Koronavirus mění pravidla splácení úvěrů, exekucí a insolvencí. O jaké změny se jedná?

Ke zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie byly přijaty nové zákony, které se týkají splácení úvěrů, exekucí a insolvencí. Mají pomoci například spotřebitelům, živnostníkům a firmám, kteří splácí úvěry a hypotéky formou až půlročního odkladu splátek. Do konce června zákonodárci pozastavili výkon mobiliárních exekucí a dražeb, nastálo pak omezili exekuční postižitelnost obydlí dlužníka, daňového bonusu či odstupného. Pro osoby postižené pandemií zmírnili pravidla starých oddlužení a dočasně upravili i podmínky firemních insolvencí. Na jednotlivé změny jsme se podrobněji zaměřili v tomto článku.

Odložení splátek úvěrů a hypoték až o půl roku

Spotřebitelé, živnostníci i firmy, kteří byli zasaženi koronavirovou krizí, si mohou odložit splácení spotřebitelských půjček, podnikatelských úvěrů a hypoték, a to na 3 nebo 6 měsíců. Některé banky začaly odklad dobrovolně umožňovat již od poloviny března, nyní ho musí podle jednotných pravidel umožnit všichni poskytovatelé včetně stavebních spořitelen i nebankovních společností. „Podmínkou odkladu je, že před datem 26. března neměl dlužník svoje splátky po splatnosti více než 30 dní,“ upřesňuje podmínky odkladu Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace. Opatření se netýká kreditních karet, kontokorentních úvěrů, odložených plateb nebo operativních leasingů.

Za vyřízení odkladu zájemci neplatí žádné poplatky a poskytovatelé úvěrů si po danou dobu nesmí účtovat pokuty. Klientům bude nicméně dále nabíhat úrok. Spotřebitelům se o danou částku následně prodlouží doba splácení úvěru, u podnikatelů ho poskytovatelé mohou požadovat i v době přerušení. „Výhodou pro dlužníky je, že si v krizovém období mohou ponechat svoje peníze a použít je jiným způsobem. Nesmí ovšem podle zákona upřednostnit jiné věřitele,“ dodává Staňura.

O odklad je třeba zažádat vždy v měsíci předcházejícím splátku, první odložená splátka tak podle zákona může být ta květnová. V případě dřívější domluvy na odkladu splátek s věřitelem je vždy na dlužníkovi, zda bude pokračovat za dohodnutých podmínek, nebo využije nové možnosti odkladu dle zákona.

Lidem ulevují i poskytovatelé energií či inkasní agentury
Odklad nebo snížení plateb umožňují svým zákazníkům i někteří dodavatelé energií. Jde o dobrovolný krok, proto se podmínky u jednotlivých poskytovatelů liší. Například ČEZ nabízí možnost odkladu až na tři měsíce, zároveň nebude podávat požadavky na odpojení elektřiny a plynu dlužníkům, kteří jsou pozadu se splatností. Individuální řešení odkladu splátek nabízí E.ON, možnost splátkového kalendáře pak poskytuje například Bohemia Energy.

Asociace inkasních agentur doporučila svým členům individuální přenastavování splátkových dohod s dlužníky a prodloužení časového období, kdy pohledávka bude řešena mimosoudně. Některé inkasní agentury při úhradě dluhu také snižují sankce a penále.

Trvalé omezení smluvních úroků a sankcí u spotřebitelských úvěrů

Zákonodárci dále nastálo omezili růst smluvních úroků v případech, kdy je dlužník v prodlení se splácením déle než 90 dnů. Poskytovatelé úvěrů si v takové situaci nově nemohou účtovat úrok vyšší než zákonný úrok z prodlení, což aktuálně znamená 9 procent ročně. Nový limit platí pro spotřebitelské úvěry poskytnuté občanům i živnostníkům.

U úvěrů v prodlení delším než 90 dnů zároveň došlo také k omezení výše smluvní pokuty, která nově nesmí činit více než 0,1 procenta denně. Součet všech sankcí pak nesmí přesáhnout polovinu z celkové hodnoty jistiny. Toto omezení doposud platilo pouze pro úvěry poskytnuté spotřebitelům, nyní se vztahuje i na živnostníky.

Pozastavení výkonu mobiliárních exekucí a dražeb do konce června

Další ze schválených změn je dočasný zákaz exekučního zabavování movitých věcí a exekučních 

dražeb nemovitostí, které jsou obydlím dlužníka. Výjimkou jsou případy, kdy jde o vymáhání vybraných přednostních pohledávek, mezi které patří například dlužné výživné, dluhy vzniklé z újmy na zdraví nebo na základě úmyslné trestné činnosti.

Obydlí dlužníka již nelze vydražit pro dluh do 100 000 korun

Nově již exekutor nemůže vydražit nemovitost dlužníka, ve které žije, pakliže jeho dluh bude nižší než 100 000 korun. Doposud nebylo možné nemovitost exekučně dražit pro dluhy do 30 000 korun. „Novou ohroženou skupinou se stává střední třída mající majetek, domky, byty. Ti, kteří si mysleli, že exekuce se jich nikdy nebude týkat. Toto opatření, které není časově omezeno, má zabránit tomu, aby kvůli dluhu 31 000 korun přišli o střechu nad hlavou,“ zdůvodňuje změnu poslanec za KDÚ-ČSL Marek Výborný.

Do nového limitu se počítá pouze základní jistina, nikoliv úroky a další příslušenství dluhu. Pravidlo se nevztahuje na případy, kdy je exekuce vedena pro pohledávku z výživného nebo náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem.

Dlužník si do konce roku může vybrat více peněz z obstaveného účtu

Dlužníci v exekuci si nově mohou jednorázově vybrat větší objem peněz z jejich obstaveného účtu. Doposud platilo, že dlužník si mohl vybrat dvojnásobek životního minima, tedy 7 720 korun. V rámci ochranných opatření se částka až do konce tohoto roku zvýšila na dvojnásobek, tedy 15 440 korun. „Jde o situace, kdy už srážky dluhu proběhly ze mzdy či z důchodu a částka je tedy neexekuovatelná. Jednorázová výplata čtyřnásobku životního minima zajistí, aby člověk mohl měsíc hradit nájem, jídlo, živobytí a během tohoto měsíce si odblokoval účet,“ komentuje záměr změny její autorka Kateřina Valachová, poslankyně za ČSSD.

Omezuje se exekuční postižitelnost odstupného i daňového bonusu na dítě

Nově je v exekuci chráněn daňový bonus na dítě, který už exekutor nemůže postihnout. Omezena je také exekuční postižitelnost odstupného ze zaměstnání, ze kterého se nově bude odečítat nezabavitelné minimum za každý měsíc, za který dlužník odstupné obdržel. Obě úpravy budou platit trvale.

Oddlužení bude některým dlužníkům usnadněno

Dlužníci, kteří do oddlužovacího procesu vstoupili před 1. červnem 2019 a byli prokazatelně zasaženi dopady koronavirové krize, mohou být nově úspěšně oddluženi i v případě, že nezvládnou plnit splátkový kalendář či nesplatí povinné minimum ve výši 30 procent dluhu. „Dlužníci v insolvenčním řízení s prohlášením úpadku po 31. 5. 2019 mají možnost řízení přerušit, a to na dobu až jednoho roku,“ doplňuje insolvenční správce Pavel Fabian.

Mění se pravidla vstupu do oddlužení pro OSVČ

Pro podnikatele a OSVČ nyní platí stejné podmínky pro vstup do oddlužení jako pro ostatní fyzické osoby. Mění se tak původní pravidlo, kdy vstup do oddlužení podnikatele nebo živnostníka mohl zrušit odůvodněný nesouhlas některého z věřitelů.

Dočasná ochrana podnikatelů a firem před insolvenčními návrhy

Podnikající fyzické a právnické osoby, kterým v souvislosti s pandemií hrozí úpadek, na sebe nemusí bezprostředně podat insolvenční návrh, jak jim za normálních okolností ukládá zákon. Tato možnost se nevztahuje na dlužníky, u nichž došlo k úpadku již před 12. březnem 2020. Výjimka bude trvat až do 31. prosince 2020, což by podle odhadů mělo být pro většinu podnikatelů i firem dostatečné množství času na odvrácení úpadku.

Stát zároveň podnikatelům a firmám poskytl ochranu před věřitelskými insolvenčními návrhy. Soudy k nim až do 31. srpna 2020 nebudou přihlížet.

Mimořádné insolvenční moratorium na ochranu před věřiteli

Do konce srpna mohou podnikatelé a firmy požádat insolvenční soud o mimořádné moratorium na ochranu před svými věřiteli. V případě vyhovění jejich žádosti budou oprávněni přednostně platit nově vzniklé závazky spojené s provozem podniku namísto dříve splatných dluhů.

V případě firem v reorganizaci je možné požádat o dočasné přerušení plnění nastaveného reorganizačního plánu.


Autor: REDAKCE

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.