Ústavní soud vyhověl stížnosti manželů ve sporu o promlčení dluhu z úvěrové smlouvy s neplatnou rozhodčí doložkou

Ústavní soud v úterý 11. června vyhověl stížnosti manželů ve sporu s úvěrovou společností Essox. Manželský pár si od ní v roce 2008 vzal spotřebitelský úvěr podložený smlouvou s tzv. rozhodčí doložkou, která byla pozdějším rozhodnutím Nejvyššího soudu označena za neplatnou. Vzhledem k tomu, že úvěrová společnost tuto doložku uplatnila v rozhodčím řízení až po vydání tohoto rozhodnutí, nedošlo tím podle Ústavního soudu k pozastavení promlčecí lhůty. V okamžiku, kdy se společnost po zastavení exekuce rozhodla dluh vymáhat soudní cestou, byla podle úterního rozhodnutí pohledávka již právoplatně promlčena.

Manželé si od společnosti Essox vzali v roce 2008 spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Poté, co z něj uhradili zhruba třetinu, se dostali do prodlení se splácením a byli proto v únoru 2010 vyzváni k jeho úhradě včetně naběhnutých úroků a sankcí. Jelikož dluh ani poté nezaplatili, začala ho společnost v červenci 2012 vymáhat cestou rozhodčího řízení. V tom bylo rozhodnuto v její prospěch a následně byla na dlužníky nařízena exekuce.

S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011 o neplatnosti rozhodčích doložek bez určení konkrétního rozhodce, která byla použita i v této úvěrové smlouvě, byla exekuce následně zastavena. Společnost poté svou pohledávku v červnu 2015 uplatnila cestou klasického soudního řízení. Manželé ovšem namítli, že již v únoru 2014 došlo k jejímu promlčení.

Obvodní soud pro Prahu 4 dal za pravdu úvěrové společnosti s tím, že její nárok nemůže být promlčen, neboť po dobu rozhodčího řízení a exekučního řízení došlo ke stavení promlčecí lhůty, a to bez ohledu na neplatnost rozhodčí doložky. Zároveň považoval postup dlužníků, kteří podle něj řádně neplnili své závazky a zvolili vyčkávací taktiku, za rozporný s dobrými mravy. Městský soud v Praze jeho rozhodnutí potvrdil a odvolání manželů odmítl i Nejvyšší soud s tím, že manželé postupovali „nemravně“, když půjčené peníze utratili a následně se neměli k jejich zaplacení, aby nakonec vznesli námitku promlčení.

Ústavní soud se však manželů zastal s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. května 2011, které sjednotilo do té doby rozkolísanou judikaturu a stanovilo, že rozhodčí doložky, které neobsahují přímé určení rozhodce či způsob jeho určení, jsou absolutně neplatné. Jelikož společnost žalobu u rozhodce na základě neplatné rozhodčí doložky podala až po vydání daného rozhodnutí, o kterém dle Ústavního soudu musela být informována, nedošlo jejím uplatněním k pozastavení promlčecí lhůty.

Ve svém nálezu Ústavní soud dále uvedl, že námitku promlčení pohledávky lze v těchto případech považovat za rozpornou s dobrými mravy pouze ve výjimečných situacích. Za takovou situaci nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, a stejně tak není podle Ústavního soudu v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku.

Případ bude znovu posuzovat Městský soud v Praze.


Autor: REDAKCE

Zdroj: tisková zpráva Ústavního soudu

Přečtěte si také

Bič na šmejdy. V ČR začaly fungovat hromadné žaloby. Jak je ale podat?

Nezřídka se stává, že se obětí jednoho podvodníka stane nezávisle na sobě několik lidí. Ti pak zvažují, zda se jim z finančních i časových důvodů vůbec oplatí řešit problém...

Exkluzivně: Legislativní přehled za druhý červencový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení za druhý červencový týden 2024. Legislativní monitoring vzniká...

O dluzích víme nejvíc. Můžeme poradit, jak z pasti ven, říká exekutorka Grosamová

„Naše povolání není populární, ale bez nás by se vrátily divoké devadesátky,” říká soudní exekutorka Zuzana Grosamová z Exekutorského úřadu Praha 6.