Zvýšení vymahatelnosti na Slovensku je jen zdánlivé
23. září 2019
Dne 10. 9. 2019 vyšel na zpravodajském portálu IHNed.cz rozhovor s JUDr. Miroslavem Pallerem pod názvem „Teritorialita se osvědčila, k exekutorům už se vracejí i velcí věřitelé, říká prezident slovenské komory exekutorů“ (Biben 2019, dostupné zde). V něm prezident slovenské komory exekutorů mj. uvádí, že se díky teritorialitě zvedla úspěšnost exekucí. Jde však o údaj značně relativizovaný a vytržený z kontextu, který neodpovídá objektivní realitě.
Předně, jak sám Paller uvádí, přesná čísla o efektivitě/úspěšnosti vymahatelnosti práva slovenská exekutorská komora nemá a jak víme, nemá je ani slovenské ministerstvo spravedlnosti. Pokud jde o údaj z vlastního úřadu Miroslava Pallera, který v článku sdělil, že má vymahatelnost pohledávek okolo 40 až 43 %, pak je to jednoznačný důkaz o propadu úspěšnosti vymahatelnosti pohledávek na Slovensku.
Toto tvrzení lze vyložit jednoduše, a to na poklesu zahájených exekucí. Před zavedením teritoriality se roční nápad exekucí pohyboval okolo půl milionu řízení. V roce 2015 bylo na Slovensku 512 855 nových exekucí, za rok 2016 činil roční nápad 453 786 nových případů a za rok 2017 pak 453 870, z čehož většina byla zahájena do 31. 3. 2017, tedy ještě před zavedením teritoriality. Během minulého roku však bylo zahájeno pouhých 138 432 exekucí. Meziroční propad v počtu zahájených exekucí mezi rokem 2017 a 2018 tak činí 69 %.
Když uvážíme, že průměrná vymahatelnost pohledávek činila do roku 2016 před zavedením teritoriality zhruba 20-30 % (Benčík 2016, dostupné zde), pak ze 453 786 exekucí zahájených v roce 2016 bylo, či bude vymoženo 113 446 exekucí. Nevymoženo tak bude 340 340 exekucí (pro výpočet bylo užito 25 %).
Naproti tomu v Pallerově modelu je třeba jím uváděnou úspěšnost 40 až 43 % (střed 41,5 %) poměřovat se 138 432 exekucemi. Vymoženo bude 57 449 exekucí. Nevymoženo pak zůstane 80 983 exekucí.
Pallerovo tvrzení je navíc v přímém rozporu s tím, co uvádí server Topky.sk, podle něhož někteří věřitelé evidují v některých případech nižší efektivitu o více než 60 %. Ostatně sám Paller na jaře řekl, že „méně nových exekucí neznamená, že by se lidé méně zadlužovali nebo by se výrazně zlepšila jejich platební disciplína.“ (Topky.sk 2019, dostupné zde)
Do vymožitelnosti práva je ale třeba zahrnout, že kvůli zhoršeným podmínkám věřitelé v roce 2018 nezahájili přes 300 tisíc exekucí. U nich mohla být vymahatelnost 25 %, což znamená, že mohlo být vymoženo dalších 75 tisíc pohledávek, které vymoženy nebudou, protože nový systém věřitele kvůli nižší vymahatelnosti a nákladům hrazeným věřitelem při zastavení exekuce od jejich vymáhání odrazuje.
To znamená, že při absenci zlepšení platební morálky dlužníků po zavedení teritoriality na Slovensku není vymožitelnost 41,5 %, ale 12,6 %. Vysokou úspěšnost Pallerova úřadu, který navíc řeší 60 % exekucí prostým splátkovým kalendářem, jakož i částečný návrat velkých věřitelů do exekucí, je třeba zdůvodnit skutečností, že věřitelé k exekuci předali jen ty případy, u nichž po posouzení bonity dlužníka sami očekávali jejich vymožení a poměr nákladnosti nového systému a pravděpodobné návratnosti vyhodnotili pozitivně. Pokud je ale 60 % takto zahájených exekucí řešeno splátkovým kalendářem, pak promiňte, ale k vymáhání dobrých pohledávek není třeba exekutora, to dokáže každý. Exekutor má nastoupit tam, kde dlužník povinnosti plnit nechce a svůj majetek skrývá.
Přečtěte si také
Preventivní restrukturalizace – ekonomický restart pro podnikatele v potížích
V Česku se chystá další velká legislativní změna – preventivní restrukturalizace. Těžce se vyslovuje, ale měla by výrazně ulehčit podnikatelům, kteří mají přechodné finanční problémy. Jedná se o preventivní nástroj, který umožní podnikatelům dále vést svou společnost za předpokladu, že přijmou určitá restrukturalizační opatření. Kdy začne platit, pro koho je určená a v čem vlastně spočívá?
Novinky u chráněných účtů. Ústavní soud potvrdil jejich bezplatnost. Dojde konečně k jejich zjednodušení?
Chráněné účty se po čase opět dostaly do centra pozornosti. Banky je musí i nadále zřizovat a vést zdarma. Rozhodl o tom Ústavní soud, jenž zamítnul návrh senátorů, kteří chtěli tuto povinnost zrušit. Co k tomu Ústavní soud vedlo? A jak to vůbec s fungováním chráněných účtů do budoucna vypadá?
Lékařka nepoznala rakovinu. Můžu chtít peníze za vyšetření zpět?
Pevné zdraví žádné peníze nenahradí. V některých situacích ovšem můžou přispět alespoň k pocitu zadostiučinění. Přečtěte si příběh naší čtenářky, která zaplatila za vyšetření, jež neodhalilo, že má závažný zdravotní problém. Lze v takovém případě peníze za zdravotní úkon požadovat zpátky?