Ústavní soud vyhověl stížnosti manželů ve sporu o promlčení dluhu z úvěrové smlouvy s neplatnou rozhodčí doložkou

Ústavní soud v úterý 11. června vyhověl stížnosti manželů ve sporu s úvěrovou společností Essox. Manželský pár si od ní v roce 2008 vzal spotřebitelský úvěr podložený smlouvou s tzv. rozhodčí doložkou, která byla pozdějším rozhodnutím Nejvyššího soudu označena za neplatnou. Vzhledem k tomu, že úvěrová společnost tuto doložku uplatnila v rozhodčím řízení až po vydání tohoto rozhodnutí, nedošlo tím podle Ústavního soudu k pozastavení promlčecí lhůty. V okamžiku, kdy se společnost po zastavení exekuce rozhodla dluh vymáhat soudní cestou, byla podle úterního rozhodnutí pohledávka již právoplatně promlčena.

Manželé si od společnosti Essox vzali v roce 2008 spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Poté, co z něj uhradili zhruba třetinu, se dostali do prodlení se splácením a byli proto v únoru 2010 vyzváni k jeho úhradě včetně naběhnutých úroků a sankcí. Jelikož dluh ani poté nezaplatili, začala ho společnost v červenci 2012 vymáhat cestou rozhodčího řízení. V tom bylo rozhodnuto v její prospěch a následně byla na dlužníky nařízena exekuce.

S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011 o neplatnosti rozhodčích doložek bez určení konkrétního rozhodce, která byla použita i v této úvěrové smlouvě, byla exekuce následně zastavena. Společnost poté svou pohledávku v červnu 2015 uplatnila cestou klasického soudního řízení. Manželé ovšem namítli, že již v únoru 2014 došlo k jejímu promlčení.

Obvodní soud pro Prahu 4 dal za pravdu úvěrové společnosti s tím, že její nárok nemůže být promlčen, neboť po dobu rozhodčího řízení a exekučního řízení došlo ke stavení promlčecí lhůty, a to bez ohledu na neplatnost rozhodčí doložky. Zároveň považoval postup dlužníků, kteří podle něj řádně neplnili své závazky a zvolili vyčkávací taktiku, za rozporný s dobrými mravy. Městský soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil a odvolání manželů odmítl i Nejvyšší soud s tím, že manželé postupovali „nemravně“, když půjčené peníze utratili a následně se neměli k jejich zaplacení, aby nakonec vznesli námitku promlčení.

Ústavní soud se však manželů zastal s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011, které sjednotilo do té doby rozkolísanou judikaturu a stanovilo, že rozhodčí doložky, které neobsahují přímé určení rozhodce či způsob jeho určení, jsou absolutně neplatné. Jelikož společnost žalobu u rozhodce na základě neplatné rozhodčí doložky podala až po vydání daného rozhodnutí, o kterém dle Ústavního soudu musela být informována, nedošlo jejím uplatněním k pozastavení promlčecí lhůty.

Ve svém nálezu Ústavní soud dále uvedl, že námitku promlčení pohledávky lze v těchto případech považovat za rozpornou s dobrými mravy pouze ve výjimečných situacích. Za takovou situaci nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, a stejně tak není podle Ústavního soudu v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku.

Případ bude znovu posuzovat Městský soud v Praze.


Autor: REDAKCE

Zdroj: tisková zpráva Ústavního soudu

Přečtěte si také

Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek

Nová pravidla pro osobní bankroty, účinná už více než rok, nepřinesla předpokládané posuny – do oddlužení totiž po krátkém výkyvu míří téměř stejný počet lidí jako před zmíněnou novelou. „Očekávání, že do oddlužení půjdou desetitisíce lidí měsíčně, se nenaplnila. Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která poskytuje právě insolvenčním správcům služby. 

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se neproplacené faktury vyšplhaly na čtyřicet tisíc korun. Majitel závodu Aleš Vondráček na její urgence nereaguje.  

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.