Nová pravidla pro baterie: EU chce opravy místo vyhazování elektroniky

Evropská unie (EU) plánuje od února 2027 změnit pravidla pro baterie v elektronice. Nařízení zavádí požadavek na snadnou vyměnitelnost baterií koncovým uživatelem nebo nezávislým odborníkem. Když přestane baterie fungovat, nemá to znamenat konec celého zařízení.

Změna se dotkne nově uváděných spotřebičů a promítne se nejen do jejich konstrukce, ale také do ekonomiky výroby. To může ovlivnit jejich pořizovací cenu.

Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí jednotná pravidla pro celý životní cyklus baterií – od výroby až po recyklaci, včetně zavedení takzvaného digitálního pasu baterie a označování baterií QR štítkem.

Nařízení se týká široké škály spotřební elektroniky. Cílem je prodloužit životnost výrobků, snížit množství elektroodpadu a zvýšit využívání recyklovaných materiálů z baterií a elektroodpadu při výrobě nových baterií. Zároveň ale zvyšuje nároky na výrobce v oblasti konstrukce a servisu.

Pro výrobce by zavedení novinky znamená zásadní změnu v plánování vývoje, výrobě i dlouhodobé zákaznické podpoře spotřebičů. Regulace prodlužuje životní cyklus produktů a vyžaduje, aby firmy už při jejich uvedení na trh počítaly s dostupností náhradních dílů, servisními kapacitami i zajištěním podpory jednotlivých modelů v delším časovém horizontu.

„Tyto změny se přirozeně promítnou do nákladové struktury výrobců a mohou ovlivnit i konečné ceny spotřební elektroniky. Firmy budou muset mnohem přesněji plánovat, jak dlouho budou jednotlivé modely podporovat, v jakém objemu držet náhradní díly a jaké servisní kapacity k nim zajistit. Regulace posiluje dlouhodobý přístup k výrobkům, ale zároveň klade vyšší nároky na finanční a provozní plánování,“ říká Miloslav Rut, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, a dodává:

„Dopad na ceny však nebude u všech kategorií stejný. U vysoce konkurenčních segmentů, jako jsou sluchátka nebo přenosné reproduktory, lze očekávat, že výrobci zvýšené náklady spíše absorbují a promítnou je do svých marží, aby zůstali cenově konkurenceschopní. Mírné zdražení je naopak pravděpodobnější u méně exponovaných kategorií, kde je cenová citlivost trhu nižší.“

Součástí nové regulace je zároveň zavedení tzv. digitálního pasu baterie, který má shromažďovat informace o jejím složení, původu, uhlíkové stopě i možnostech oprav a recyklace. Prostřednictvím QR kódu pak bude možné tyto informace snadno zjistit.

„Smyslem tohoto nástroje je zvýšit transparentnost v celém životním cyklu výrobku a podpořit přechod k cirkulární ekonomice a tedy i rozšíření možností druhotného využití významných surovin, kde se s bateriemi i elektronikou počítá jako s dlouhodobými zdroji, nikoli jako s jednorázovým zbožím,“ uvedl Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Elektroodpad patří dle dat Eurostatu k nejrychleji rostoucím druhům odpadu v Evropě i v Česku a bateriová zařízení na tom mají čím dál větší podíl. V roce 2023 se v EU sebralo v průměru 11,6 kg elektroodpadu na obyvatele, přičemž méně než polovina vyřazených zařízení je skutečně recyklována.

Česká republika si v tomto srovnání vede nadprůměrně – jen v roce 2023 se u nás zrecyklovalo 171 790 tun elektroodpadu, což představuje meziroční nárůst o 11 procent. Přesto se v celé EU k recyklaci dostává jen asi 49 procet přenosných baterií, přičemž cílem nové regulace je zvýšit tento podíl na 63 procent do roku 2027 a 73 procent do roku 2030; některé státy, například Belgie, už dnes dosahují sběru přes 60 procent. Česko je dle dat Českého statistického úřadu na unijním průměru.

Autor: ČTK
Foto: www.canva.com