ČAV: Dlužníkům v exekuci by po dobu nouzových opatření neměly narůstat úroky, vymahatelnost práva však musí být zachována

V rámci krizových opatření, která mají ochránit občany v exekuci před negativními důsledky současné koronavirové pandemie, by měl být u všech exekucí dočasně pozastaven nárůst úroků. Opatření navrhuje Česká asociace věřitelů s tím, že by mělo platit až do okamžiku ukončení nouzového stavu. Asociace naopak nesouhlasí s plošným zastavováním či odkladem běžících exekučních řízení. Právě v období krize je podle ní zásadní zachovat vymahatelnost práva, neboť pro mnohé věřitele může jít o existenční otázku.

V posledních dnech se množí apely na vládu, aby po dobu koronavirové krize přistoupila k úplnému pozastavení exekučního vymáhání. Takové opatření by ovšem mohlo mít zdrcující dopad na řadu věřitelů. Jen stěží si lze například představit, že by samoživitelka, která je nyní ke všemu dost možná doma s dítětem na ošetřovném, mohla čekat několik měsíců, než jí přijde další výživné,“ upozorňuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Zásadní podle něj je, aby se věřitelé i nadále mohli spolehnout na řádné splácení jistiny dluhu. V rámci krizových opatření by však mohli rezignovat na úroky, které by jinak k dluhu po dobu nouzového stavu v exekuci narůstaly.

Další ochrana dlužníků je podle asociace zajištěna pozastavením mobiliárních exekucí a dražeb movitých věcí i jasným nastavením nezabavitelné částky, která byla nedávno zvýšena. Případné další úlevy dlužníkům by měla vláda nechat primárně na individuálním rozhodnutí věřitelů. „Jak je vidět z přístupu bank či některých dodavatelů energií, věřitelé, kteří mohou, se snaží dlužníkům vyjít vstříc, neboť logicky nemají zájem na tom, aby upadli do dluhové pasti. Je potřeba ale myslet i na drobné věřitele z řad občanů a podnikatelů, pro které může být řádné dodržování platebních závazků a účinná vymahatelnost dluhů právě v těchto týdnech klíčová pro jejich vlastní přežití,“ dodává Staněk.

Pokud by se stát rozhodl přistoupit k radikálnějším řešením v podobě hromadného odpouštění dluhů či úplného zastavování exekucí do určité výše jistiny, jak nově prosazují někteří zákonodárci, měl by podle Staňka alespoň z části kompenzovat věřitelům jejich ztráty. „U dluhů do 1 500 korun, u nichž je momentálně o zastavení uvažováno, se v řadě případů bude jednat o pohledávky státu, obcí či veřejných institucí, a je tedy zcela na uvážení státu, jak s nimi naloží. Pokud by se však opatření mělo dotknout i pohledávek soukromých věřitelů, musí jim stát vzniklou ztrátu nahradit,“ žádá Staněk.


Autor: Tisková zpráva České asociace věřitelů

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.