější výpočet srážek

Základní nezabavitelná částka: 6 429 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 571 Kč ( > 9 643 Kč, do této částky děleno na třetiny, nad tuto částku sraženo bez omezení)
Srážka ze mzdy: 7 142 Kč (1. třetina: 3 214 Kč + částka srážená bez omezení: 3 928 Kč, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstalo: 12 858 Kč

Příklad: Dlužník s manželkou a dvěma dětmi, čistý příjem 25 000 Kč, přednostní pohledávka

Výpočet srážek od 1. 6. 2019

Základní nezabavitelná částka: 11 250 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 750 Kč (< 19 286 Kč, tedy celá částka dělena na třetiny)
Srážka ze mzdy: 9 166 Kč (1. třetina + 2. třetina, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstane: 15 834 Kč

Dřívější výpočet srážek

Základní nezabavitelná částka: 11 250 Kč (po zaokrouhlení)
Zbytek čisté mzdy: 13 750 Kč (> 9 643 Kč, do této částky děleno na třetiny, nad tuto částku sraženo bez omezení)
Srážka ze mzdy: 10 535 Kč (1.třetina: 3 214,33 Kč + 2. třetina: 3 214,33 Kč + částka srážená bez omezení: 4 107 Kč, po zaokrouhlení)
Dlužníkovi zůstalo: 14 465 Kč


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.