Zadlužení Čechů v prvním čtvrtletí vzrostlo, problémů se splácením bylo naopak méně

Češi dluží bankám a nebankovním poskytovatelům úvěrů 2,49 bilionu Kč. V meziročním srovnání se zadlužení domácností zvýšilo o 146,4 miliardy Kč. Klesl naopak objem nespláceného dluhu, a to o necelých 5 procent na 30,9 miliardy Kč. Snížil se také počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Informace vyplývají z údajů evidovaných Bankovním a Nebankovním registrem klientských informací ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku.

Dlouhodobý dluh Čechů, který tvoří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, činil podle údajů registru ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku 1,99 bilionu Kč, což je o 129,7 miliardy více než vloni. Zvýšila se také částka připadající v průměru na jednoho klienta, a to o 7,8 procenta na téměř 1,8 milionu Kč.

Na krátkodobých spotřebitelských úvěrech Češi poskytovatelům dluží 498 miliard Kč. V meziročním srovnání jde o nárůst o 16,7 miliardy. V průměru připadá na jednoho klienta krátkodobý dluh ve výši 206 tisíc Kč.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

Celkový objem nespláceného dluhu dosáhl na konci prvního čtvrtletí 30,9 miliardy Kč a meziročně tak klesl o 4,9 procenta. Oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 se však mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů Kč. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu, tedy například dluhů ze spotřebitelských úvěrů či kreditních karet.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

„Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil už podruhé v řadě. Registry přitom jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. To znamená, že jsme se k obratu v dosavadním pozitivním trendu blížili už nějakou dobu. Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří měli u členů Bankovního či Nebankovního registru nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Pokles byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet klientů s úvěry na bydlení se snížil o 8 423 na 1,11 milionu, přičemž k poklesu došlo ve většině krajů s výjimkou Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak na konci března dosahoval 3,01 milionu.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

Napříč celou ČR se rovněž snížil počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Počet klientů nesplácejících krátkodobé spotřebitelské úvěry klesl o 33 650 na 199 521 a počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se snížil o 4 232 na 15 759. Celkově mělo ke konci prvního čtvrtletí problémy se splácením nejméně lidí za posledních 6 let.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ komentuje vývoj situace Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Rajl s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Bankovního a Nebankovního registru klientských informací

Přečtěte si také

Januš: Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.