Benda: Musíme vyřešit staré exekuce, ne přerozdělovat trh

Exekuce možná v budoucnu čekají velké změny. Sněmovna nedávno v prvním čtení odsouhlasila návrh zavádějící tzv. teritorialitu, tedy rovnoměrné přidělování případů jednotlivým exekutorům podle místa bydliště dlužníka. Vedle toho zákonodárci zvažují také možnost slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi. Dalším aktuálním tématem je i řešení dětských dluhů, za které by nově mohly zodpovídat rodiče. Jak na tato témata nahlíží předseda ústavně právního výboru a poslanec za ODS Marek Benda, jsme se ptali v našem rozhovoru.

Sněmovna nedávno v prvním čtení schválila dvě zásadní změny v oblasti exekucí. Jednou z nich je tzv. exekutorská teritorialita. Co si o tomto systému rovnoměrného přidělování nových exekucí soudním exekutorům myslíte?

Já jsem od začátku nepřítelem tohoto systému, protože mám pocit, že nejde o nic jiného než o to přerozdělit trh v exekučním řízení. Žádné jiné zásadní dopady a výhody to nemá a povede to jen k tomu, že všichni exekutoři budou mít zajištěnou práci bez ohledu na to, jestli jsou schopní nebo neschopní svoji práci vykonávat. Pokud bych něco pokládal za špatné řešení, tak je to právě tento typ teritoriality.

Druhý návrh, který by měl vyřešit současné problémy exekucí, je tzv. model sněhulák, který by znamenal slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi. Na nedávné konferenci Fórum věřitelů jste uvedl, že v tomto systému tušíte jisté problémy. Jaké?

Mluvili jsme o tom už někdy začátkem roku na setkání s ministrem spravedlnosti. Poukazovalo se mj. na riziko toho, že velké exekutorské domy ještě více narostou a ty mále naopak zahynou. Zároveň že hrozí i taková nebezpečí, jako že si dlužník například může potenciálně vybírat exekutora. A to tak, že si někde přihlásí fiktivní pohledávku. Nebude to věřitel, nebude to ten, komu má být zaplaceno. Nevidím to jako moc šťastný model.

Tvrdíte o sobě, že nejste velkým příznivcem jakékoli regulace a spíš než přijímat další komplikované zákony by se podle vás v zákonech mělo škrtat. Co byste v oblasti dluhů a jejich vymáhání zjednodušil? Případně spatřujete v této oblasti nějaké problémy, které by přece jen bylo žádoucí řešit na zákonné úrovni?

Tak ukazuje se, jak na exekučním řádu, tak na insolvenčním řádu, že už jsou to tak neuvěřitelně složité předpisy, že jim kromě jejich vykonavatelů vůbec nikdo nerozumí. Občas ani soudy. To je zásadní chyba.

Co se týče řešení problémů do minulosti, tak si myslím, že bychom měli celý stav nechat nějaký čas žít a fungovat a prostě chvilku počkat, jaké problémy se objeví po všech těch novelách, které už byly přijaty.

Jestli se ještě něco má řešit, tak si myslím, že to jsou staré dluhy, které tam visí 10–15 let. Není vyřešeno, jak je odepsat, není vyřešeno, jak je zrušit. To si myslím, že je otázka, která by mohla zlepšit situaci v České republice.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Odklad plateb nájemného je protiústavní, výpadek by měl vykrýt stát

Současná ekonomická situace doléhá nejen na podnikatele, ale i na jejich zaměstnance bydlící v nájemních bytech. Zatímco podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením a opatřením Ministerstva zdravotnictví museli uzavřít provozovny, stát přislíbil, že za ně nájem zaplatí, tak v případě nájmu bytů o tom zatím vůbec neuvažuje. Naopak od počátku proklamuje možnost odkladu placení nájemného. Jenže takové opatření je v rozporu s právem na nedotknutelnost vlastnictví zakotveném v článku 11 Listiny základních práv a svobod.

Staněk: Pokud chce stát ulevit dlužníkům, měl by nést s tím spojené náklady

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat změny v oblasti exekucí a insolvencí, které mají ochránit dlužníky před ekonomickými dopady pandemie koronaviru. Ve hře je například zrušení povinnosti splatit alespoň 30 procent dluhu u starých oddlužení, automatické zastavování exekucí po 3 letech či plošný odklad běžících exekučních řízení. O tom, co by tato opatření v praxi znamenala a zda jsou adekvátním řešením současné situace, jsme si povídali s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Výborný: Mírnější oddlužení by se mělo týkat těch, kteří byli krizí skutečně zasaženi

Česká republika se od poloviny března nachází v karanténě a její občané mají zakázáno cestovat do zahraničí. Řada lidí proto řeší, co dělat se zakoupenými letenkami a zájezdy na zahraniční dovolenou, případně zda má v současnosti význam reagovat na nabídky cestovních kanceláří a objednávat zájezdy na další týdny a měsíce. Jak v této situaci postupovat a jaké nároky mohou cestovatelé vůči cestovkám a leteckým dopravcům uplatnit, jsme zjišťovali v našem rozhovoru s Evou Jurčíkovou ze společnosti Vaše nároky.cz.