Bankomat dává peníze na požádání, myslí si děti. Kdy začít s osvětou?

„Zkušenosti z mateřských a základních škol po celém Česku ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost. Mnoho dospělých nedokáže říkat dětem ‚ne‘, jsou pracovně vytížení a hmotnými dary dětem kompenzují čas, kdy se jim nevěnují. Podle odhadů našich lektorů, které potvrzují i učitelé v mateřských školkách, věří 75 procent dětí, že peníze naděluje bankomat – jen tak, na požádání. Na jednu stranu je to úsměvné, ale na druhou také alarmující. V Česku bylo loni vedeno celkem 4,5 milionu exekucí, pokud chceme toto číslo snižovat, je třeba učit lidi finanční gramotnost už odmala, nejlépe zapojením do povinné výuky na všech stupních vzdělávacího systému,“ říká Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která podporuje výuku podnikavosti a finanční gramotnosti na českých školách.

Jak tedy správně učit dítě finanční gramotnost a co naopak nedělat? Shrneme v následujícím článku.

Kdy začít s finanční osvětou?

Pokud mají rodiče doma předškoláka, měli by mu vysvětlit, jakou práci dělají a že tím, že tráví čas v práci, vydělávají peníze. Podle organizace JA Czech o zaměstnání svých rodičů nic netuší víc jak polovina předškoláků a prvňáčků. „Děti nemusí hned správně pojmenovat profesi, že je maminka například účetní, ale mohly by vědět, že dělá v kanceláři a pracuje s penězi, nebo tatínek – manažer call centra, že pracuje s lidmi, kteří volají jiným lidem a pomáhají jim vyřešit problémy. Děti však nedokážou říct ani přibližně, jak a s čím rodiče pracují. To je přitom pro pochopení peněz a toho, odkud se berou, klíčové,“ říká Alice Harlasová, projektová manažerka JA Czech.

Také by měly vědět, že pokud například dostanou nějaké týdenní kapesné, které utratí rychle, další peníze obdrží až ve stanovený termín. Prvňáček by měl vnímat, že nové vybavení jako aktovka nebo penál, není zadarmo. Rodiče mohou na hodnotu peněz poukazovat v každodenních situacích, například tím, že budou dítěti ukazovat, kolik co stojí.

Kdy začít dávat pravidelné kapesné?

V první řadě je nutné zvážit vyzrálost dítěte a jeho schopnost uvažování a nakládání s penězi. Výše se pak odvíjí od jeho potřeb. Srovnání s ostatními spolužáky je nevyhnutelné, proto je nezbytné s dítětem mluvit o příjmech a výdajích celé domácnosti. To proto, aby chápalo, co je možné si ještě dovolit, co je skutečně potřeba a co ne.

„Kapesné všeobecně by mělo začít až od chvíle, kdy má dítě pravidelné platby a potřebuje mít na jejich úhradu, například stravuje-li se samo, má jednorázové náklady na dopravné do školy, kroužky, tréninky či chodí do kina,“ uvádí Smrž. Pokud se rodič rozhodne dát drobné kapesné i dítěti základní školy, například na pamlsky, tak by mu měl poskytnout částku jednorázově na týden nebo měsíc a doplňovat až po skončení období, na které kapesné dostal. Tím získá potomek zkušenost a bude vědět, že když utratí všechno hned, pak nemá a musí čekat.

S dětmi od 2. stupně základní školy je určitě žádoucí probrat třeba rozpočet domácnosti nebo propočítat, za jak dlouho bychom se dopracovali třeba k novému autu či domu. V tomto věku je také dobré na příkladu ukázat nástrahy dluhové pasti, zejména u nebankovních půjček.

Je vhodné platit dítěti za domácí práce?

Experti přes finanční gramotnost se shodují, že pokud se jedná o běžný chod domácnosti, jako vynášení odpadků, mytí nádobí, udržování pořádku ve svém pokoji, to by nemělo být podmíněno finanční odměnou, ale motivací, aby bylo doma hezky.

„Na druhou stranu, pokud se jedná o větší údržbu typu umytí auta, oken, chodby, pomoc s prací na zahradě, která je nad rámec obvyklé starosti o domácnost a za kterou by rodiče mohli zaplatit někomu jinému, v tom problém nevidím. Pro menší děti je to první krok, jak si vydělat a spořit své peníze,“ vysvětluje Smrž.

Kdy zřídit platební kartu?

Platební karta patří do ruky až studentovi střední školy. Je velmi důležité, aby děti nejdříve pochopily, odkud se peníze berou, jak se získávají a aby získaly pracovní zkušenost – vydělaly si například výše zmíněnou pomocí v domácnosti. Vždy v souladu s motivací: ideálně tím, na co si dítě šetří nebo jak s penězi následně chce naložit. „K tomu je bezpodmínečně nutné motivovat děti hmotně, fyzickými penězi, tedy hotovostí. Platební karta je jako si hrát střílečky na počítači. Utrácíte bez skutečných následků,“ domnívá se Smrž.

Dávat dítěti k Vánocům místo dárku peníze?

To je podle Smrže složitá otázka. Bankovky nebo mince asi nevzbudí u dítěte takové nadšení pod stromečkem jako dárek, který si přálo. Pokud ale má dítě nějakou představu o financích a o tom, jak s penězi zacházet, může být hotovost vhodným dárkem.

„Finanční gramotnost se dá probírat i s velmi malými dětmi. Naše organizace má zajímavé aktivity pro děti již od prvního stupně základních škol, které radí rodičům, dobrovolníkům nebo učitelům, jak s dětmi hovořit, aby měly základní představy o funkci peněz a získávaly finanční gramotnost. Pokud je dítě takto připraveno a má představu o potřebách, přáních a šetření peněz, potom i dar v podobě peněz, za předpokladu, že si dítě na něco šetří, mu může udělat radost, protože ho to posune k celkové částce, kterou potřebuje na svou vysněnou věc,“ uvádí Smrž.

Bez základní finanční gramotnosti ale peníze vhodným dárkem podle něho nejsou. Dárce nemůže dál kontrolovat, na co dítě peníze využije a je možné, že částka jen proteče jeho peněženkou, bez jakéhokoliv výchovného efektu. V takovém případě je opravdu lepší zjistit, po čem dítě touží, vyvinout určité úsilí a dárek mu pořídit.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com