Chráněný účet – naděje pro dlužníky má po dlouhé době šanci na schválení

Dostávat výplatu na účet v bance, odesílat z něj pravidelné měsíční platby a při nákupech používat platební kartu, je pro velkou část Čechů dnes už naprostý standard. Návrat do minulosti, kdy se výplata předávala v obálce a se složenkami běhalo na poštu, by si obzvlášť v posledních týdnech, kdy řada občanů fungovala takřka výhradně z domova online, asi málokdo uměl představit. Přesto je tu nemalá skupina lidí, kteří nemají jinou možnost. Lidé v exekuci.

Problém s účtem byl pro mě v posledních letech problémem číslo jedna. Musel jsem využívat účet matky, obhajovat si před ní svoje výdaje. Nemohl jsem mít vlastní kartu, musel jsem neustále nosit hotovost, peníze mít doma v obálce. Častokrát mě to lákalo k tomu, že když jsem nějaké peníze doma ještě měl, tak jsem je prostě vzal a šel je utratit,“ vzpomíná David. Před pěti lety se kvůli hazardu dostal do exekucí, což mimo jiné znamenalo, že mu byl zablokován účet v bance. Najednou se ocitl bez peněz. Chodil sice do práce, ale k výplatě, respektive její nezabavitelné části, kterou mu zaměstnavatel po provedení exekučních srážek posílal na účet, se nemohl dostat.

Podobně je na tom i Kamila, která v exekuci skončila kvůli dvěma půjčkám, které si na ni bez jejího vědomí vzal dnes už bývalý partner. Do té doby byla zvyklá, že jí na účet chodila mateřská a příspěvek na bydlení, ze kterých platila nutné výdaje. „Využívala jsem různé funkce mobilního bankovnictví, díky kterým jsem měla přehled o penězích. Zvládala jsem to i s tím málem, co jsem měla,“ vzpomíná samoživitelka, která si po zablokování účtu musela nechat příspěvky vyplácet složenkou. „Stala jsem se kočovníkem mezi úřady a poštou. Posílání složenek a stání v dlouhých frontách s malým dítětem je něco, co opravdu nesnáším,“ popisuje s povzdechem svoji situaci.

Peníze na ruku nebo účet příbuzného

Se stejnými problémy se potýká i řada dalších dlužníků, kteří mají více exekucí. Ke splácení jedné z nich jsou jim prováděny srážky ze mzdy a na účet jim chodí nezabavitelná část příjmu, se kterou by měli mít možnost volně nakládat a hradit z ní své životní potřeby. Jenže peníze na účtu jim může zabavit jiný exekutor.

V důsledku právní úpravy, která mimo jiné nutí exekutora vést exekuci na účet nejdříve ze všech možných způsobů vedení exekuce, dochází v praxi k situaci, že jinak nepostižitelný majetek dlužníka se stane exekučně postižitelným, neboť se transformuje podle judikatury na pohledávku dlužníka za bankou,“ vysvětluje mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová.

Dlužníci tak mají v zásadě dvě možnosti. Mnozí z nich si výplatu nechávají posílat na účet někoho ze svých blízkých. Pokud takovou možnost nemají, nezbývá jim nic jiného, než si peníze nechat vyplácet takzvaně na ruku. Ani jedno řešení přitom není ideální.

Mít výplatu doma v obálce a hospodařit s penězi, které máte pořád v plné výši u sebe, je velice často první krok k tomu, jak je utratit za něco nepotřebného a nesmyslného. Kromě toho jste kvůli každé platbě nucen chodit na poštu, kde každá úhrada stojí desítky korun,“ komentuje problémy svých klientů Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse.

To, že nemají účet v bance, podle něj dlužníkům značně zmenšuje i možnosti při výběru zaměstnání. „Drtivá část zaměstnavatelů dnes nemá paní pokladní, která by pracovníkům každého 15. dne v měsíci předávala papírový pytlík s výplatou. Mzdy se distribuují zásadně bezhotovostně,“ vysvětluje. Tam, kde je zaměstnavatel k hotovostním platbám nakloněn, jde z jeho zkušenosti často o snahu na zaměstnanci ušetřit, obejít standardní zaměstnanecké odvody, a tedy i práce načerno.

Tady nám, myslím, ujel vlak, a to hodně. Vytvořili jsme si vrstvu notoricky exekučně postižených dlužníků – vyděděnců z normálního světa. Pracují, kde se dá, bez smlouvy, načerno, bez ochrany zákoníku práce, vydáni napospas zaměstnavateli. Neplatí zdravotní ani sociální pojištění, natožpak daně z příjmu, a spoření na penzi jde zcela mimo ně. Jsou zneužitelní a snadno ovladatelní, naštvaní na systém,“ popisuje negativní důsledky současného stavu ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Ideálním řešením není podle Petra Scheedörflera ani využívání účtů rodinných příslušníků nebo známých. „Důsledkem jsou často problémy v osobních vztazích. V případě známého se navíc dlužník může i nepěkně spálit, když mu domnělý kamarád odmítne peníze z účtu, který je fakticky v jeho vlastnictví, vyplatit,“ vysvětluje.

Naději představuje chráněný účet

Řešením, které by dlužníkům v exekuci mohlo pomoct, je takzvaný chráněný účet. O jeho konkrétní podobě probíhají již řadu let politické diskuze. Dle vyjádření, která redakci poskytli oslovení zástupci politických stran, má v současnosti jeho zavedení podporu prakticky napříč celým politickým spektrem. Na jeho potřebnosti se shodují i zástupci neziskových organizací, Exekutorské komory, bank a dalších věřitelů. Přesto však chráněný účet stále nebyl převeden do praxe. Různí se totiž pohledy na to, jak by měl konkrétně fungovat.

Jednou ze sporných otázek je, zda by jeho zavedení mělo být automatické a plošné, nebo by k jeho zřízení mělo dojít vždy až na žádost dlužníka. K plošnému řešení se kloní například David Šmejkal z Poradny při finanční tísni nebo poslanec Lukáš Kolářík (Piráti). Podle něj by díky tomu došlo ke zjednodušení celého procesu: „Jakmile banka prostřednictvím exekutora zjistí, že je její klient v exekuci, tuto službu poskytne.

Naopak poslanci Patrik Nacher (ANO) či Marek Výborný (KDÚ-ČSL) upřednostňují zřízení chráněného účtu na základě individuální žádosti. „Mimochodem i z jistých psychologických důvodů. Dlužník si je vědom svých závazků, chce svoji situaci řešit, nechť se tedy neodvolává jen na automatickou pomocnou ruku zákona,“ vysvětluje Výborný.

Za poplatek, nebo zdarma?

Spory panují také kolem toho, zda by vedení chráněného účtu mělo být pro dlužníky zdarma. „Za sebe si myslím, že by to banky měly vést bez poplatků, protože drtivá většina bank dnes vede základní účet bez poplatků a zbytek bank nabízí aspoň jeden z druhů účtů zdarma. Přišlo by mi absurdní, že lidé, kteří jsou na tom nejhůře, by měli platit poplatek. Tento účet by nahrazoval běžný účet toho klienta v exekuci, takže nevidím důvod v tom, proč by to museli platit. Budou to ty nejobyčejnější služby,“ míní Patrik Nacher. Z podobných důvodů nevidí ke zpoplatnění důvod ani Lukáš Kolářík.

S tím ale nesouhlasí banky, které by vedení účtů údajně vyšlo na stovky milionů korun ročně. „Ze strany bank se nejedná o beznákladové operace a jsem přesvědčen, že po bankách, které se v kontextu klientova exekučního řízení ocitají nezaviněně a nuceně, nelze bezplatnost chráněného účtu spravedlivě požadovat,“ vysvětluje Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník České bankovní asociace.

Podle Marka Výborného by případný poplatek neměl přesáhnout poplatek za vedení běžného účtu u komerčních bank. David Šmejkal z Poradny při finanční tísni by za vhodný kompromis považoval poplatek ve výši zhruba 25 korun, za který by dlužník získal také možnost neomezených trvalých příkazů, došlých a odchozích plateb a debetní karty. „Zároveň je třeba zjednodušit rušení standardních běžných účtů v exekuci, které někdy trvá příliš dlouho,“ doplňuje.

Neshody kolem srážek z dlužníkova příjmu

Debata se vede také kolem toho, jakým způsobem by v případě zřízení chráněného účtu měly být vyřešeny srážky z dlužníkovy mzdy, které v současnosti provádějí zaměstnavatelé. „Ideální řešení by z mého pohledu mělo kopírovat model fungující v Německu. Tedy, že srážky ze mzdy by se již ve zjednodušeném režimu prováděly na úrovni banky, nikoli u plátce mzdy. Vyřešily by se tak oprávněné výtky zaměstnavatelů, že zaměstnání osob s exekucemi vede k enormní administrativní zátěži, kterou pro plátce srážky ze mzdy znamenají,“ míní Marek Výborný.

Banky ale provádění srážek odmítají, protože by podle nich v praxi přinášelo celou řadu problémů. „Banka, na rozdíl od zaměstnavatele dlužníka, nemá a nikdy nemůže mít zcela aktuální, přesné a nezpochybnitelné informace a podklady potřebné k tomu, aby mohla bezporuchově provádět srážky ze mzdy u statisíců svých klientů postižených exekucí. Osobní a příjmová situace těchto klientů se také v čase mění, což může mít dopady na výši nezabavitelné části mzdy,“ vysvětluje Filip Hanzlík z České bankovní asociace s tím, že by se banky takovým řešení vystavovaly zásadnímu riziku chyb a s tím související odpovědnosti za nesprávně vypočtené srážky, což by neprospělo nikomu ze zúčastněných.

Za mnohem zajímavější a ve skutečnosti nosnou považujeme variantu, kdy by agenda srážek ze mzdy zůstala v gesci zaměstnavatelů jako doposud s tím, že zaměstnavatel by byl povinen zaslat nezabavitelnou část mzdy přímo a pouze na chráněný účet,“ doplňuje Hanzlík.

Naproti tomu podle Exekutorské komory by fungování účtu mělo být nastaveno tak, že by na něj byly zasílány veškeré platby a po dohodě klienta s bankou by z něj pak byly posílány částky na účty zablokované s tím, že tyto částky nepodléhají exekuci. „Pro to, aby tento systém mohl dobře fungovat, by ale bylo potřeba dobře nastavit informační a notifikační povinnosti ze strany banky a exekučního orgánu,“ doplňuje mluvčí komory Lenka Desatová.

O tom, jak by mohlo být fungování chráněného účtu konkrétně nastaveno, by měli již v brzké době jednat poslanci v rámci projednávání komplexní novely exekučního řádu, kterou vloni předložilo ministerstvo spravedlnosti. To s jeho zavedením počítalo již ve svém původním návrhu z roku 2017. „Na následném jednání Legislativní rady vlády však byly proti navržené právní úpravě vzneseny námitky. Z tohoto důvodu v přepracovaném návrhu, který byl nakonec schválen vládou v červenci loňského roku a nyní je projednáván sněmovnou, již chráněný účet obsažen není,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. S ohledem na probíhající debaty lze nicméně předpokládat, že bude-li na určitém řešení shoda, bude do novely zařazeno pomocí pozměňovacího návrhu.


Autor: REDAKCE

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Když pojištění storna nestačí: Kvůli povodním přišla o dovolenou i o peníze

Na naši poradnu se obrátila paní Lenka, která měla odletět s rodinou na dovolenou. Bohužel ale zasáhly povodně a čtenářka nemohla odcestovat.

Exkluzivně: Legislativní přehled za třetí a čtvrtý zářijový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení za třetí a čtvrtý zářijový týden 2024. Legislativní...

Novela zákona o pyrotechnice: Zákaz prodeje na tržištích i nutná vzdálenost od zoo

Obstarat si zábavní pyrotechniku by v budoucnu mělo být výrazně složitější než doposud. Vláda schválila návrh novely zákona o pyrotechnice, která upravuje podmínky prodeje....