Divadelníci zábavně varují před dluhy vězně i děti

České děti neumí hospodařit s penězi. Naučit je to, si vzal za cíl divadelní projekt o finanční gramotnosti. Herci ze spolku Ty-já-tr už ale odehráli i představení ve věznici a připravují také verzi pro seniory a klienty azylových domů. „Překvapilo nás, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení,“ říká k představení za mřížemi Radka Tesárková, hlavní herečka a manželka ředitele divadelního spolku Ty-já-tr.

Co byl první impuls, proč jste s projektem přišli?

První verze inscenace o finanční gramotnosti Peníze nerostou na stromech vznikla v Ty-já-tru před více než dvěma lety. Výuka finanční gramotnosti je od roku 2013 povinnou součástí vzdělávání na základních školách. Má to ale háček. Základní školy mohou výuku finanční gramotnosti pojmout dle vlastního uvážení. Jediné, čeho by se měly držet, jsou standardy finanční gramotnosti – tedy souhrn znalostí a dovedností, kterých by žáci měli dosáhnout. Je tedy jeden cíl, ovšem cest k němu je mnoho. A Petr, můj muž, přišel s nápadem výuky finanční gramotnosti divadelní interaktivní formou. České děti dle výzkumů totiž stále neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, ale podle psychologů by měli začít dříve, než tak činí.

Myšlenka vytvoření této divadelní hry vnikla na základě spolupráce s Lenkou Zápotockou ze společnosti Credit Management, která v té době tvořila koncepci vzdělávání ve finanční gramotnosti pro dospělé. Společně jsme se rozhodli, že chceme, aby naše děti uspěly v životě a naučily se žít bez špatných dluhů, a že není nic lepšího, než jim dát základy finanční gramotnosti touto nestandardní zábavnou formou. Primárně je naše interaktivní inscenace určena žákům druhého stupně základních škol, ale hráli jsme už i pro třeťáky a starší „děti“ v dětských domovech.

Můžete popsat, jak vlastně divadelní představení pro děti vypadá?

Jde o interaktivní exkurz do světa finančnictví pro teenagery. Naším cílem je úspěšně a zábavně naučit děti, jaká je hodnota peněz, jak s nimi dobře nakládat již od útlého věku a jak přemýšlet o jejich zabezpečení do budoucna. Představení Peníze nerostou na stromech je určeno vždy maximálně pro 25 osob, délka představení je přibližně 60 minut a diváci jsou do děje aktivně zapojováni, řeší finanční situace, mění si například místa s aktérkami, aby vyřešili špatně předestřenou situaci, pracují ve skupinách, diskutují.

V současné době koronaviru jsme představení Peníze nerostou na stromech převedli do online světa. Žáci a učitelé sledují a aktivně se zapojují do představení ze svého domova a osvojují si základní principy nakládání s financemi.

Překvapily vás některé reakce malých diváků?

Žáky druhého stupně základní školy bych nenazývala malými diváky. Jsou to mladí lidé, kteří si na spoustu věcí tvoří svůj názor a my dospělí jim pomáháme rozšiřovat obzory.

Ale reakce, která překvapila? Diváci na představení ve skupinách například řeší, jak mohou rodiče předejít tomu, aby se dostali do dluhové spirály. Tam se ocitli proto, že nedokázali svým dětem odmítnout koupi věcí, na které neměli peníze. A hezky nás „dostal“ jeden šesťák, který se v hledišti postavil a zvučně, pronesl: „No jak?! Neměli by si pořizovat děti.“ Takže jasné řešení problémové finanční situace.

Kdy by se podle vás mělo začít učit děti finanční gramotnosti?

Určitě ještě předtím, než jdou do první třídy. Už ve školce si přece děti hrají na obchod, chodí s rodiči nakupovat, asistují, když rodiče vybírají peníze z bankomatu… Zkrátka v rodině by si rodiče měli s dětmi o penězích povídat. Aby děti věděly, že peníze nejsou takové legrační barevné papírky, které si táta s mámou vytisknou, kdykoliv chtějí. Aby třeba věděly, že na tuhle jejich hračku museli máma s tátou nejdříve vydělat, aby ji mohli koupit, a když ji zničí, nová nebude. Uvědomělá výuka finanční gramotnosti pak patří prvnímu stupni základních škol a na konci stupně druhého by se děti, respektive teenageři měli ve světě financí vyznat prakticky v plném rozsahu.

Vy jste se rozhodli, že představení přetransformujete i pro jiné cílové skupiny. Proč?

Na stejném základě připravil Ty-já-tr speciální verzi pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody, připravuje i verze pro seniory a klienty azylových domů. Jejich uvedení, stejně další uvádění inscenace pro odsouzené, závisí na epidemiologické situaci. Ostatně jako spousta dalších věcí.

Připravit inscenaci pro tak různorodou a specifickou skupinu, jakou jsou zadlužení odsouzení ve věznicích, znamenalo pro Ty-já-tr velkou a zajímavou výzvu doplněnou o možnost vyzkoušet si své schopnosti v interaktivní inscenaci s divadlem nepoznamenanou skupinou. Skupinou, která na vlastní kůži zažila problémy, o kterých se v představení „jen“ hraje.

V Ty-já-tru nemáme zkušenosti z vězeňského prostředí, a tak jsme s kolegyní Monikou Jiráskovou text po této stránce konzultovaly i s dluhovým poradcem a předsedou spolku Lighthouse Petrem Schneedörflerem, který je členem realizačního týmu projektu Zadlužený klient Generálního ředitelství vězeňské služby. Jsme na začátku a teprve uvidíme, jak moc budou naše skupiny ve věznicích různorodé. Specifické je místo, kde se všichni nacházíme. My dobrovolně, naši diváci z důvodu uloženého trestu.

Jak na projekt vězni reagovali?

Naši první diváci ve věznici v Kuřimi byli velmi pozorní a komunikativní. V první chvíli trochu překvapení a zaskočení, že na „přednášce“ chceme od všech aktivní účast, spolupráci na konkrétních úkolech. Byly jsme s kolegyní Monikou Jiráskovou rády, když pak přede všemi řekli svůj názor a sdělili svoje zkušenosti, diskutovali. A my jsme byly překvapené, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení.

Jeden z odsouzených nám pak napsal, že přednáška zábavnou divadelní formou měla smysl především proto, že řadě odsouzených vnesla světlo do jejich dluhové temnoty a otevřela jim oči ve vztahu k chybám, které ve formě půjčování si a špatného hospodaření se svými financemi ve své minulosti opakovaně dělali.

Kolik představení už jste celkem odehráli?

Máme za sebou dvě představení „vězeňské“ verze Peněz. A pokud se ptáte, kolik představení jsme odehráli pro základní školy, nevím přesně, ale určitě se budeme blížit stovce.

Kdo představení financuje? 

Od začátku se na projektu finančně podíleli sponzoři. Píšeme granty, hledáme možnosti podpory u různých nadací. Nezaplatí to ale vše. Projekt pro věznice financuje dotací EU Generální ředitelství vězeňské služby. Projekt pro školy obvykle spolufinancují městské části. A samozřejmě si představení platí i samy školy.

Na ukázku představení se můžete podívat zde:


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto/video: Ty-já-tr

Přečtěte si také

Bankomat dává peníze na požádání, myslí si děti. Kdy začít s osvětou?

„Zkušenosti z mateřských a základních škol po celém Česku ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost. Mnoho dospělých nedokáže říkat dětem ‚ne‘, jsou...

Finanční gramotnost Čechů se zvýšila. Dvě třetiny populace si pravidelně spoří

Schopnost porozumět svým financím a správně s nimi zacházet se u Čechů rok od roku zlepšuje. Dokládá to i průzkum, který si zadalo Ministerstvo financí, a jehož první část,...

Schneedörfler: Předlužené lidi je potřeba motivovat a vést k odpovědnosti, ne jim dluhy jenom odpouštět

Petr Schneedörfler je ředitelem spolku Lighthouse, který se zaměřuje na pomoc osobám ve výkonu trestu a při jejich návratu do běžného života. Jedním z hlavních pilířů jeho činnosti...