Co peněženka nevidí, kreditku nebolí

Věk kreditní karty odstartovala společnost Diner’s Club v roce 1950, kdy uvedla na trh první moderní verzi platební karty. Dnes jsou kreditní karty neodmyslitelnou součástí světa financí – nabízejí řadu výhod od schopnosti platit on-line a vybírat hotovost po celém světě až po programy zpětných plateb a motivačních slev a odměn. Uvidíme, jestli je vytlačí pokročilejší technologie chytrých mobilů nebo hodinek. Ale koneckonců i ty můžeme považovat jen za jinou formu pohodlné a bezpečné bezhotovostní platby, kterou plastové kartičky odstartovaly.

Na konci roku 2020 bylo v Česku v oběhu 13,5 milionu platebních karet: 11,9 milionů debetních a 1,6 milionů kreditních. I přes důsledky pandemie rostl meziročně počet transakcí platebními kartami u obchodníků o 194 milionů na 1,516 miliardy plateb a objem takto převedených financí se zvýšil o 15 miliard na 959 miliard korun. Češi si tedy platební karty oblíbili a považují je za běžnou součást svého životního standardu.

Kreditka – dobrý sluha, zlý pán

Platit kreditkou nebo čerpat kontokorent může být za určitých podmínek výhodné – bezúročné období, cash back, slevy a podobně. Jen je třeba si uvědomit, že utrácet z kreditní karty je psychologicky lehčí než v případě hotovosti. Spotřebitel nedrží peníze fyzicky v ruce, když je odevzdává u pokladny. Většina lidí nemá dostatečný přehled o svých výdajích a příjmech, snadno hospodaří do mínusu a teprve výpis z účtu jim ukáže, kolik dluží. A když utrácení dlouhodobě převyšuje příjmy, může to znamenat sestupnou dluhovou spirálu, na jejímž konci je exekutor.

A na vině bude i nízká finanční gramotnost. Jak ukázal loňský průzkum finanční gramotnosti Ministerstva financí, 56 procent dotazovaných lidí nevědělo, jaké jsou rozdíly mezi kreditní a debetní kartou. Mají pocit, že „kreditní půjčka“ je zadarmo, protože po určitou dobu neplatí žádný úrok. Zhruba desetina uživatelů kreditních karet ale nestihne splatit kredit v neúročném termínu, takže si půjčuje za dost vysoký úrok, který dosahuje v průměru 20 procent.

Dnes mají lidé vypůjčeno 14,4 miliardy korun, což je hodnota z roku 2009. Tehdy ovšem bylo o 3,5 milionu karet méně. Půjčky z kreditních karet plynule rostly i v době krize. Zatímco klasické spotřebitelské úvěry od roku 2010 pět let stagnovaly, objem půjček z karet dosáhl v roce 2015 maxima 29 miliard.

Problémy se splácením mají lidé s nižšími příjmy

Nesplácené dluhy z karet se proměňovaly v závislosti na počtu karet a na ekonomické situaci domácností. Před krizí v roce 2007 dosahovala míra nesplácení 3,6 procenta. Mezi lidmi tehdy bylo 8,6 milionu karet. V roce 2010, kdy se naplno projevila hypoteční krize, zaznamenaly karty skokový nárůst nesplácení na 12 procent. To už lidé používali 9,2 milionu karet. Nesplácení vyvrcholilo v roce 2016, kdy dosáhlo téměř 19 procent z celkového kartového úvěru. Ten rok dokonce poklesl počet aktivních karet o 50 000 na 11,3 milionu. Teprve od roku 2018 nesplácený dluh klesl pod 10 procent a poslední dva roky se pohybuje zhruba mezi 6 a 7 procenty.

U kreditek mají problémy se splácením lidé s menšími příjmy. Kredit utrácí v rámci běžného rodinného rozpočtu a nemají na to, aby mohli půjčku vrátit. A to se jim stává opakovaně. Poté, co za naší asistence vyrovnají dluh po splatnosti a banka jim zase uvolní kredit, peníze během krátké doby utratí. A když nesplácejí, skončí opět v našem inkasním procesu. Pětina neplatičů karet, které máme ve správě, je v prodlení se splácením dvakrát do roka a 4 procenta dokonce třikrát.

Na západ od nás – čím větší plat, tím větší dluh

Ve srovnání se západním světem jsou čeští spotřebitelé v nakládání s kreditkami poměrně konzervativní. V zemích s vysokým HDP, kde mají lidé vysoké příjmy, je běžné vlastnit několik kreditek a rotovat mezi nimi půjčky tak, aby nebyly nikde po splatnosti. Nepřekvapí, že první světovou pětku nejvyšších průměrných dluhů z karet vedou Spojené státy (5 331 USD) s Kanadou (4 154 USD), následuje Spojené království (3245 USD), Japonsko (2 9000 USD) a Německo (2 052 USD).

Rekordmany v užívání karet jsou Američané. Ve Spojených státech amerických je vydáno 511 milionů kreditních karet (FOOL, 2021). V průměru na jednoho Američana připadá 2,7 kreditní karty, ale třetina má více než 3 a 14 procent Američanů jich má více než 10. Světové prvenství drží obyvatelé USA také v hodnotě průměrného dluhu na kreditní kartě, který v roce 2020 činil 5 331 USD. Na kreditních kartách mají celkový dluh přes 756 miliard dolarů. Náklady na dluh jsou sice menší než u nás, protože průměrná úroková sazba kreditní karty byla 14,1 procenta, ale i tak Američan průměrně na úrocích zaplatil 753,80 dolarů za rok. Se splácením Američané nemají větší problémy, protože po splatnosti je pouze 3,5 procenta objemu půjček z kreditních karet.

Němci mají rádi hotovost

Ve Velké Británii je mezi obyvatelstvem v oběhu 159,2 milionů karet, z nichž je 61,9 milionů kreditních a 97,3 milionů debetních. V roce 2020 Britové celkově dlužili na kreditních kartách 72,1 miliardy GBP (100,4 mld. USD) a průměrný dluh činil 2 592 GBP. Úrokové sazby se pohybují na úrovni jako u nás a jejich průměr vloni činil 20,7 procenta. Ani ve Spojeném království lidé nemají problémy se splácením. Bankovní odpisy úvěrů z kreditních karet za první čtvrtletí 2020 tvořily půjčky ve výši 339 milionů GBP, což představuje jen necelých 0,5 procenta.

Němci mají stále rádi hotovost a podle průzkumů má průměrný Němec v peněžence okolo 100 EUR, což je nejvíce z obyvatel EU. Ovšem kvůli obavám z nákazy koronavirem při fyzickém kontaktu v roce 2020 vzalo za své heslo „cash is king“ a platby kartou poprvé v historii převýšily platby v hotovosti. V současnosti Němci používají zhruba 180 milionů platebních karet, ze kterých tři čtvrtiny tvoří karty debetní. Průměrná hodnota platby kreditkou byla vloni 75 EUR a debetní kartou 49 EUR. Přestože karty používají více než v minulosti a v roce 2020 dluh z kreditních karet dosahoval hodnoty 7,7 miliard EUR, do značné míry stále platí, že nehromadí dlouhodobý dluh a do měsíce jej doplatí v plné výši. Příslovečná německá disciplína se projevuje také ve splácení, protože Němci jsou po splatnosti jen u necelých 2 procent pohledávek z kreditních karet.


Autor: Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A Finance, člena skupiny MBA Consult

Zdroj foto: Archiv Jakuba Zetka

Přečtěte si také

Podíl nesplacených úvěrů je rekordně nízký. Pro lidi ve finanční tísni mají banky řešení

Podíl nesplácených úvěrů je i přes pandemii koronaviru rekordně nízký. Zatímco před pěti lety dosahovaly bankovní spotřebitelské úvěry po splatnosti 12 procent, na konci září to bylo jen 4,1 procenta. S pozitivními daty přišla Česká bankovní asociace (ČBA). V daleko lepší kondici než před lety jsou i podnikatelské úvěry. Ještě v roce 2010 jich bylo po splatnosti 9,05 procent, nyní jen 3,25 procenta. 

Koronavirus mění pravidla splácení úvěrů, exekucí a insolvencí. O jaké změny se jedná?

Ke zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie byly přijaty nové zákony, které se týkají splácení úvěrů, exekucí a insolvencí. Mají pomoci například spotřebitelům, živnostníkům a firmám, kteří splácí úvěry a hypotéky formou až půlročního odkladu splátek. Do konce června zákonodárci pozastavili výkon mobiliárních exekucí a dražeb, nastálo pak omezili exekuční postižitelnost obydlí dlužníka, daňového bonusu či odstupného. Pro osoby postižené pandemií zmírnili pravidla starých oddlužení a dočasně upravili i podmínky firemních insolvencí. Na jednotlivé změny jsme se podrobněji zaměřili v tomto článku.

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval. Nesplácet bylo totiž v podstatě nemožné

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.