Dárcovství krve a plazmy: jaká pravidla platí pro dárce a jejich zaměstnavatele?

Darování krve, krevní plazmy nebo jiných biologických materiálů je bezesporu velice žádoucí. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout volno, ačkoliv to pro něj může představovat citelný zásah do pracovního režimu. Víte, jaké jsou přesné podmínky? Může to zaměstnavatel zatrhnout? Jak je to u placeného dárcovství? A jak často se může darovat?

Obecně k darování

Krev má nezastupitelnou roli, nelze ji uměle vyrobit ani nahradit, tudíž dárcovská krev zachraňuje lidské životy. Krev i plazmu může darovat každý zdravý člověk mezi 18 až 65 lety. Pro darování krve platí minimální váhový limit 50 kilogramů, pro dárcovství plazmy je to 60 kilo. Muži mohou darovat krev 5krát ročně, ženy 4krát, odběr plazmy je pro obě pohlaví možný jednou za 14 dní. Z pohledu zákona se jedná o překážku v práci.

Překážka v práci

Zákoník práce označuje darování krve či plazmy za překážku v práci na straně zaměstnance v podobě takzvaného jiného úkonu v obecném zájmu. V případě této překážky zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy či platu ve výši průměrného výdělku za dobu:

• cesty k odběru a zpět
• samotného odběru
• zotavení po odběru

Doba zotavení je vysoce individuální, praxe za ni považuje obvykle 24 hodin, tedy do nástupu zaměstnance na další směnu.

Pracovní volno

Jako u každé překážky v práci na straně zaměstnance i zde platí, že pracovní volno je možno poskytnout, pokud danou činnost nelze uskutečnit mimo pracovní dobu. Odběry se obvykle provádí v ranních či dopoledních hodinách, takže pro zaměstnance se standardním osmihodinovým rozvržením pracovní doby je pracovní volno prakticky nutností. Zaměstnanci pracující na směny nebo v režimu dlouhý/krátký týden by měli krev či plazmu darovat ve dnech svého volna. Jejich zaměstnavatel jim proto není povinen pracovní volno poskytnout.

Co se týče nahlášení tohoto volna, tak zde platí, že zaměstnanec je povinen nahlašovat překážky v práci včas. „Včas“ je klasický neurčitý právní pojem, a tedy je na interních předpisech zaměstnavatele, jaký předstih bude po svých zaměstnancích vyžadovat.

Frekvence darování

S četností darování krve a poskytnutého pracovního volna pravděpodobně zásadní problémy nebudou. Jak jsme psali na úvod, vyhláška ministerstva zdravotnictví umožňuje maximálně čtyři až pět odběrů krve ročně.

V případě darování plazmy to však může být jiné. Pokud by totiž zaměstnanec naplno využil možnost danou vyhláškou, a daroval plazmu každých 14 dní, pak by zaměstnavatel bez jakékoliv náhrady přišel o pořádný kus pracovní doby zaměstnance. Za rok by takto aktivní dárce mohl žádat až o 24 dnů pracovního volna, což již může narušit provoz na pracovišti. Vzhledem k tomu, že možnost darovat krev či plazmu je zakotvena v zákoníku práce, zaměstnavatel nemůže svým zaměstnancům dárcovství zakázat ani je v něm nějak omezit.

Co když zjistím, že nejsem vhodný dárce

Pokud byste zjistili při zkušebním odběru, že nejste z jakéhokoliv důvodu vhodným dárcem, tak se stále jedná o překážku v práci s nárokem na volno a náhradu mzdy. Toto volno ale nebude na 24 hodin, ale pouze na nezbytně nutnou dobu pracovní nepřítomnosti.

Úplatnost dárcovství

Jedním z klasických znaků dárcovství podporovaných mezinárodními organizacemi je jeho dobrovolnost a bezplatnost. Za bezplatné je považováno i takové darování, kde je poskytnuto občerstvení a přímé náklady spojené s odběrem. Tyto náklady nesmí přesáhnout 5 % minimální mzdy, která je od 1. ledna 2022 stanovena na 16 200 korun, jedná se tedy o 810 korun. 

V posledních letech vznikla spousta soukromých center na odběr plazmy, které dárcům poskytují úplatu. Je zajímavou otázkou, zda se i na toto placené dárcovství vztahuje výše uvedená ustanovení o náhradě mzdy a pracovním volnu. Jak už bylo řečeno, darování krve či plazmy je bráno jako překážka v práci, takzvaně v obecném zájmu. Dárci pak náleží náhrada mzdy a volno. Pokud by mu ovšem náleželo volno, náhrada mzdy, a navíc ještě i úplata za darování, pak je sporné, zda jsou splněny zákonné požadavky, a nejedná-li se tím pádem o bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele. Bohužel současné znění zákoníku práce nerozlišuje mezi bezplatným a úplatným darováním a není zde ani relevantní judikatura, která by to jednoznačně stanovila.

Snížení základu daně

Zákon o daních z příjmu má ovšem v úplatnosti dárcovství jasno. Každý, kdo bezúplatně daruje krev či plazmu, má nárok na snížení základu daně o 3 000 korun za každý odběr. Pokud ovšem někdo daruje krev či její složky za finanční odměnu – typicky se jedná o plazmu v soukromých plazma centrech - pak mu nárok na daňové zvýhodnění nepřísluší.

Autor: Petra Andresová

Zdroj foto: www.canva.com