Zadlužení Čechů v prvním čtvrtletí vzrostlo, problémů se splácením bylo naopak méně

Češi dluží bankám a nebankovním poskytovatelům úvěrů 2,49 bilionu Kč. V meziročním srovnání se zadlužení domácností zvýšilo o 146,4 miliardy Kč. Klesl naopak objem nespláceného dluhu, a to o necelých 5 procent na 30,9 miliardy Kč. Snížil se také počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Informace vyplývají z údajů evidovaných Bankovním a Nebankovním registrem klientských informací ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku.

Dlouhodobý dluh Čechů, který tvoří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, činil podle údajů registru ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku 1,99 bilionu Kč, což je o 129,7 miliardy více než vloni. Zvýšila se také částka připadající v průměru na jednoho klienta, a to o 7,8 procenta na téměř 1,8 milionu Kč.

Na krátkodobých spotřebitelských úvěrech Češi poskytovatelům dluží 498 miliard Kč. V meziročním srovnání jde o nárůst o 16,7 miliardy. V průměru připadá na jednoho klienta krátkodobý dluh ve výši 206 tisíc Kč.

Celkový objem nespláceného dluhu dosáhl na konci prvního čtvrtletí 30,9 miliardy Kč a meziročně tak klesl o 4,9 procenta. Oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 se však mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů Kč. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu, tedy například dluhů ze spotřebitelských úvěrů či kreditních karet.

„Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil už podruhé v řadě. Registry přitom jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. To znamená, že jsme se k obratu v dosavadním pozitivním trendu blížili už nějakou dobu. Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Počet lidí, kteří měli u členů Bankovního či Nebankovního registru nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Pokles byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet klientů s úvěry na bydlení se snížil o 8 423 na 1,11 milionu, přičemž k poklesu došlo ve většině krajů s výjimkou Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak na konci března dosahoval 3,01 milionu.

Napříč celou ČR se rovněž snížil počet lidí, kteří své úvěry nezvládají splácet. Počet klientů nesplácejících krátkodobé spotřebitelské úvěry klesl o 33 650 na 199 521 a počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se snížil o 4 232 na 15 759. Celkově mělo ke konci prvního čtvrtletí problémy se splácením nejméně lidí za posledních 6 let.

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ komentuje vývoj situace Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Rajl s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.

Autor: REDAKCE, tisková zpráva Bankovního a Nebankovního registru klientských informací