Má stát pod kontrolou klíčová data o exekucích?

V posledních třech letech se setkáváme s všeobecně převzatým názorem, že se desetina české populace nachází v dluhové pasti a že je Česká republika zasažena pandemií exekucí. Údaj o milionu hluboce zadlužených lidí se považuje za oficiální údaj a můžeme jej objevit jak ve vládních materiálech, programech politických stran, akademických pracích, tak ve výstupech médií všeho druhu. Odkud se tato varující data vzala a jak má Česká republika právně upraven způsob jejich zjišťování?

Exekuční řád zmocnil k evidování dat Exekutorskou komoru. Poskytl jí k tomu jako zdroj příjmu poplatky, které platí žadatelé za výpis z evidence. Nejedná se tedy o soukromá data a Exekutorská komora spravuje Centrální evidenci exekucí jako veřejný seznam. Sjednocená soudní judikatura uvádí, že správa evidence není podnikáním komory, nýbrž veřejnou službou. Z uvedeného je zřejmé, že veřejnost má právo znát údaje o exekucích a stát je prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti a soudů oprávněn získávat údaje o exekucích zdarma.

Exekutorská komora nerada poskytuje údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jak se můžeme přesvědčit z dokumentů uveřejněných na jejích webových stránkách. Komora však přesto po naléhání poskytla komplexní soubor anonymizovaných údajů o dlužnících v České republice za rok 2016 a 2017 neziskové organizaci Otevřená společnost. Ta na základě údajů Exekutorské komory vytvořila pro jednotlivé roky „Mapu exekucí“, která byla prvopočátkem vzniku sloganu „Česko – země exekucí“. Údaj o existenci 863 000 exekučních dlužníků za rok 2017 byl natolik varující, že v České republice vyvolal společenský trend nutnosti pomoct dlužníkům. Silné hnutí na ochranu dlužníků zasáhlo jak neziskový sektor, tak vládní instituce, ale zejména ovlivnilo programy politických stran a celý mediální prostor.

Jak s alarmujícími čísly o exekucích korespondují ostatní statistiky? Podívejme se na data oficiálních státních či mezinárodních institucí. Z nich můžeme vyčíst pravý opak – viz např. statistiky:

• nízká míra úvěrů v selhání (ČNB)
• nízká míra zadlužení domácností (ČSÚ)
• nízká míra příjmové chudoby domácností (ČSÚ)
• nízká nezaměstnanost (ÚP)
• pokles čerpání sociálních dávek (MPSV)
• Češi jsou nejspolehlivější plátci závazků (Eurostat)

V InsolCentru jsme zpracovali komplexní analýzu výsledků oddlužení z let 2008–2018, která ukázala překvapivě pozitivní výstupy. Celkem 90 procent dlužníků bylo schopno splnit splátkový kalendář a v průměru uhradili věřitelům 56 procent z hodnoty svých dluhů. 67 000 lidí prošlo k 30. 6. 2019 úspěšně oddlužením a k 1. 1. 2019 se jich 114 000 aktuálně oddlužovalo.

Žádná ze souvisejících statistik tak nekorespondovala s vysokým počtem více než 800 000 exekučních dlužníků v České republice. Provedli jsme proto ve spolupráci s místními samosprávami test množství exekučních dlužníků v jednotlivých obcích. Test šesti obcí ukázal, že ani v jedné z nich se počet lidí v exekucích neshodoval s Mapou exekucí. Dlužníků bylo vždy daleko méně, rozdíl například dosahoval v jedné obci 62 procent a v jiné dokonce 80 procent.

Nezdá se vám to celé divné? Česká republika je v nejlepší ekonomické kondici za posledních deset let, a k těmto údajům nesedí obraz země s největším počtem exekucí v přepočtu na jednoho obyvatele v EU. Exekutorská komora však svá data ke kontrole neposkytuje a tvrdí, že si za datovým systémem i celkovým počtem dlužníků stojí. Nikdy však nikdo neměl možnost konkrétní údaje dlužníků z nějakého územního celku vidět a zkontrolovat.

Na základě všech těchto argumentů vyzýváme Exekutorskou komoru, aby vydala svá data ke kontrole Ministerstvu spravedlnosti. V sázce je mnoho – na správnosti exekučních údajů závisí jak vládní programy sociální a regionální podpory, legislativní změny exekučního řádu a insolvenčního zákona, tak i činnost justice a celé právní veřejnosti.

Pro zjednodušení a zrychlení procesu ověření dat navrhujeme, aby Exekutorská komora předala Ministerstvu spravedlnosti data tří okresů s největším procentem exekučních dlužníků z celkového počtu obyvatel – Mostu, Chomutova a Sokolova. Exekutorská komora veřejně uvádí, že si za údaji v rámci okresů stojí, a tak jí nic nebrání k vydání dat k ověření. Kdyby však Exekutorská komora nechtěla data vydat ke kontrole, pak má naše země velký problém. Česká republika se totiž na základě údajného vysokého počtu zadlužených lidí nechala vmanévrovat do pozice nejhůře hodnoceného státu v EU v oblasti exekucí. Na závěr této polemiky se naskýtá otázka – má stát klíčová data o exekucích svých občanů pod kontrolou?