Domácností dlužících za energie už čtvrtým rokem ubývá

Domácností, které neplatí dodavatelům energií, čtvrtým rokem po sobě mírně ubývá. Vyplývá to z analýzy pohledávek významných dodavatelů energií spravovaných společností M.B.A. Finance.

Na poklesu neplatičů se v posledních letech podílely nižší ceny energií, silný konkurenční boj dodavatelů, mírnější zimy a také rostoucí příjmy domácností. Průměrný dluh činí 7 536 korun a podle studie vzniká nejčastěji nehrazením záloh a při ročním vyúčtování. Dalším častým důvodem jsou chybné platby, kam patří například nezměněná výše záloh nebo chybné fakturační údaje.

„Pokud je to vědomé neplacení, tak jsou to lidé s nedostatečnými příjmy a zpravidla již dluží za celou řadu položek, které přestali platit před tím. Opakovaně řešíme problémy domácností, které neznají své výdaje za energie, neumí si nastavit odpovídající výši záloh, případně nemohou situaci nijak ovlivnit, protože nedisponují žádnými právy k obývanému prostoru,“ popsal provozní ředitel M.B.A. Finance Jakub Zetek.

Nejvíce dlužníků pochází z Moravskoslezského, Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Většinu dluhů nakonec hříšníci zaplatí mimosoudně a jen malé procento dlužníků končí u soudu.

V bytových domech je situace horší

Podstatně horší situace je v bytových domech. Aby dodavatelé neodstřihli od služeb nebo energií celý dům, jsou často sousedi nuceni hradit poplatky ve společných prostorách i za neplatiče. Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) loni upozorňoval, že situace se rok od roku zhoršuje a navíc stoupá i procento nevymožených nedoplatků. Zatímco ještě před pěti lety tvořil nedobytný dluh 12 procent, dnes se nepodaří vymoci každá druhá pohledávka z celkové sumy téměř 200 milionů korun.

„U energií společných prostor v bytových domech je situace jiná než u domácností. Smlouvy s dodavateli energií jsou v těchto případech uzavírány s bytovým družstvem, případně se společenstvím vlastníků v domě. Zálohy tedy dodavatelům hradí právnická osoba, která rovněž obdrží a uhradí fakturu za konečné vyúčtování. Teprve následně jsou skutečně vzniklé náklady za energie společných prostor zahrnuty do ročního vyúčtování skutečných nákladů všem uživatelům bytů v domě podle klíče, který si odsouhlasí potřebná většina uživatelů,“ vysvětluje předseda SČMBD Jan Vysloužil. Dodává, že právnické osoby své závazky vůči dodavatelům energií do společných prostor v naprosté většině hradí v řádných termínech a plné výši. Problém pak vzniká, když družstvo nebo společenství vlastníků nedostane peníze od konkrétního obyvatele.

Jak velký dluh tvoří neuhrazené zálohy, není možné vyčíslit. „Například v případě provedení částečné úhrady nelze sledovat, co bylo uhrazeno a co nikoli, protože uživatel bytu v případě částečné úhrady nikdy nedá informaci, že neuhrazená část se týká právě té či oné zálohy,“ vysvětlil Vysloužil.

Podvody se na dluzích podílí minimálně

V roce 2020 v Česku změnilo dodavatele elektřiny 308 513 domácností a u plynu jich přešlo ke konkurenci 199 946, což je dohromady přes půl milionu změn. Česká obchodní inspekce řešila řádově desítky stížností na zprostředkovatele smluv a Energetický regulační úřad jich prověřoval přes 7 tisíc.

K větší transparentnosti trhu a ochraně spotřebitelů před nekalými praktikami by měla přispět Senátem schvalovaná novela energetického zákona. Podle Zetka se podvody na celkových dluzích za energie podílí minimálně. „Velcí dodavatelé energií nemají skryté nevýhodné podmínky a zprostředkovatele smluv kontrolují. A pokud řeší pohledávky vůči zákazníkům, postupují podle zákona i etických norem a snaží se o dohodu a zachování obchodního vztahu. Dokonce v některých případech jsou vstřícní a ustoupí od vymáhání,“ uzavřel.

V Česku je registrováno 186 obchodníků s elektřinou a plynem.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com