Jak vyzvat zaměstnavatele k uhrazení dlužné mzdy?

Nezaplatil vám zaměstnavatel poslední výplatu, nebo dokonce několik výplat za předchozí měsíce? Pošlete mu co nejdříve oficiální výzvu k úhradě dluhu. Poradíme vám, co by taková výzva měla obsahovat a jak ji zaměstnavateli předat.

V případě, že vám zaměstnavatel nezaplatil mzdu za odvedenou práci, je nejlepší ho nejprve oficiálně vyzvat k její úhradě. Z pohledu zákona sice není předání takové výzvy zaměstnavateli nutné, pro zaměstnance je však hned z několika důvodů výhodné. V první řadě se jedná o jednoduchý způsob, kterým můžete poměrně rychle dosáhnout zaplacení dlužné výplaty. Výzvu celkem snadno zvládnete připravit sami, aniž byste museli využít služeb advokáta, jako tomu zpravidla bývá u dalších kroků směřujících k vymožení vašeho práva. V neposlední řadě vám také může pomoci v případném soudním řízení, kde představuje vhodný podpůrný důkazní prostředek a zároveň poukazuje na váš zájem řešit celou záležitost po dobrém.

Co by výzva měla obsahovat

  • Výši nárokované mzdy, která vám nebyla v řádném termínu vyplacena, a zároveň období, za které vám nebyla uhrazena. Pakliže vám zaměstnavatel dluží také příplatky za práci přesčas či o víkendech, proplacení cestovních náhrad apod., nezapomeňte uvést a specifikovat i tyto položky.
     
  • Přiměřený termín, do kdy má zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit. Doporučuje se poskytnout mu 7 až 14 dnů.
     
  • Informaci, kam má zaměstnavatel mzdu uhradit. Zpravidla půjde o číslo bankovního účtu, na který vám zaměstnavatel mzdu standardně vyplácel.
     
  • Upozornění, že v případě, kdy zaměstnavatel mzdu neuhradí, jste připraveni obrátit se na příslušný inspektorát práce a své nároky dále vymáhat soudní cestou. Tuto výstrahu výzva nemusí zahrnovat, v praxi však mívá dobrý efekt.
     
  • Datum a podpis zaměstnance.

Jak výzvu zaměstnavateli předat

Nejlepším způsobem je předat zaměstnavateli výzvu k úhradě dlužné mzdy v písemné formě. „Ústní formu výzvy obecně nelze doporučit, a to jak z hlediska jejího efektu, tak i z hlediska následného doložení, že k této výzvě skutečně došlo. Pakliže již zaměstnanec vyzval zaměstnavatele k zaplacení dluhu ústní formou, měl by mu co nejdříve poté předat i výzvu písemnou,“ doporučuje advokát z České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Písemnou výzvu můžete zaměstnavateli předat osobně, nebo ji zaslat poštou. Osobní předání k rukám odpovědného pracovníka, kterým může být například vedoucí mzdového oddělení, personální ředitel či jiný vedoucí nebo pověřený administrativní pracovník zaměstnavatele, může být rychlejší variantou. Je nicméně potřeba dosáhnout toho, aby vám zaměstnavatel převzetí výzvy potvrdil, a to razítkem a podpisem příslušného pracovníka na kopii předaného dokumentu.

Pokud se rozhodnete pro poštovní doručení, je vhodné výzvu odeslat s dodejkou. „Díky tomu bude zaměstnanec později schopen prokázat, že byla výzva zaměstnavateli skutečně doručena, potažmo že ji svou vinou v přiměřené lhůtě nepřevzal,“ doplňuje Pavel Staněk.

Nechte si potvrdit i přehled mzdových nároků

V souvislosti s předáním výzvy k úhradě dlužné mzdy je vhodné si od zaměstnavatele nechat potvrdit také přehled mzdových nároků. V ideálním případě by vám toto potvrzení měl vydat sám zaměstnavatel. „Jedná se zpravidla o jednoduchý formulář, na kterém je uvedeno, že vám za dané období náležela mzda dané výše, která nebyla vyplacena, a on tuto skutečnost potvrzuje,“ vysvětluje Pavel Staněk.

V případě, že vám zaměstnavatel nebude ochoten vaše nároky potvrdit, budete je muset v rámci případného soudního nebo insolvenčního řízení prokázat jinými způsoby – např. pracovní smlouvou, potvrzením o zaměstnání, výplatními páskami, výpovědí nebo okamžitým skončením pracovního poměru, pakliže se rozhodnete pracovní poměr se zaměstnavatelem z důvodu dlužné mzdy ukončit.

Co když zaměstnavatel na výzvu nereaguje?

Pokud zaměstnavatel na vaši výzvu nereaguje a dlužnou výplatu ve stanoveném termínu neuhradí, máte v zásadě dvě možnosti. V první řadě můžete svůj nárok vymáhat v soudním řízení, kde je vhodné zaměstnavateli nejprve zaslat předžalobní výzvu a následně podat žalobu o zaplacení dlužné částky k soudu. Druhou možností je insolvenční řízení, které může být zahájeno v případě, že má zaměstnavatel dluhy vůči více zaměstnancům nebo jiným věřitelům. Více informací se dozvíte v článku Zaměstnavatel neplatí. Jak se bránit.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.