Zneplatnění rozhodčích doložek neznamená, že dluh neexistuje

Jak ale potvrzují nejen exekutoři, ale i všeobecní právníci, to, že byly zpětně zneplatněny rozhodčí doložky, ještě neznamená, že by soudem byl zneplatněn dluh jako takový. Znamená to jen, že stávající proces vymáhání byl ukončen.

Věřitel ale může dluh zažalovat u soudu a tímto u dané pohledávky znovu směřovat k exekuci. Reálně je pravda, že málokterému věřiteli, úvěrové společnosti, se do toho bude chtít jít, vzhledem k nákladům v čase a také proto, že mnoho dlužníků pak volí únik do insolvence (osobního bankrotu).

Je dobré si také připomenout, že rozhodčí řízení je běžný právní nástroj, jehož smyslem v obchodních vztazích je, aby když se strany dostanou do sporu, nebo jedna z nich neplní, co si ujednaly, tak nemusely k soudu. Rozhodcem může být prakticky kdokoliv, ale musí to být osoba, subjekt, na kterém se ve smlouvě shodnou obě strany. V obchodě mezi firmami to funguje.

U spotřebitelů se z toho bohužel stal v minulosti nástroj, jak vést ovce na porážku. Mnozí lidé si za každou cenu chtěli půjčit, i když na to neměli, a tak uzavřeli cokoliv. Někteří úvěroví vlci toho využili a nastavili podmínky tak, že stačilo, aby se dlužník opozdil třeba jen o jeden den, a už to šlo k rozhodci propojenému s věřitelem, který raz dva odklepl exekuci. A do dražby kvůli půjčce šel třeba rodinný dům.

Jenže teď se zase kormidlo až příliš otočilo: lidé si opravdu ty peníze půjčili, opravdu je nevracejí, a to ani seriózním úvěrovým firmám. Ty věřily v právní jistotu, v to, že se právní nástroje nemohou jen tak zpětně změnit. V Česku mohou. Zatím.

Autor: Václav Tuček
Spolupracovník redakce