Benda: Musíme vyřešit staré exekuce, ne přerozdělovat trh

Exekuce možná v budoucnu čekají velké změny. Sněmovna nedávno v prvním čtení odsouhlasila návrh zavádějící tzv. teritorialitu, tedy rovnoměrné přidělování případů jednotlivým exekutorům podle místa bydliště dlužníka. Vedle toho zákonodárci zvažují také možnost slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi. Dalším aktuálním tématem je i řešení dětských dluhů, za které by nově mohly zodpovídat rodiče. Jak na tato témata nahlíží předseda ústavně právního výboru a poslanec za ODS Marek Benda, jsme se ptali v našem rozhovoru.

Sněmovna nedávno v prvním čtení schválila dvě zásadní změny v oblasti exekucí. Jednou z nich je tzv. exekutorská teritorialita. Co si o tomto systému rovnoměrného přidělování nových exekucí soudním exekutorům myslíte?

Já jsem od začátku nepřítelem tohoto systému, protože mám pocit, že nejde o nic jiného než o to přerozdělit trh v exekučním řízení. Žádné jiné zásadní dopady a výhody to nemá a povede to jen k tomu, že všichni exekutoři budou mít zajištěnou práci bez ohledu na to, jestli jsou schopní nebo neschopní svoji práci vykonávat. Pokud bych něco pokládal za špatné řešení, tak je to právě tento typ teritoriality.

Druhý návrh, který by měl vyřešit současné problémy exekucí, je tzv. model sněhulák, který by znamenal slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi. Na nedávné konferenci Fórum věřitelů jste uvedl, že v tomto systému tušíte jisté problémy. Jaké?

Mluvili jsme o tom už někdy začátkem roku na setkání s ministrem spravedlnosti. Poukazovalo se mj. na riziko toho, že velké exekutorské domy ještě více narostou a ty mále naopak zahynou. Zároveň že hrozí i taková nebezpečí, jako že si dlužník například může potenciálně vybírat exekutora. A to tak, že si někde přihlásí fiktivní pohledávku. Nebude to věřitel, nebude to ten, komu má být zaplaceno. Nevidím to jako moc šťastný model.

Tvrdíte o sobě, že nejste velkým příznivcem jakékoli regulace a spíš než přijímat další komplikované zákony by se podle vás v zákonech mělo škrtat. Co byste v oblasti dluhů a jejich vymáhání zjednodušil? Případně spatřujete v této oblasti nějaké problémy, které by přece jen bylo žádoucí řešit na zákonné úrovni?

Tak ukazuje se, jak na exekučním řádu, tak na insolvenčním řádu, že už jsou to tak neuvěřitelně složité předpisy, že jim kromě jejich vykonavatelů vůbec nikdo nerozumí. Občas ani soudy. To je zásadní chyba.

Co se týče řešení problémů do minulosti, tak si myslím, že bychom měli celý stav nechat nějaký čas žít a fungovat a prostě chvilku počkat, jaké problémy se objeví po všech těch novelách, které už byly přijaty.

Jestli se ještě něco má řešit, tak si myslím, že to jsou staré dluhy, které tam visí 10–15 let. Není vyřešeno, jak je odepsat, není vyřešeno, jak je zrušit. To si myslím, že je otázka, která by mohla zlepšit situaci v České republice.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.