Zvýšené soudní poplatky podraží dlužníkům řízení o miliony

Vláda na svém zasedání dne 17. února 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích. Mimo jiné to znamená navýšení soudních poplatků u peněžních sporů do 20 tisíc o 100 procent na 2 000 Kč a u elektronických platebních rozkazů na 1 500 Kč. V největším počtu se novela dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže každý dlužník nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání pravděpodobně přenesou na platící zákazníky.

Politici prý od navýšení očekávají, že věřitelé budou více řešit pohledávky mimosoudně. Ti jsou ovšem ze zákona povinni pohledávky vymáhat. Legislativa jim pro mimosoudní inkaso přílišnou oporu neposkytuje, proto pokud neuspějí, musí se obrátit na soud.

U velkých věřitelů, jako jsou operátoři, pojišťovny nebo dodavatelé energií, bude navýšení poplatků představovat další náklady v řádu stovek milionů korun, které budou blokovány i déle než rok, dokud se spory nerozhodnou. Tyto výdaje budou pravděpodobně promítat do své cenotvorby a vyšší poplatky tak mohou zvednout cenu výrobků a služeb pro řádně platící zákazníky.

V mimosoudním inkasu se přitom podaří získat zhruba 60 procent pohledávek. Zbytek by měli věřitelé žalovat, ale polovina z těchto případů je nevymahatelná. Jsou to těžko dostižitelní lidé s více exekucemi, fungující v šedé ekonomice, zvyklí žít v dluzích. Dvojnásobné soudní poplatky tak budou pouze prohlubovat ztráty, před kterými věřitele neochrání ani přísnější ověřování zákazníků. Pojišťovny nebo mobilní operátoři totiž nemůžou poskytnutí služby a priori nikomu odmítnout.

Proti navýšení poplatků se postavily nejen odborné komory advokátů a exekutorů, ale kriticky se vyjádřilo také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo dopravy. Domnívají se, že opatření nepovede k zefektivnění práce soudů, a naopak se obávají snížení vymahatelnosti práva. A dlužníkům to rozhodně jen ztíží jejich situaci a před dluhovou pastí je to nijak nechrání.

Politici a úředníci tedy dělají přesný opak toho, co říkají – totiž, že chtějí ochraňovat spotřebitele před dluhy, a přitom zvedají soudní poplatky, čímž je více zadlužují. Pro představu, pokud by navýšení platilo už v roce 2018, dlužníci by zaplatili na soudních poplatcích o 182 milionů korun více.


Autor: Adam Vrbecký
            Vedoucí partner advokátní kanceláře M.B.A. LEGAL

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.