Zneplatnění rozhodčích doložek neznamená, že dluh neexistuje
29. červen 2019
Tisíce dlužníků ze spotřebitelských půjček se radují, že jsou zastavovány exekuce rozjeté na základě toho, že byly posvěceny rozhodcem podle rozhodčí doložky ve smlouvě o úvěru. Soudy tuto praxi dříve umožňovaly, nyní to nejvyšší soudy zpětně téměř znemožnily s argumentem, že doložka musí být konkrétní, nejen obecná.
Jak ale potvrzují nejen exekutoři, ale i všeobecní právníci, to, že byly zpětně zneplatněny rozhodčí doložky, ještě neznamená, že by soudem byl zneplatněn dluh jako takový. Znamená to jen, že stávající proces vymáhání byl ukončen.
Věřitel ale může dluh zažalovat u soudu a tímto u dané pohledávky znovu směřovat k exekuci. Reálně je pravda, že málokterému věřiteli, úvěrové společnosti, se do toho bude chtít jít, vzhledem k nákladům v čase a také proto, že mnoho dlužníků pak volí únik do insolvence (osobního bankrotu).
Je dobré si také připomenout, že rozhodčí řízení je běžný právní nástroj, jehož smyslem v obchodních vztazích je, aby když se strany dostanou do sporu, nebo jedna z nich neplní, co si ujednaly, tak nemusely k soudu. Rozhodcem může být prakticky kdokoliv, ale musí to být osoba, subjekt, na kterém se ve smlouvě shodnou obě strany. V obchodě mezi firmami to funguje.
U spotřebitelů se z toho bohužel stal v minulosti nástroj, jak vést ovce na porážku. Mnozí lidé si za každou cenu chtěli půjčit, i když na to neměli, a tak uzavřeli cokoliv. Někteří úvěroví vlci toho využili a nastavili podmínky tak, že stačilo, aby se dlužník opozdil třeba jen o jeden den, a už to šlo k rozhodci propojenému s věřitelem, který raz dva odklepl exekuci. A do dražby kvůli půjčce šel třeba rodinný dům.
Jenže teď se zase kormidlo až příliš otočilo: lidé si opravdu ty peníze půjčili, opravdu je nevracejí, a to ani seriózním úvěrovým firmám. Ty věřily v právní jistotu, v to, že se právní nástroje nemohou jen tak zpětně změnit. V Česku mohou. Zatím.
Autor: Václav Tuček
Spolupracovník redakce
Přečtěte si také
Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát
Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.
Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady
Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.
Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi
Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.