Ústavní soud vyhověl stížnosti manželů ve sporu o promlčení dluhu z úvěrové smlouvy s neplatnou rozhodčí doložkou

Ústavní soud v úterý 11. června vyhověl stížnosti manželů ve sporu s úvěrovou společností Essox. Manželský pár si od ní v roce 2008 vzal spotřebitelský úvěr podložený smlouvou s tzv. rozhodčí doložkou, která byla pozdějším rozhodnutím Nejvyššího soudu označena za neplatnou. Vzhledem k tomu, že úvěrová společnost tuto doložku uplatnila v rozhodčím řízení až po vydání tohoto rozhodnutí, nedošlo tím podle Ústavního soudu k pozastavení promlčecí lhůty. V okamžiku, kdy se společnost po zastavení exekuce rozhodla dluh vymáhat soudní cestou, byla podle úterního rozhodnutí pohledávka již právoplatně promlčena.

Manželé si od společnosti Essox vzali v roce 2008 spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Poté, co z něj uhradili zhruba třetinu, se dostali do prodlení se splácením a byli proto v únoru 2010 vyzváni k jeho úhradě včetně naběhnutých úroků a sankcí. Jelikož dluh ani poté nezaplatili, začala ho společnost v červenci 2012 vymáhat cestou rozhodčího řízení. V tom bylo rozhodnuto v její prospěch a následně byla na dlužníky nařízena exekuce.

S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011 o neplatnosti rozhodčích doložek bez určení konkrétního rozhodce, která byla použita i v této úvěrové smlouvě, byla exekuce následně zastavena. Společnost poté svou pohledávku v červnu 2015 uplatnila cestou klasického soudního řízení. Manželé ovšem namítli, že již v únoru 2014 došlo k jejímu promlčení.

Obvodní soud pro Prahu 4 dal za pravdu úvěrové společnosti s tím, že její nárok nemůže být promlčen, neboť po dobu rozhodčího řízení a exekučního řízení došlo ke stavení promlčecí lhůty, a to bez ohledu na neplatnost rozhodčí doložky. Zároveň považoval postup dlužníků, kteří podle něj řádně neplnili své závazky a zvolili vyčkávací taktiku, za rozporný s dobrými mravy. Městský soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil a odvolání manželů odmítl i Nejvyšší soud s tím, že manželé postupovali „nemravně“, když půjčené peníze utratili a následně se neměli k jejich zaplacení, aby nakonec vznesli námitku promlčení.

Ústavní soud se však manželů zastal s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011, které sjednotilo do té doby rozkolísanou judikaturu a stanovilo, že rozhodčí doložky, které neobsahují přímé určení rozhodce či způsob jeho určení, jsou absolutně neplatné. Jelikož společnost žalobu u rozhodce na základě neplatné rozhodčí doložky podala až po vydání daného rozhodnutí, o kterém dle Ústavního soudu musela být informována, nedošlo jejím uplatněním k pozastavení promlčecí lhůty.

Ve svém nálezu Ústavní soud dále uvedl, že námitku promlčení pohledávky lze v těchto případech považovat za rozpornou s dobrými mravy pouze ve výjimečných situacích. Za takovou situaci nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, a stejně tak není podle Ústavního soudu v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku.

Případ bude znovu posuzovat Městský soud v Praze.


Autor: REDAKCE

Zdroj: tisková zpráva Ústavního soudu

Přečtěte si také

Jícha: Spojení exekucí k jednomu exekutorovi nepomůže, dokud budou dluhy vymáhat i správci daně

Poslanecká sněmovna v současné době projednává dvě novely exekučního řádu, které si kladou za cíl řešit problematiku vícečetných exekucí. Různou formou provedení se snaží v zásadě o totéž – aby nově zahájené exekuce proti jednomu dlužníkovi řešil vždy jen jeden exekutor. V základu jde o myšlenku ideově rozumnou, ale co do provedení tragicky nedotaženou.

Většina mladých lidí v případě ekonomických problémů dává přednost uskromnění před půjčkami

Pro celých 94 % mladých lidí ve věku 18 až 30 let jsou peníze důležitou součástí života, zároveň ale pro ně nejsou primární entitou. Více než dvě třetiny mladých Čechů si také myslí, že se význam peněz přeceňuje. Tato zjištění vplývají z aktuálního průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.

Ptáme se odborníků: Jak hodnotíte projednávané změny v exekucích?

Poslanecká sněmovna schválila v listopadu v prvním kole vládní novelu exekučního řádu, podle které by nově všechny exekuce na jednoho dlužníka měl vést jeden exekutor. Podpořen byl i pirátský návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů. V případě jeho přijetí by si věřitel již nadále nemohl vybírat exekutora, který bude vymáhat jeho pohledávku. Nové případy by exekutorům byly přidělovány rovnoměrně soudem podle trvalého bydliště dlužníka.