Zadlužení Čechů v prvním čtvrtletí vzrostlo, problémů se splácením bylo naopak méně

Češi dluží bankám a nebankovním poskytovatelům úvěrů 2,49 bilionu Kč. V meziročním srovnání se zadlužení domácností zvýšilo o 146,4 miliardy Kč. Klesl naopak objem nespláceného dluhu, a to o necelých 5 procent na 30,9 miliardy Kč. Snížil se také počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Informace vyplývají z údajů evidovaných Bankovním a Nebankovním registrem klientských informací ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku.

Dlouhodobý dluh Čechů, který tvoří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, činil podle údajů registru ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku 1,99 bilionu Kč, což je o 129,7 miliardy více než vloni. Zvýšila se také částka připadající v průměru na jednoho klienta, a to o 7,8 procenta na téměř 1,8 milionu Kč.

Na krátkodobých spotřebitelských úvěrech Češi poskytovatelům dluží 498 miliard Kč. V meziročním srovnání jde o nárůst o 16,7 miliardy. V průměru připadá na jednoho klienta krátkodobý dluh ve výši 206 tisíc Kč.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

Celkový objem nespláceného dluhu dosáhl na konci prvního čtvrtletí 30,9 miliardy Kč a meziročně tak klesl o 4,9 procenta. Oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 se však mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů Kč. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu, tedy například dluhů ze spotřebitelských úvěrů či kreditních karet.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

„Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil už podruhé v řadě. Registry přitom jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. To znamená, že jsme se k obratu v dosavadním pozitivním trendu blížili už nějakou dobu. Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří měli u členů Bankovního či Nebankovního registru nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Pokles byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet klientů s úvěry na bydlení se snížil o 8 423 na 1,11 milionu, přičemž k poklesu došlo ve většině krajů s výjimkou Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak na konci března dosahoval 3,01 milionu.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

Napříč celou ČR se rovněž snížil počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Počet klientů nesplácejících krátkodobé spotřebitelské úvěry klesl o 33 650 na 199 521 a počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se snížil o 4 232 na 15 759. Celkově mělo ke konci prvního čtvrtletí problémy se splácením nejméně lidí za posledních 6 let.

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ komentuje vývoj situace Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Rajl s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Bankovního a Nebankovního registru klientských informací

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.