Zaměstnavatel neplatí. Jak se bránit?

Každý zaměstnanec má nárok na odměnu za práci, kterou odvedl. Někdy se ale může stát, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu včas, či mu ji dokonce nevyplatí vůbec. Závažnost takové situace rozhodně není dobré podceňovat, protože počet dlužných výplat může postupně narůstat a přivést zaměstnance až do hlubokých finančních problémů. Jak v případě nevyplacení mzdy správně postupovat?
 

Můžete podat okamžitou výpověď
Pokud vám zaměstnavatel nezaplatí dlužnou mzdu ani do 15 dnů po uplynutí nejzazší doby její splatnosti (např. výplatu za leden do 15. března), můžete podat okamžitou výpověď z pracovního poměru. Tím zároveň získáte nárok na odstupné, tedy náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku po dobu výpovědní doby. Ta činí ze zákona minimálně dva měsíce. Pokud jste si se zaměstnavatelem smluvně sjednali delší výpovědní lhůtu, musí vám zaplatit odstupné za celou dohodnutou dobu.

Do kdy musí být vyplacena mzda?

Ze zákona má zaměstnavatel povinnost vyplatit zaměstnanci mzdu, která je stanovena v pracovní smlouvě, mzdovém výměru, v dohodě o provedení práce či dohodě pracovní činnosti, vždy nejpozději do konce měsíce následujícího po vykonání práce. To znamená, že výplatu za práci odvedenou v lednu musí zaměstnavatel pracovníkovi uhradit do konce února.

Pokud si zaměstnavatel se zaměstnancem stanoví ve smlouvě konkrétní výplatní termín, musí se zaměstnavatel řídit tímto údajem. Zpoždění výplaty o několik dnů v tomto případě nicméně pro pracovníka ještě neznamená žádné zvláštní nároky. Z hlediska vymáhání dlužné mzdy je rozhodující až to, zda došlo k jejímu uhrazení do konce měsíce následujícího po provedení práce.
 

4 kroky, jak ze zaměstnavatele dostat výplat

Nevyplacená mzda bývá často signálem, že se zaměstnavatel nachází ve špatné finanční situaci. Neváhejte proto a začněte situaci řešit co nejdříve – zamezíte tak dalšímu zbytečnému navyšování dluhu zaměstnavatele vůči vám.

1. Výzva k úhradě dlužné mzdy

V první řadě je dobré zaměstnavatele oficiálně vyzvat k uhrazení dlužné mzdy, a to nejlépe písemnou formou. Pokud se rozhodnete předat zaměstnavateli tuto výzvu osobně, nechte si od něj potvrdit její přijetí podpisem. V případě zaslání žádosti o úhradu dlužné mzdy poštou je důležité ji odeslat doporučeně s dodejkou. Doklad o odeslání, který dostanete na poště, si pečlivě uschovejte.

Zároveň je v této souvislosti vhodné nechat si od zaměstnavatele potvrdit písemný přehled vašich mzdových nároků.

Pozor na promlčení dluhu
Žalobu o zaplacení dlužné mzdy je nutné podat do tří let od splatnosti nevyplacené výplaty. V opačném případě dochází k promlčení vašeho nároku, což znamená, že ho již nemůžete vymáhat.

2. Předžalobní výzva

Pokud zaměstnavatel na oficiální výzvu nereaguje, je dalším krokem poslání takzvané předžalobní výzvy, s jejímž zpracováním vám může pomoci advokát. Předžalobní výzva slouží jako pomyslné poslední varování zaměstnavatele,než celou věc budete řešit soudně.

Jejím odesláním zaměstnavateli zároveň předcházíte budoucí povinnosti uhradit soudní výlohy, které díky tomu v případě úspěšného výsledku soudního řízení ponese zaměstnavatel.

3. Žaloba o zaplacení dlužné mzdy

Nereaguje-li zaměstnavatel ani na předžalobní výzvu, budete muset přikročit k podání žaloby na zaplacení dlužné částky k soudu. S její přípravou i podáním vám opět může pomoci advokát, který vás následně může také zastupovat v soudním řízení. Zároveň vám pomůže se zpracováním a výběrem dalších dokumentů, které před soudem poslouží jako důkaz potvrzující váš nárok na dlužnou mzdu v požadované výši, jako například výše zmiňovaný potvrzený přehled vašich mzdových nároků.

Průběh soudního řízení bývá v těchto případech zpravidla velmi rychlý. Pakliže jste soudu předložili dostatek důkazů, které jednoznačně potvrzují váš nárok, můžete mít v ruce rozsudek ve váš prospěch již v horizontu několika týdnů. Společně s vydáním rozsudku soud zároveň ukládá zaměstnavateli povinnost uhradit vám dlužnou mzdu do 15 dnů od jeho doručení.

4. Vymáhání prostřednictvím exekutora

Pokud vám zaměstnavatel dlužnou mzdu neuhradí ani v soudem stanovené lhůtě, můžete své peníze začít vymáhat s pomocí soudního exekutora. Ten může zaměstnavateli například obstavit účet nebo zabavit jeho movitý či nemovitý majetek, a uspokojit tak váš nárok z výtěžku jeho prodeje.

S podáním návrhu na zahájení exekuce v žádném případě neotálejte. V exekučním řízení jsou pohledávky věřitelů uspokojovány v tom pořadí, v jakém byly podány návrhy na zahájení exekuce. V případě odkladů se tak před vás mohou zařadit jiní věřitelé a na splácení vaší dlužné mzdy se dostane až po uspokojení jejich nároků.

Uvedený postup platí jak u nevyplacené mzdy z hlavního pracovního poměru, tak i odměny za brigádu či v případě nevyplacení mzdy po skončení pracovního poměru.
 

Co když je zaměstnavatel v insolvenčním řízení?

Pokud má zaměstnavatel více dluhů vůči různým věřitelům a není je dlouhodobě schopen splácet, může na svou vlastní žádost či žádost některého z věřitelů skončit v insolvenčním řízení. Zaměstnanec se tak ocitá v řadě věřitelů, kteří čekají na zaplacení svých pohledávek.

V tomto případě máte možnost uplatnit svoji pohledávku u insolvenčního správce nebo se s ní obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce České republiky. Po úřadu můžete ze zákona požadovat náhradu dlužné mzdy až za tři kalendářní měsíce. Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu za delší dobu, musíte se pro vyplacení odměny za zbývající měsíce přihlásit do insolvenčního řízení.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Stát vydělává na exekucích stovky milionů korun ročně. Doplácí na...

Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.

Sokol: Ochráncům dlužníků by mohlo vadit i častější...

Ve velkém seriálu INFO.CZ Tresty budoucnosti jsme nabídli prostor rovněž nejznámějšímu českému advokátovi Tomáši Sokolovi, který stojí v čele Unie obhájců a zároveň je místopředsedou České advokátní komory: „Z hlediska státu by se zdálo být zcela jednoznačné, že než většinově připlácet na pobyt vězňů je ekonomicky výhodnější inkaso uložených peněžitých trestů. V praxi je to poněkud složitější, ale peněžité tresty jsou z celé řady důvodů, včetně například toho, že potrestaný neztrácí kontakt s rodinou, se svým pracovištěm, okolím a tak dále, rozhodně výhodnější.“

Smrčka: Problém s dlužníky za socialismu neexistoval...

Vzít si úvěr na novou televizi mohli občané Československa i za minulého režimu. Na barevnou z dovozu však mohli zapomenout, na půjčku šlo pořídit jen černobílou české výroby. Podobně omezená a přísně regulovaná byla tehdy téměř celá nabídka poskytovaných úvěrů. O tom, jak půjčování peněz před rokem 1989 probíhalo a jak fungovalo vymáhání dluhů v případě nesplácení, jsme si povídali s ekonomem Lubošem Smrčkou z pražské Vysoké školy ekonomické.