Zvýšené soudní poplatky podraží dlužníkům řízení o miliony

Vláda na svém zasedání dne 17. února 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o soudních poplatcích. Mimo jiné to znamená navýšení soudních poplatků u peněžních sporů do 20 tisíc o 100 procent na 2 000 Kč a u elektronických platebních rozkazů na 1 500 Kč. V největším počtu se novela dotkne žalob o bagatelní dlužné částky, takže každý dlužník nakonec zaplatí až o tisíce korun navíc. Zdražení bude mít negativní dopad také na věřitele, kteří zvýšené náklady na vymáhání pravděpodobně přenesou na platící zákazníky.

Politici prý od navýšení očekávají, že věřitelé budou více řešit pohledávky mimosoudně. Ti jsou ovšem ze zákona povinni pohledávky vymáhat. Legislativa jim pro mimosoudní inkaso přílišnou oporu neposkytuje, proto pokud neuspějí, musí se obrátit na soud.

U velkých věřitelů, jako jsou operátoři, pojišťovny nebo dodavatelé energií, bude navýšení poplatků představovat další náklady v řádu stovek milionů korun, které budou blokovány i déle než rok, dokud se spory nerozhodnou. Tyto výdaje budou pravděpodobně promítat do své cenotvorby a vyšší poplatky tak mohou zvednout cenu výrobků a služeb pro řádně platící zákazníky.

V mimosoudním inkasu se přitom podaří získat zhruba 60 procent pohledávek. Zbytek by měli věřitelé žalovat, ale polovina z těchto případů je nevymahatelná. Jsou to těžko dostižitelní lidé s více exekucemi, fungující v šedé ekonomice, zvyklí žít v dluzích. Dvojnásobné soudní poplatky tak budou pouze prohlubovat ztráty, před kterými věřitele neochrání ani přísnější ověřování zákazníků. Pojišťovny nebo mobilní operátoři totiž nemůžou poskytnutí služby a priori nikomu odmítnout.

Proti navýšení poplatků se postavily nejen odborné komory advokátů a exekutorů, ale kriticky se vyjádřilo také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj i Ministerstvo dopravy. Domnívají se, že opatření nepovede k zefektivnění práce soudů, a naopak se obávají snížení vymahatelnosti práva. A dlužníkům to rozhodně jen ztíží jejich situaci a před dluhovou pastí je to nijak nechrání.

Politici a úředníci tedy dělají přesný opak toho, co říkají – totiž, že chtějí ochraňovat spotřebitele před dluhy, a přitom zvedají soudní poplatky, čímž je více zadlužují. Pro představu, pokud by navýšení platilo už v roce 2018, dlužníci by zaplatili na soudních poplatcích o 182 milionů korun více.


Autor: Adam Vrbecký
            Vedoucí partner advokátní kanceláře M.B.A. LEGAL

Přečtěte si také

Sólorodiče začali vyhledávat exekutory. Kvůli náhradnímu výživnému

Samoživitelé mohou od července žádat o takzvané náhradní výživné. Podmínkou ale je, že už výživné aktivně vymáhají. Na exekutory se tak začínají obracet i sólorodiče, kteří od expartnera neviděli výživné dlouhé roky. Pokud samoživitel podmínku aktivního vymáhání splní, a přesto z peněz pro dítě nic neuvidí, bude mu finančně vypomáhat stát. Dostat může nejvýše 3 tisíce korun měsíčně, a to až na dva roky. Úřady práce budou následně peníze po neplatiči vymáhat.

Škody od nájemníků řešte s majitelem bytu, Airbnb lze zakázat

Uvolnění vládních opatření kvůli pandemii povzbudilo cestovní ruch a s ním spojené ubytovávání službou Airbnb. Turisté v bytech však často rámusí do pozdních nočních hodin, ruší sousedy a někdy i poškodí společné prostory v domě. Jak se proti tomu bránit? Vždy se nejdříve obraťte na majitele, radí odborníci.

Osobních bankrotů ubylo, dlužníci zřejmě vyčkávají na novelu

Zadlužení Češi podali od ledna do konce června 8 314 žádostí o osobní bankrot. Je to o 11 % méně než loni. Čím je to způsobeno a dá se očekávat, kdy čísla porostou? I na to v rozhovoru odpovídala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.