Češi dluží méně a jsou zodpovědnější než lidé v zahraničí

Média dlouhodobě zobrazují Čechy jako finanční negramoty, kteří utrácejí peníze za hlouposti bez ohledu na to, co bude zítra. Ve skutečnosti je většina Čechů ve vztahu k penězům konzervativnější a snaží se korigovat výdaje oproti příjmům.

Od 90. let, kdy se i u nás stává běžný život na dluh, se lidé kontinuálně zadlužují. Krátká stagnace růstu úvěrů byla jen v letech 2009 až 2011. Domácnosti dnes dluží finančním domům přes 1,8 bilionu korun, z čehož ale více jak 1,4 bilionu korun tvoří zajištěné půjčky na bydlení. Vyjádřeno výkonem ekonomiky je to okolo 35 procent HDP. Zatímco zadlužení roste, podíl nesplácených půjček dlouhodobě klesá. S výjimkou let ekonomické krize 2009 až 2013, kdy mírně stoupal. Od té doby se posouvá hranice historického minima a každý měsíc padá nový rekord snížení podílu neplatičů. Aktuálně je to 1,6 procenta za všechny půjčky, u hypoték je to dokonce jen těsně nad hranicí 1 procenta.

Ze zemí západní Evropy jsou nejhorší Italové

Taková číslo nejsou ani za naší západní hranicí běžná. Lepšími čísly se může pochlubit jen ekonomicky silné a disciplinované Německo nebo bohaté Lucembursko. Míra zadlužení domácností obou zemí je relativně ještě dobrá, když dosahuje 56, respektive 67 procent HDP země. Také je znát jejich smysl pro povinnost a ekonomická síla, protože nesplácí jen 1,2 respektive 0,7 procenta úvěrů. Ostatní západní sousedé hospodaří s penězi o něco méně zodpovědně. Například zadlužení francouzských domácností dosahuje 66 procent HDP a přes 2,5 procenta z nich má problémy se splácením. Nejméně zodpovědní ve svém nakládání s financemi jsou Italové, kteří nesplácejí téměř 6,8 procenta půjček, a jejich dluh u bank v poměru k HDP dosahuje 44 procent.

Inkaso pohledávek má v EU podobné podmínky, a i přes silnou legislativní ochranu spotřebitele mají věřitelé reálnou šanci získat alespoň jistinu dluhu. Tedy pokud si klienta dostatečně prověřili, protože v případě úpadku dlužník nemusí uhradit ani 30 procent svých dluhů.

V Kazachstánu nechávají malé dluhy ležet bez povšimnutí

Ve většině východních zemí, kde působíme, jsou podmínky pro půjčování a vymáhání peněz podstatně horší. Ve východní Evropě, v Rusku a jeho okolních státech, v Číně, Indii a několika zemích Asie chtějí obyvatelé žít na dluh stejně, jako lidé na západě. Ovšem jejich příjmy jsou nižší, méně stabilní a podmínky pro půjčování jsou pro ně, ve srovnání s námi, méně příznivé.

V Rusku objem finančních půjček stoupá, ale zatím dosahuje relativně nízkých 23 procent HDP země. V selhání se uvádí 9,3 procenta úvěrů. Inkaso má jasně definovaný právní rámec a po neúspěšném mimosoudním inkasu lze dlužníka zažalovat. Pro rychlý soudní proces za poloviční poplatky je možné využít takzvaného příkazního řízení, ve kterém ovšem soud přiznává pouze jistinu dluhu s úroky z prodlení.

V postsovětských republikách je patrné navázání na Rusko, které je ve vleklé recesi. Půjčky jsou relativně drahé a jejich nesplácení vyšší. Příkladně na Ukrajině mají domácnosti vypůjčeno u bank jen 7,9 miliardy USD, což představuje pouhých 5,3 procenta HDP. Pro zajímavost, ještě v roce 2008 půjčky dosahovaly v poměru necelých 30 procent HDP. I z tak nízkého objemu úvěrů se nesplácí téměř 49 procent. Vymahatelnost pohledávek je velice nízká vzhledem k chaotické situaci v zemi.

V Kazachstánu, kde půjčky domácností představují 40 procent HDP, nesplácí úvěry oficiálně 8 procent dlužníků. Reálná hodnota bude ale zhruba dvojnásobná. Vymahatelnost práva je obtížná a dlužníci si, se souhlasem úřadů, vykládají zákony podle momentální potřeby. Samotné rozhodnutí soudu nic neřeší. V Kazachstánu je exekuce plně ve státních rukách. Soudní vykonavatelé jsou odměňováni podle výše dluhu, což znamená, že na malých dluzích se jim nevyplatí pracovat a nechávají je ležet bez všimnutí.

V Indii musíte dlužníka chytit doslova za ruku

V Číně se spotřeba domácností za posledních 6 let téměř zdvojnásobila a jejich zadlužení dosahuje 60 procent HDP, což odpovídá průměru EU (61 procent). Vláda podporuje zadlužování, protože spotřeba domácností udržuje ekonomický růst, a banky tak půjčují každému. Přestože oficiálně nesplácené úvěry tvoří jen necelá 2 procenta půjček, naše zkušenosti ukazují, že podíl neplatičů je daleko vyšší, a podle našeho střídmého odhadu je v selhání okolo 15 procent úvěrů. Vymáhání těchto dluhů je velice obtížné, protože kromě specifického právního rámce se zde silně projevují i kulturní odlišnosti. Stejně jako u nás je lepší začít mimosoudním inkasem, ale i to je v Číně svázáno přísnou regulací a inkaso musí vést právní kancelář. Soudní spory jsou nákladné a zdlouhavé s velice nejistým výsledkem.

Rovněž Indie zažívá velký boom nákupů na dluh, ačkoliv ve srovnání se stejně lidnatou Čínou je zadlužení obyvatel hodně nízké. Domácnosti mají u bank vypůjčeno zhruba 250 miliard USD, což prezentuje jen 11,5 procenta HDP, a v selhání je oficiálně zhruba 9 procent úvěrů. Ani toto číslo neodpovídá realitě, protože tamější obyvatelé rozhodně nemají vzornou platební morálku. Inkasní proces je velmi náročný na čas a náklady. Evidence obyvatelstva prakticky neexistuje a upomínky poštou nebo e-mailem jsou k ničemu, protože doručitelnost je 1:10. Dlužníky proto musíte doslova chytit za ruku, což je velice obtížné. U soudu většinou uspějete, ale získat peníze trvá velmi dlouho.

V Indonésii zadlužení domácností také roste a už dosahuje úrovně 45 procent HDP. Půjčování peněz se tu řídí islámským právem (11 bank je ryze islámských, 25 má islámské oddělení) a zakázané úroky se obchází zvláštními poplatky a náklady na půjčku, které se pohybují okolo 14 procent u hypoték, a až 40 procent u spotřebitelských úvěrů. Míra nesplácení se oficiálně pohybuje na úrovni pod 2,5 procenty. To je ale díky drastické regulaci půjčování peněz z roku 1998, podle které musí banky pohledávky po 180 dnech odepsat. Před regulací nesplácela půjčky celá polovina dlužníků. Naše statistiky ukazují, že skutečná míra neschopnosti platit své závazky se u obyvatel pohybuje okolo 15 procent. Mimosoudní i soudní inkaso je pod přísnou kontrolou úřadů, které se často a priori přiklánějí na stranu dlužníků.

Zlatí Češi

V naší práci se primárně setkáváme se skupinou lidí, kteří se chovají nezodpovědně, a když nemají na splácení dluhů, problémy často neřeší. Přesto z našich zkušeností a v kontextu uvedených čísel nám Češi vychází jako relativně finančně gramotní lidé, kteří se zadlužují v rozumné míře. A jsme si jisti, že ví, co je to předlužení a jak nevesele končí.

Autor: Jakub Zetek — provozní ředitel M.B.A Finance, člena skupiny MBA Consult

Zdroj foto: archiv Jakuba Zetka

Zdroj hlavní foto: 123rf.com