Zvýšené soudní poplatky podraží dlužníkům řízení o miliony

Vláda na svém zasedání dne 17. února 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích. Mimo jiné to znamená navýšení soudních poplatků u peněžních sporů do 20 tisíc o 100 procent na 2 000 Kč a u elektronických platebních rozkazů na 1 500 Kč. V největším počtu se novela dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže každý dlužník nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání pravděpodobně přenesou na platící zákazníky.

Politici prý od navýšení očekávají, že věřitelé budou více řešit pohledávky mimosoudně. Ti jsou ovšem ze zákona povinni pohledávky vymáhat. Legislativa jim pro mimosoudní inkaso přílišnou oporu neposkytuje, proto pokud neuspějí, musí se obrátit na soud.

U velkých věřitelů, jako jsou operátoři, pojišťovny nebo dodavatelé energií, bude navýšení poplatků představovat další náklady v řádu stovek milionů korun, které budou blokovány i déle než rok, dokud se spory nerozhodnou. Tyto výdaje budou pravděpodobně promítat do své cenotvorby a vyšší poplatky tak mohou zvednout cenu výrobků a služeb pro řádně platící zákazníky.

V mimosoudním inkasu se přitom podaří získat zhruba 60 procent pohledávek. Zbytek by měli věřitelé žalovat, ale polovina z těchto případů je nevymahatelná. Jsou to těžko dostižitelní lidé s více exekucemi, fungující v šedé ekonomice, zvyklí žít v dluzích. Dvojnásobné soudní poplatky tak budou pouze prohlubovat ztráty, před kterými věřitele neochrání ani přísnější ověřování zákazníků. Pojišťovny nebo mobilní operátoři totiž nemůžou poskytnutí služby a priori nikomu odmítnout.

Proti navýšení poplatků se postavily nejen odborné komory advokátů a exekutorů, ale kriticky se vyjádřilo také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo dopravy. Domnívají se, že opatření nepovede k zefektivnění práce soudů, a naopak se obávají snížení vymahatelnosti práva. A dlužníkům to rozhodně jen ztíží jejich situaci a před dluhovou pastí je to nijak nechrání.

Politici a úředníci tedy dělají přesný opak toho, co říkají – totiž, že chtějí ochraňovat spotřebitele před dluhy, a přitom zvedají soudní poplatky, čímž je více zadlužují. Pro představu, pokud by navýšení platilo už v roce 2018, dlužníci by zaplatili na soudních poplatcích o 182 milionů korun více.


Autor: Adam Vrbecký
            Vedoucí partner advokátní kanceláře M.B.A. LEGAL

Přečtěte si také

Chystaná novela: Vyřeší sousedské dětské skupiny nedostatek míst ve školkách?

Problémy s nedostatkem míst ve školkách či jiných alternativách předškolní péče o děti dlouhodobě řeší téměř všechna větší města. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje na příští rok spuštění projektu sousedských dětských skupin, které by měly rozšířit možnosti péče o děti prostřednictvím sousedské výpomoci a usnadnit rodičům návrat do zaměstnání. Pojďme se podívat, jaké budou mít podmínky.

Chystá se další kolo milostivého léta. Kritizují jej i jeho příznivci

Stát chce znovu odpouštět některé dluhy na zdravotním pojištění. Prominutí penále a exekučních nákladů se má dotknout pohledávek, které některé zdravotní pojišťovny vymáhají daňovou exekucí. Mnozí odborníci však čtvrté kolo tzv. milostivého léta (ML) kritizují. „Platební morálka upadá, jelikož dlužníci počítají s tím, že jim stát část dluhu odpustí,“ říká advokát Jaroslav Janoušek. Proti se staví dokonce i experti, kteří opakování ML doposud vnímali pozitivně.

Exkluzivně: Legislativní přehled pro druhý únorový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení pro druhý únorový týden 2023. Legislativní monitoring vzniká ve spolupráci s Českou asociací věřitelů.