Jak vyzvat zaměstnavatele k uhrazení dlužné mzdy?

Nezaplatil vám zaměstnavatel poslední výplatu, nebo dokonce několik výplat za předchozí měsíce? Pošlete mu co nejdříve oficiální výzvu k úhradě dluhu. Poradíme vám, co by taková výzva měla obsahovat a jak ji zaměstnavateli předat.

V případě, že vám zaměstnavatel nezaplatil mzdu za odvedenou práci, je nejlepší ho nejprve oficiálně vyzvat k její úhradě. Z pohledu zákona sice není předání takové výzvy zaměstnavateli nutné, pro zaměstnance je však hned z několika důvodů výhodné. V první řadě se jedná o jednoduchý způsob, kterým můžete poměrně rychle dosáhnout zaplacení dlužné výplaty. Výzvu celkem snadno zvládnete připravit sami, aniž byste museli využít služeb advokáta, jako tomu zpravidla bývá u dalších kroků směřujících k vymožení vašeho práva. V neposlední řadě vám také může pomoci v případném soudním řízení, kde představuje vhodný podpůrný důkazní prostředek a zároveň poukazuje na váš zájem řešit celou záležitost po dobrém.

Co by výzva měla obsahovat

  • Výši nárokované mzdy, která vám nebyla v řádném termínu vyplacena, a zároveň období, za které vám nebyla uhrazena. Pakliže vám zaměstnavatel dluží také příplatky za práci přesčas či o víkendech, proplacení cestovních náhrad apod., nezapomeňte uvést a specifikovat i tyto položky.
     
  • Přiměřený termín, do kdy má zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit. Doporučuje se poskytnout mu 7 až 14 dnů.
     
  • Informaci, kam má zaměstnavatel mzdu uhradit. Zpravidla půjde o číslo bankovního účtu, na který vám zaměstnavatel mzdu standardně vyplácel.
     
  • Upozornění, že v případě, kdy zaměstnavatel mzdu neuhradí, jste připraveni obrátit se na příslušný inspektorát práce a své nároky dále vymáhat soudní cestou. Tuto výstrahu výzva nemusí zahrnovat, v praxi však mívá dobrý efekt.
     
  • Datum a podpis zaměstnance.

Jak výzvu zaměstnavateli předat

Nejlepším způsobem je předat zaměstnavateli výzvu k úhradě dlužné mzdy v písemné formě. „Ústní formu výzvy obecně nelze doporučit, a to jak z hlediska jejího efektu, tak i z hlediska následného doložení, že k této výzvě skutečně došlo. Pakliže již zaměstnanec vyzval zaměstnavatele k zaplacení dluhu ústní formou, měl by mu co nejdříve poté předat i výzvu písemnou,“ doporučuje advokát z České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Písemnou výzvu můžete zaměstnavateli předat osobně, nebo ji zaslat poštou. Osobní předání k rukám odpovědného pracovníka, kterým může být například vedoucí mzdového oddělení, personální ředitel či jiný vedoucí nebo pověřený administrativní pracovník zaměstnavatele, může být rychlejší variantou. Je nicméně potřeba dosáhnout toho, aby vám zaměstnavatel převzetí výzvy potvrdil, a to razítkem a podpisem příslušného pracovníka na kopii předaného dokumentu.

Pokud se rozhodnete pro poštovní doručení, je vhodné výzvu odeslat s dodejkou. „Díky tomu bude zaměstnanec později schopen prokázat, že byla výzva zaměstnavateli skutečně doručena, potažmo že ji svou vinou v přiměřené lhůtě nepřevzal,“ doplňuje Pavel Staněk.

Nechte si potvrdit i přehled mzdových nároků

V souvislosti s předáním výzvy k úhradě dlužné mzdy je vhodné si od zaměstnavatele nechat potvrdit také přehled mzdových nároků. V ideálním případě by vám toto potvrzení měl vydat sám zaměstnavatel. „Jedná se zpravidla o jednoduchý formulář, na kterém je uvedeno, že vám za dané období náležela mzda dané výše, která nebyla vyplacena, a on tuto skutečnost potvrzuje,“ vysvětluje Pavel Staněk.

V případě, že vám zaměstnavatel nebude ochoten vaše nároky potvrdit, budete je muset v rámci případného soudního nebo insolvenčního řízení prokázat jinými způsoby – např. pracovní smlouvou, potvrzením o zaměstnání, výplatními páskami, výpovědí nebo okamžitým skončením pracovního poměru, pakliže se rozhodnete pracovní poměr se zaměstnavatelem z důvodu dlužné mzdy ukončit.

Co když zaměstnavatel na výzvu nereaguje?

Pokud zaměstnavatel na vaši výzvu nereaguje a dlužnou výplatu ve stanoveném termínu neuhradí, máte v zásadě dvě možnosti. V první řadě můžete svůj nárok vymáhat v soudním řízení, kde je vhodné zaměstnavateli nejprve zaslat předžalobní výzvu a následně připravit a podat žalobu o zaplacení dlužné částky k soudu. Druhou možností je insolvenční řízení, které může být zahájeno v případě, že má zaměstnavatel dluhy vůči více zaměstnancům nebo jiným věřitelům. Více informací se dozvíte v článku Zaměstnavatel neplatí. Jak se bránit.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.