Zkasírovali zálohy na opravy, byty rozbili a zmizeli. Rozsudky soudů jsou poškozeným k ničemu

Podnikatel Václav K. z Kutné Hory a jeho společník David B. se před právem už léta úspěšně skrývají za trvalé bydliště na obecním úřadě. Ani exekutor z nich díky tomu nic nevymohl, a jejich podvedeným zákazníkům tak zůstaly jen oči pro pláč.

Čeho se vykutálení podnikatelé dopustili? Nabízeli lidem rekonstrukce bytů. Vybrali zálohy na materiál, rozbourali koupelny a už opravu nedokončili. Peníze nevrátili. To je vše.

Když se s nimi paní Pešková pustila do křížku, tak se jí Václav K. podle jejích slov jen vysmál. Že prý má kamarády s dlouhými prsty, dokonce prý i jednoho ministra spravedlnosti, který se staral hlavně o nový občanský zákoník, ale pramálo o to, jak to s tou spravedlností ve skutečnosti je. Totiž že u nás často končí jen na papíře rozsudku, a nikoliv jeho vykonáním. Případ Václava K. byl dokonce i v televizi v jednom investigativním pořadu. Zbytečně. Vývoj kauzy nakonec potvrzuje, že s těmi dlouhými prsty měl pravdu.

Otázka, na kterou neumí odpovědět ani prezident

Pešková už před 5 lety vytrvale oslovovala státní instituce od ministerstva spravedlnosti a policie přes státní zastupitelství až po prezidenta s logickou otázkou: „Jak je možné, že mne a desítky dalších lidí oba pánové okradli o stovky tisíc tím, že vybrali zálohy na rekonstrukci bytu, ale neprovedli ji, soud to uznal jako jejich dluh, ale ani jeden z dlužníků neplatí, ani nejsou jinak potrestáni?“ Otázka zůstala bez jasné odpovědi v roce 2014 a zůstává dodnes.

V odpovědích od státních orgánů se Pešková dočetla výmluvy na složitosti legislativy. „Oba podvodníci se mi smějí do očí, že od nich už nikdy žádné peníze neuvidím,“ říká. Nechápe, že když už selhalo civilní řízení podle občanského práva, tak jak je možné, že nenastoupilo trestní právo a oba pánové nejsou zavření za podvod. Jako paní Pešková dopadly i desítky dalších lidí.

Rozbitím koupelny „započali dílo“, a tak ze stíhání pro podvod vyklouzli

Vykutálení řemeslníci se vyznají a vše si dopředu skvěle naplánovali. „Když stavební firma vybere zálohy, není povinná je použít výslovně na danou zakázku,“ vysvětluje Lukáš Kubec, advokát z advokátní kanceláře ARROWS. Podnikatelé se tak proti trestnímu stíhání úspěšně bránili právě tím, že dílo započali – demolicí koupelny, ale už neměli peníze na dokončení, a že to tedy nebyl záměr.

Už před pěti lety měl dnes pětatřicetiletý Václav K. na krku tři desítky exekucí podaných k soudu obyčejnými lidmi, kteří si u něho objednali rekonstrukci a zaplatili mu zálohy. Jenže exekuce na Václava K. byly ukončeny jedna za druhou pro nemajetnost.

„Byla jsem s ještě jednou okradenou paní zprvu zařazena policií mezi osoby poškozené jeho trestnou činností. Záhy nás z trestního řízení vyřadili a exekuci na něj zastavili. Nechápu proč. Přitom mám zjištěno, že jezdí luxusním autem a skrytě s přítelkyní dále podniká. Nechápu, že exekutor na něho nemůže. Jen mně dluží 64 tisíc,“ pozastavuje se Pešková.

Soudní vůle dobrá akorát pro srandu?

Paní Pešková má sice v ruce rozhodnutí soudu, které potvrzuje, že je v právu, ale místo dlužníka má zaplatit exekutorovi bezmála 8 tisíc korun ona. „Když se totiž exekutorovi nepodaří od dlužníka nic vymoct, může své náklady požadovat po věřiteli,“ vysvětluje advokát a prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Věřitel tak nejenže nic nedostane, ale ještě přichází o další peníze. Vše napočítáno podle exekučního řádu a vyhlášky ministerstva spravedlnosti.

Tento i další případy ukazují, že věřitelem není jen finanční instituce, ale i obyčejní lidé, kteří dokonce ani nikomu nepůjčili, jen je dlužník de facto okradl.

Paní Pešková se přirozeně se situací vyrovnává jen velmi obtížně. „Nevíte, jak bude vláda řešit tyhle pohledávky, kdyby byli obráni senioři? To asi politiky, kteří horují za odpuštění závazků dlužníků, nezajímá. Hlavně se budou oddlužovat podvodníci, co nás okradli a rozsudky si můžeme tak strčit za klobouk,“ uzavírá Pešková.

Autor: Lukáš Tuček, spolupracovník redakce