Zvýšení vymahatelnosti na Slovensku je jen zdánlivé

Dne 10. 9. 2019 vyšel na zpravodajském portálu IHNed.cz rozhovor s JUDr. Miroslavem Pallerem pod názvem „Teritorialita se osvědčila, k exekutorům už se vracejí i velcí věřitelé, říká prezident slovenské komory exekutorů“ (Biben 2019, dostupné zde). V něm prezident slovenské komory exekutorů mj. uvádí, že se díky teritorialitě zvedla úspěšnost exekucí. Jde však o údaj značně relativizovaný a vytržený z kontextu, který neodpovídá objektivní realitě.

Předně, jak sám Paller uvádí, přesná čísla o efektivitě/úspěšnosti vymahatelnosti práva slovenská exekutorská komora nemá a jak víme, nemá je ani slovenské ministerstvo spravedlnosti. Pokud jde o údaj z vlastního úřadu Miroslava Pallera, který v článku sdělil, že má vymahatelnost pohledávek okolo 40 až 43 %, pak je to jednoznačný důkaz o propadu úspěšnosti vymahatelnosti pohledávek na Slovensku.

Toto tvrzení lze vyložit jednoduše, a to na poklesu zahájených exekucí. Před zavedením teritoriality se roční nápad exekucí pohyboval okolo půl milionu řízení. V roce 2015 bylo na Slovensku 512 855 nových exekucí, za rok 2016 činil roční nápad 453 786 nových případů a za rok 2017 pak 453 870, z čehož většina byla zahájena do 31. 3. 2017, tedy ještě před zavedením teritoriality. Během minulého roku však bylo zahájeno pouhých 138 432 exekucí. Meziroční propad v počtu zahájených exekucí mezi rokem 2017 a 2018 tak činí 69 %.

Když uvážíme, že průměrná vymahatelnost pohledávek činila do roku 2016 před zavedením teritoriality zhruba 20-30 % (Benčík 2016, dostupné zde), pak ze 453 786 exekucí zahájených v roce 2016 bylo, či bude vymoženo 113 446 exekucí. Nevymoženo tak bude 340 340 exekucí (pro výpočet bylo užito 25 %).

Naproti tomu v Pallerově modelu je třeba jím uváděnou úspěšnost 40 až 43 % (střed 41,5 %) poměřovat se 138 432 exekucemi.  Vymoženo bude 57 449 exekucí. Nevymoženo pak zůstane 80 983 exekucí.

Pallerovo tvrzení je navíc v přímém rozporu s tím, co uvádí server Topky.sk, podle něhož někteří věřitelé evidují v některých případech nižší efektivitu o více než 60 %. Ostatně sám Paller na jaře řekl, že „méně nových exekucí neznamená, že by se lidé méně zadlužovali nebo by se výrazně zlepšila jejich platební disciplína.“ (Topky.sk 2019, dostupné zde)

Do vymožitelnosti práva je ale třeba zahrnout, že kvůli zhoršeným podmínkám věřitelé v roce 2018 nezahájili přes 300 tisíc exekucí. U nich mohla být vymahatelnost 25 %, což znamená, že mohlo být vymoženo dalších 75 tisíc pohledávek, které vymoženy nebudou, protože nový systém věřitele kvůli nižší vymahatelnosti a nákladům hrazeným věřitelem při zastavení exekuce od jejich vymáhání odrazuje.

To znamená, že při absenci zlepšení platební morálky dlužníků po zavedení teritoriality na Slovensku není vymožitelnost 41,5 %, ale 12,6 %. Vysokou úspěšnost Pallerova úřadu, který navíc řeší 60 % exekucí prostým splátkovým kalendářem, jakož i částečný návrat velkých věřitelů do exekucí, je třeba zdůvodnit skutečností, že věřitelé k exekuci předali jen ty případy, u nichž po posouzení bonity dlužníka sami očekávali jejich vymožení a poměr nákladnosti nového systému a pravděpodobné návratnosti vyhodnotili pozitivně. Pokud je ale 60 % takto zahájených exekucí řešeno splátkovým kalendářem, pak promiňte, ale k vymáhání dobrých pohledávek není třeba exekutora, to dokáže každý. Exekutor má nastoupit tam, kde dlužník povinnosti plnit nechce a svůj majetek skrývá.


Autor: René Mohyla
             soudní exekutor

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.