Zahájených exekucí ubývá. V květnu jich bylo nejméně od roku 2013

Z aktuálních údajů Exekutorské komory ČR je zřejmé, že v posledních měsících výrazně klesá počet nových exekučních řízení. Jen za první čtvrtletí letošního roku došlo k meziročnímu poklesu o 34 426 zahájených exekucí. Květen se dokonce zapsal jako měsíc s nejmenším počtem nových řízení od platnosti velké novely Exekučního řádu z roku 2013.

Data Exekutorské komory potvrzují, že počet nově zahájených exekucí v Česku setrvale klesá. V lednu letošního roku jich bylo zahájeno 36 744, během února i března pak jejich počet klesl vždy přibližně o 2 tisíce. Velký skok dolů nastal v dubnu, kdy bylo zahájeno 29 475 řízení. V rekordním květnu šlo o 28 082 nových exekucí, což je o 8 662 méně než v lednu. Pro porovnání, extrémem z druhého pólu byl březen 2017, kdy došlo k zahájení 113 168 exekucí.

Zdroj: Exekutorská komora ČR

Někteří odborníci předpovídali, že vyhlášený nouzový stav během pandemie koronaviru bude mít negativní vliv na schopnost lidí plnit své závazky, což povede k nárůstu soudních žalob a následně i nových exekucí. „Tvrzení o údajné hrozbě exekuční pandemie lze považovat za neodůvodněné strašení veřejnosti, a nikoliv za reálnou hrozbu. Média o této údajné hrozbě často hovoří, ale tvrdá data k tomuto tvrzenému problému zatím žádná nejsou,“ upozornil prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Komora proto ani nadále neočekává, že by v souvislosti s ekonomickým výpadkem došlo k rapidnímu nárůstu zahájených exekucí. Naopak podle ní bude pokračovat dlouhodobý pokles.

Celkově bylo v Česku za letošní první kvartál zahájeno 104 900 exekucí, tedy o zmiňovaných 34 400 méně než loni za stejnou dobu. Klesá i celkový počet dlužníků, na jednoho připadá v průměru 5,72 exekučních řízení. Nejvíce vedených exekucí v přepočtu na počet obyvatel zůstává v obvodech okresních soudů v Ústí nad Labem, v Mostě a Sokolově. Nejméně pak v obvodech okresních soudů Brno-venkov, Žďár nad Sázavou a Blansko.

Zdroj: Exekutorská komora ČR

Autor: REDAKCE, tisková zpráva Exekutorské komory ČR

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.