Zvýšené soudní poplatky podraží dlužníkům řízení o miliony

Vláda na svém zasedání dne 17. února 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích. Mimo jiné to znamená navýšení soudních poplatků u peněžních sporů do 20 tisíc o 100 procent na 2 000 Kč a u elektronických platebních rozkazů na 1 500 Kč. V největším počtu se novela dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže každý dlužník nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání pravděpodobně přenesou na platící zákazníky.

Politici prý od navýšení očekávají, že věřitelé budou více řešit pohledávky mimosoudně. Ti jsou ovšem ze zákona povinni pohledávky vymáhat. Legislativa jim pro mimosoudní inkaso přílišnou oporu neposkytuje, proto pokud neuspějí, musí se obrátit na soud.

U velkých věřitelů, jako jsou operátoři, pojišťovny nebo dodavatelé energií, bude navýšení poplatků představovat další náklady v řádu stovek milionů korun, které budou blokovány i déle než rok, dokud se spory nerozhodnou. Tyto výdaje budou pravděpodobně promítat do své cenotvorby a vyšší poplatky tak mohou zvednout cenu výrobků a služeb pro řádně platící zákazníky.

V mimosoudním inkasu se přitom podaří získat zhruba 60 procent pohledávek. Zbytek by měli věřitelé žalovat, ale polovina z těchto případů je nevymahatelná. Jsou to těžko dostižitelní lidé s více exekucemi, fungující v šedé ekonomice, zvyklí žít v dluzích. Dvojnásobné soudní poplatky tak budou pouze prohlubovat ztráty, před kterými věřitele neochrání ani přísnější ověřování zákazníků. Pojišťovny nebo mobilní operátoři totiž nemůžou poskytnutí služby a priori nikomu odmítnout.

Proti navýšení poplatků se postavily nejen odborné komory advokátů a exekutorů, ale kriticky se vyjádřilo také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo dopravy. Domnívají se, že opatření nepovede k zefektivnění práce soudů, a naopak se obávají snížení vymahatelnosti práva. A dlužníkům to rozhodně jen ztíží jejich situaci a před dluhovou pastí je to nijak nechrání.

Politici a úředníci tedy dělají přesný opak toho, co říkají – totiž, že chtějí ochraňovat spotřebitele před dluhy, a přitom zvedají soudní poplatky, čímž je více zadlužují. Pro představu, pokud by navýšení platilo už v roce 2018, dlužníci by zaplatili na soudních poplatcích o 182 milionů korun více.


Autor: Adam Vrbecký
            Vedoucí partner advokátní kanceláře M.B.A. LEGAL

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.