Dva podniky, kde pracovala, skončily v insolvenci. Jak se domoci výplaty?

Domáhání se zasloužené výplaty a výmluvy ze strany zaměstnavatele zažila dvaatřicetiletá Karolína (jméno redakce změnila) z Prahy už dvakrát. Poprvé, když v roce 2013 začala pracovat v restauraci v areálu táborské zoologické zahrady. „Na začátku to tam bylo fajn, ale po pár měsících se majitel začal zpožďovat s výplatou. A třeba lednovou jsme dostali až v březnu. Říkal, že se ocitl v problémech, ale už jedná s investorem, který celou zoo zachrání. Neměli jsme důvod mu nevěřit,“ vzpomíná.

Žádný investor se ale neobjevil, zoo skončila v insolvenci a její majitel ve vězení za podvod. Karolína měla štěstí, že jí všechny peníze nakonec s několikaměsíčním zpožděním přišly. „Co ale vím, tak jeden kolega si musel vzít i půjčku, aby bez výplaty uživil rodinu, a mám za to, že část odpracovaných peněz neviděl nikdy, část dostal od státu,“ loví v paměti.

Před třemi lety pak nastoupila do restaurace v Praze. „Majitel mi neseděl hned od začátku. S výplatou byl problém hned druhý měsíc, kdy nám na účet poslal jen část peněz. Společně jsme na něj udeřili a on nám drze vpálil, že co bychom chtěli, když jsme si na sebe nevydělali,“ popisuje. Nakonec dala výpověď ještě ve zkušební době a po pár měsících zjistila, že provozovna zkrachovala. Bála se, že se kvůli covidu bude situace opakovat do třetice. Podle odhadů Hospodářské komory po pandemii koronaviru a s ním souvisejících opatřeních neotevřela třetina restaurací. A dopady měl covid i na další řadu odvětví. V květnu vyhlásilo bankrot 60 obchodních společností a 518 podnikatelů.

Co dělat v okamžiku, kdy se zaměstnavatel ocitne v insolvenci, jsme se proto zeptali Alice Dajčarové z advokátní kanceláře Arrows. 

Co může dělat zaměstnanec, pokud mu nepřišla výplata a firma, kde pracuje, na sebe podala insolvenční návrh?

V této fázi je třeba zvažovat postup nejenom ve vztahu k dlužné mzdě, ale také k samotnému pracovnímu poměru se zaměstnavatelem. Je pravděpodobné, že v případě, kdy zaměstnavatel vstupuje do insolvence a už v této fázi nevyplácí zaměstnancům mzdu, zaměstnanci nebudou mít zájem v tomto zaměstnání setrvávat nadále. Je zde téměř jistota, že by neobdrželi mzdu ani v následujících měsících. V takovém případě je vhodné, aby zaměstnanec v první řadě okamžitě zrušil pracovní poměr.

K okamžitému zrušení pracovního poměru může ze strany zaměstnance dojít v případě, kdy nebyla vyplacena mzda nebo její část do 15 dní od její splatnosti. Pokud by se například jednalo o nevyplacení mzdy za březen, pak je splatnost této mzdy podle zákona k 30. dubnu a od tohoto dne se počítá 15denní lhůta. V tomto případě je tak možné podat okamžité zrušení nejdříve 16. května.

Při ukončení pracovního poměru tímto způsobem navíc nezaniká zaměstnanci nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud byly pro jeho vznik splněny ostatní zákonné podmínky. Zároveň má zaměstnanec v případě ukončení pracovního poměru tímto způsobem nárok na náhradu mzdy po dobu, která odpovídá výpovědní době, a to ve výši svého průměrného výdělku.

Co se týká již samotné dlužné mzdy nebo její části, pak jsou v podstatě dvě možnosti. První z nich je přihlášení všech pohledávek v jejich celé výši (tedy přihlášení dlužné mzdy a případně náhrady mzdy v celé výši) do insolvenčního řízení. Tento postup má však tu nevýhodu, že je zde riziko, že v rámci insolvence se nepodaří ze zaměstnavatele vymoci tolik prostředků, aby byly uspokojeny všechny nároky v plné výši. Lze tak doporučit zvážení postupu, kdy zaměstnanec využije také možnosti obrátit se na Úřad práce.

Kdy by se měl zaměstnanec na Úřad práce obrátit?

Zaměstnanec má možnost obrátit se na Úřad práce v situaci, kdy je jeho zaměstnavatel v insolvenci a nevyplatil mu příslušnou mzdu, náhradu mzdy a podobně s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Pokud si zaměstnanec není jistý, jestli se na jeho zaměstnavatele vztahuje možnost k úhradě mzdových nároků ze strany Úřadu práce, může si tuto informaci ověřit na stránkách (https://www.uradprace.cz/hledani-zamestnavatelu-v-insolvenci), kde stačí zadat název nebo IČ zaměstnavatele.

Jako nejvhodnější se tak může jevit kombinace obou postupů, kdy se zaměstnanec jednak obrátí se svým nárokem na Úřad práce, který mu (za splnění zákonných podmínek) vyplatí příslušnou náhradu, a pokud by nebylo možné tímto postupem dosáhnout plného uspokojení mzdových nároků zaměstnance, pak by zbývající část měl zaměstnanec přihlásit do insolvence.

Do kdy se na Úřad práce přihlásit, aby zaměstnanci byla proplacena mzda za zaměstnavatele?

Vždy je v první řadě potřeba, aby mzda, kterou zaměstnanec požaduje, již byla splatná. V okamžiku, kdy nastane situace, že mzda je splatná, avšak nedošlo k jejímu uhrazení, zaměstnavatel je v platební neschopnosti a Úřad práce na své úřední desce zveřejnil informaci o tom, že vůči tomuto konkrétnímu zaměstnavateli lze uplatňovat mzdové nároky prostřednictvím úřadu, je možné podat žádost.

Nejpozději lze žádost podat ve lhůtě 5 měsíců a 15 kalendářních dní od zveřejnění informace na úřední desce Úřadu práce. V případě, kdy by ze strany insolvenčního soudu došlo k vydání rozhodnutí, jehož výsledkem by nebylo konstatování úpadku zaměstnavatele, pak lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den právní moci takového rozhodnutí insolvenčního soudu.

Co se týká přihlášky do insolvence, tak tuto přihlášku lze podat nejdříve v okamžiku, kdy je mzda splatná, ale nedošlo k její úhradě (tedy situace, kdy je zaměstnavatel v prodlení s úhradou mzdy). A současně již bylo zahájeno insolvenční řízení. Pohledávku zaměstnance lze uplatnit kdykoliv v insolvenčním řízení, jelikož jde o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a mají tedy svým způsobem „privilegované“ postavení oproti „běžným“ pohledávkám.

Jak je to v případě, kdy byl pracovník zaměstnán jen na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Také mu něco náleží?

V případě, kdy je zaměstnanec zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pak k tomu, aby mohl žádat o uhrazení mzdových nároků ze strany Úřadu práce, musí být splněna podmínka účasti takového zaměstnance na nemocenském pojištění. V případě, kdy zaměstnanec nemocenské pojištění neodváděl (například proto, že jeho výdělek nedosahoval zákonem předvídané výše pro vznik účasti na nemocenském pojištění), pak nemůže žádat o uhrazení mzdových nároků Úřadem práce.

Co se týká přihlášení do insolvence, pro podání přihlášky není účast na nemocenském pojištění rozhodná, a případná neúčast na nemocenském pojištění tak nezakládá překážku pro možnost přihlášení svých nároků do insolvence.

Co když výplata nepřišla už v říjnu, ale insolvenční návrh na sebe firma podala až v lednu. Může zaměstnanec i tak žádat o peníze za říjen?

Úřad práce posuzuje, zda pohledávka z titulu nevyplacené mzdy vznikla v takzvaném rozhodném období. Rozhodným obdobím je pak kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Pokud tak zaměstnavatel podal insolvenční návrh v lednu, tak by říjnová pohledávka obecně měla spadat do posuzovaného rozhodného období (3 měsíce předcházející měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh).

Je nějaký finanční strop, který bude pracovníkovi vyplacen?

Co se týká maximální výše vyplaceného mzdového nároku, tak ta se řídí výší takzvané rozhodné částky, kterou každý rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Celková výše mzdových nároků, které se vyplácí zaměstnanci, pak nesmí během jednoho měsíce překročit částku odpovídající 1,5násobku stanovené rozhodné částky. Pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 by měla rozhodná částka činit 35 611 Kč.

Dále pak platí, že zaměstnanec může uplatnit svůj nárok v maximálním rozsahu odpovídajícím splatným mzdám za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Je pak na zaměstnanci, které 3 měsíce z rozhodného období si pro tyto účely zvolí. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že pokud má zaměstnanec také splatný nárok na odstupné nebo náhradu mzdy vůči zaměstnavateli, pak se tento nárok započítává spolu se mzdou do měsíce, ve kterém byly tyto částky splatné.

Pokud tak nároky zaměstnance budou překročovat výše uvedené limity, nelze než doporučit zbývající část nároků, které mu nebudou moci být vyplaceny ze strany Úřadu práce, přihlásit do insolvence.

Jak to celé probíhá? Co všechno musí dotyčný úřadu doložit?

Obecně lze říci, že zaměstnanec je oprávněný uplatnit mzdové nároky u kterýchkoliv Úřadů práce. Nemusí se tak řídit například svým bydlištěm nebo sídlem zaměstnavatele a podle toho vybírat, u kterého místně příslušného úřadu žádost podá. Žádost se podává písemně. Zaměstnanec si může již doma předpřipravit formuláře, které jsou ke stažení na internetových stránkách Úřadu práce. Je pak povinen prokázat zejména dobu trvání pracovního poměru (například doložením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a případnou výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru, dohodou o ukončení pracovního poměru a podobně). Zároveň je vhodné, aby zaměstnanec pro urychlení věci doložil rovnou také doklady, které prokazují, že mu mzda nebyla vyplacena (například potvrzením zaměstnavatele, prohlášením mzdové účetní zaměstnavatele o nevyplacené mzdě apod.)

Jakmile alespoň jeden ze zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti žádost podá, vyzve Úřad práce tohoto zaměstnavatele (případně insolvenčního správce, byl-li již soudem ustaven), aby předložil seznam dlužných mzdových nároků. Pokud zaměstnavatel (respektive insolvenční správce) takový seznam nepředloží a zároveň ani zaměstnanec nepředloží doklady o tom, že mu mzda nebyla vyplacena, budou mu přiznány mzdové nároky pouze ve výši minimální mzdy. I v takovém případě může zaměstnanec ještě dodatečně prokázat mzdové nároky ve výši rozdílu mezi částkou mu vyplacenou (tedy částkou ve výši minimální mzdy) a skutečnou výší dlužné mzdy, avšak pouze ve lhůtě 15 pracovních dní ode dne doručení rozhodnutí ze strany Úřadu práce. Po uplynutí této lhůty nárok na vyrovnání rozdílu mezi přiznanou částkou a skutečnou výší dlužné mzdy vůči Úřadu práce zaniká. Zbývající nároky je pak nutné přihlásit do insolvenčního řízení.

Vyplatí se sehnat si advokáta? A existuje nějaká rada závěrem?

Obecně lze říci, že advokát bude samozřejmě schopen zaměstnanci poskytnout kvalifikovaný návrh postupu, když bude schopen odborně vyhodnotit specifika jednotlivých případů. Zároveň by měl zaměstnanec jistotu, že potřebné dokumenty budou mít zákonem požadovaný obsah a budou podány v zákonných lhůtách k místně a věcně příslušnému orgánu.

Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že se v tomto případě nejedná o soudní spor, a zaměstnanci tak nebude příslušet náhrada nákladů. Zaměstnanec tak v případě, kdy se rozhodne využít služeb advokáta, musí počítat s dodatečnými náklady, které vynaloží na právní služby, a které mu ze strany zaměstnavatele nebudou nahrazeny. Je tak vždy na zaměstnanci, aby si vyhodnotil, zejména vždy s ohledem na výši dané pohledávky, ekonomickou stránku celé věci.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com