Jak připravit předžalobní výzvu

Pokud se věřiteli nedaří přimět dlužníka k zaplacení dlužné částky a zasílání upomínek se míjí jakýmkoli účinkem, může přistoupit k uplatnění svého nároku u soudu prostřednictvím žaloby na peněžité plnění. Ještě před jejím podáním je vhodné zaslat dlužníkovi tzv. předžalobní výzvu, která věřitele opravňuje, aby po dlužníkovi v případě, že soud potvrdí jeho nárok, požadoval kompenzaci nákladů spojených se soudním řízením. Jak takovou výzvu správně připravit a odeslat, vám poradíme v tomto článku.

Předžalobní výzva je pomyslnou poslední výstrahou dlužníkovi před podáním žaloby. Její konkrétní podoba a náležitosti nejsou zákonem přesně stanoveny, z rozhodovací praxe soudů a výkladů příslušných právních ustanovení lze však načerpat základní doporučení, jaké informace musí obsahovat a jakým způsobem by měl věřitel při jejím odeslání postupovat.
 

6 základních údajů, které ve výzvě musíte uvést

Kdy lze nejdříve přistoupit k podání žaloby
Termín uplynutí minimální sedmidenní lhůty se odvozuje od termínu odeslání předžalobní výzvy. Tento den se nicméně ze zákona do dané lhůty nezapočítává, prvním dnem lhůty je až den následující po odeslání výzvy. Pokud tedy výzvu odešlete například 1. den v měsíci, dochází k jejímu uplynutí 8. den daného měsíce. Pakliže dlužník do té doby dluh neuhradí, můžete v 9. den daného měsíce přistoupit k podání žaloby. V případě, kdy poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, končí lhůta k dobrovolnému plnění až uplynutím následujícího pracovního dne.

1. Identifikace dlužníka a věřitel

Typ údajů, které bude potřeba uvést k nezaměnitelné identifikaci dlužníka a věřitele, závisí na tom, zda se jedná o běžného občana, živnostníka, či firmu. U nepodnikajících fyzických osob postačí uvést jejich jméno a příjmení, adresu a datum narození. 

V případě živnostníků, tedy podnikajících fyzických osob, se udává jméno a příjmení, případně název, a dále adresa jejich sídla a IČO. U právnických osob je potřeba uvést název firmy, adresu jejího sídla a IČO.

2. Výše dluhu

Dále musí věřitel v předžalobní výzvě jasně specifikovat výši své pohledávky. Kromě základní jistiny je přitom vhodné uvést i dlužné příslušenství, tedy například úroky z prodlení či sankce za nesplácení, a vyčíslit jejich výši ke dni vyhotovení předžalobní výzvy. V této souvislosti je dobré dlužníka upozornit i na možný další nárůst tohoto příslušenství, pokud pohledávku dobrovolně neuhradí.

Specifická situace může nastat v případě, kdy měl dlužník hradit dlužnou částku v postupných splátkách. „Věřitel by měl v takovém případě vyzvat dlužníka předžalobní výzvou pouze k úhradě již splatné části dluhu. Pakliže dlužník danou částku neuhradí a mezitím uplyne doba splatnosti další splátky, měl by věřitel k její úhradě dlužníka vyzvat další předžalobní výzvou,“ uvádí Pavel Staněk, advokát z České asociace věřitelů. Již v rámci první předžalobní výzvy zároveň může věřitel dlužníka upozornit na blížící se splatnost další úhrady.

Kdy lze nejdříve přistoupit k podání žaloby
Termín uplynutí minimální sedmidenní lhůty se odvozuje od termínu odeslání předžalobní výzvy. Tento den se nicméně ze zákona do dané lhůty nezapočítává, prvním dnem lhůty je až den následující po odeslání výzvy. Pokud tedy výzvu odešlete například 1. den v měsíci, dochází k jejímu uplynutí 8. den daného měsíce. Pakliže dlužník do té doby dluh neuhradí, můžete v 9. den daného měsíce přistoupit k podání žaloby. V případě, kdy poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, končí lhůta k dobrovolnému plnění až uplynutím následujícího pracovního dne.

3. Důvod vzniku dluhu

Kromě výše dluhu je potřeba ve výzvě upřesnit také to, z jakého právního titulu, tedy za jakých okolností dluh vznikl. Tím se rozumí například informace, kdy byla mezi věřitelem a dlužníkem uzavřena příslušná smlouva, v čem spočívalo sjednané a dodané plnění, co dlužník nesplnil a na kdy byla stanovena splatnost sjednané úhrady. V této souvislosti je vhodné zmínit i skutečnost, jestli byl dlužník před odesláním předžalobní výzvy vyzýván k úhradě dluhu i jinými prostředky, typicky formou osobních, telefonických či písemných upomínek.

4. Výzva k úhradě dluhu včetně lhůty k jeho zaplacení

Předžalobní výzva musí dále zahrnovat výslovné vyzvání dlužníka k úhradě dlužné částky, a to včetně lhůty, do kdy tak má učinit. Věřitel je povinen dlužníkovi výzvu zaslat minimálně 7 dnů před podáním žaloby a stejně dlouhá je tedy i minimální lhůta k úhradě dluhu. „Pokud věřitel poskytne dlužníkovi lhůtu delší, měl by s podáním žaloby posečkat až do okamžiku jejího uplynutí. V opačném případě by mu totiž soud nemusel přiznat náhradu nákladů soudního řízení,“ upozorňuje Staněk.

5. Upozornění, že v případě neuhrazení dluhu věřitel zahájí soudní řízení

Další nedílnou součástí předžalobní výzvy je výslovné upozornění dlužníka, že v případě nesplacení dluhu ve stanovené lhůtě bude věřitel své právo uplatňovat soudní cestou. Přitom je dobré dlužníka upozornit také na to, že mu v této souvislosti může vzniknout povinnost uhradit náklady soudního řízení.

6. Datum a podpis věřitele, případně jeho právního zástupce

V neposlední řadě je nutné předžalobní výzvu opatřit datem a podpisem věřitele. Pakliže za věřitele výzvu zpracovává jeho právní zástupce, může být místo věřitele podepsána jeho jménem. V takovém případě je potřeba k ní přiložit plnou moc jako důkaz, že je daný právník skutečně oprávněn věřitele zastupovat.

Další doporučené náležitosti předžalobní výzvy

Předžalobní výzva nemusí s výjimkou případné plné moci právního zástupce zahrnovat žádné přílohy. Pro doložení vzniku a výše dluhu je nicméně vhodné k ní přiložit například kopii faktury, objednávky či sjednané smlouvy. V případě půjčky můžete přiložit také doklad o odeslání nebo předání peněz.

Z formulace výzvy dále musí jasně vyplývat, že se jedná o poslední výzvu k dobrovolné úhradě dluhu a v případě jejího nesplnění bude následovat soudní vymáhání pohledávky. Z tohoto důvodu je vhodné ve výzvě výslovně uvést spojení předžalobní výzva, či ještě lépe odkaz na paragraf, kterým je upravena. Tedy například: "Tento dopis považujte za výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění."
 

Nárok na náhradu nákladů soudního řízení
Pokud věřitel odešle dlužníkovi předžalobní výzvu se všemi jejími náležitostmi a soud následně potvrdí jeho právo na zaplacení dlužné částky, přizná mu také nárok na kompenzaci nákladů soudního řízení ze strany dlužníka. Mezi ty patří například soudní poplatek, odměna advokáta za právní zastupování věřitele, náklady případných znaleckých posudků, ušlý výdělek věřitele v souvislosti se soudním řízením či hotové výdaje věřitele a jeho právního zástupce například v podobě jízdného, nocležného či nákladů na tisk nebo překlady.
K nepřiznání nároku na náhradu nákladů řízení může dojít jen ve zcela výjimečných případech, jsou-li k tomu důvody hodné zvláštního zřetele, které mohou být například sociální povahy, nebo odmítne-li se věřitel bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem, je-li tento postup soudem nařízen.

Jak a kam předžalobní výzvu odeslat?

Zákon blíže nespecifikuje, jakým způsobem by měl věřitel dlužníkovi výzvu doručit. Možné je tedy jak osobní předání, tak i její odeslání e-mailem či poštou. Pro následné prokázání jejího řádného a včasného předání je nicméně důležité, aby měl věřitel o jejím odeslání jasný doklad. Z tohoto důvodu lze doporučit především odeslání formou doporučeného dopisu. V případě osobního předání je potřeba si od dlužníka nechat písemně potvrdit její převzetí.

Pokud věřitel výzvu zasílá poštou, musí ji adresovat na doručovací adresu dlužníka, respektive poslední známou adresu. Tou nemusí být nutně adresa trvalého pobytu či sídla, ale například doručovací adresa uvedená ve smlouvě, či adresa, o které věřitel ví, že se na ní dlužník zdržuje. „Podle judikatury Vrchního soudu v Praze není věřitel povinen aktivně pátrat po adrese dlužníka před podáním žaloby a zásadně vychází z listin, které jsou mu v době, kdy předžalobní výzvu vyhotovuje, k dispozici,“ vysvětluje Pavel Staněk. Jestliže má věřitel pochybnosti, o kterou konkrétní adresu se jedná, lze z opatrnosti doporučit výzvu odeslat jak na trvalou, tak i doručovací adresu.

Mají-li věřitel i dlužník zřízenu datovou schránku s aktivovaným příjmem poštovních datových zpráv, je možné dlužníkovi výzvu odeslat také touto cestou. V praxi nicméně bývá preferováno odeslání v listinné podobě formou doporučeného psaní.

Ve výjimečných případech se může stát, že věřitel žádnou adresu dlužníka nezná, neboť mezi nimi veškerý předchozí kontakt probíhal pouze osobní a ústní formou. „V takové situaci bych doporučil, aby se věřitel pokusil o doručení písemné výzvy osobně, a to ideálně se svědky, či ještě lépe s podpisem o převzetí na předžalobní výzvě s uvedením data,“ doplňuje Staněk.
 

Pokud má dlužník ručitele, zašlete výzvu i jemu
Věřitel je ze zákona povinen vyzvat k uhrazení dluhu nejprve hlavního dlužníka a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pakliže dlužník dluh ve stanoveném termínu nezaplatí, může věřitel přistoupit k zaslání předžalobní výzvy jeho ručiteli. Pokud se ani poté nedočká splacení dlužné částky, může ji začít vymáhat soudní cestou. V tomto případě lze doporučit žalovat hlavního dlužníka i jeho ručitele současně.

Kolik stojí zpracování předžalobní výzvy advokátem?

Věřitel je ze zákona oprávněn zpracovat si předžalobní výzvu sám, nebo k tomuto účelu může využít služeb advokáta. Bude-li ve sporu úspěšný, přiřkne mu soud následně nárok na kompenzaci nákladů vynaložených na právní služby, a to až ve výši odpovídající odměně stanovené advokátním tarifem.

V případě jednoduché předžalobní výzvy náleží advokátovi podle tarifu za její vypracování polovina odměny za jeden úkon právní služby. V komplikovanějších případech, kde musí advokát provést základní a skutkový právní rozbor, tedy detailní specifikaci okolností vzniku dluhu, jde o odměnu za jeden úkon právní služby. Odměna za úkon se podle tarifu odvíjí od hodnoty vymáhané pohledávky. Například u dluhu ve výši 10 000 Kč jde o 1 500 Kč.

Namísto odměny stanovené advokátním tarifem se věřitel může s advokátem domluvit i na jiném způsobu výpočtu odměny. Ta zpravidla vychází z hodinové sazby daného advokáta. „Rozsah hodin, které advokát přípravou předžalobní výzvy stráví, se může velmi zásadně lišit podle komplikovanosti případu a obsáhlosti souvisejících podkladů. Hrubým odhadem lze říct, že u standardního případu bude klientovi fakturována práce v rozsahu zhruba 2 až 3 hodin, s možnými odchylkami směrem nahoru i dolů,“ přibližuje Staněk.

Pakliže se věřitel s advokátem smluvně dohodnou na odměně, která je vyšší než odměna stanovená advokátním tarifem, musí věřitel počítat s tím, že mu soud přizná kompenzaci maximálně ve výši dané advokátním tarifem. Zbytek tedy musí zaplatit sám.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Exkluzivně: Legislativní přehled za první listopadový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení za první listopadová týden 2024. Legislativní monitoring vzniká...

Slovenské varování: Nefunkční teritorialita exekutorů, alarmující oddlužení

„Přibližně 97 % oddlužení na Slovensku končí nulovým výnosem,“ upozornil na Fóru věřitelů 2024 Martin Musil, prezident ASINS. V rozhovoru promluvil také například o zkušenostech...

Zvýšení výživného zpětně? Ústavní soud vydal přelomové rozhodnutí

Ústavní soud v říjnu zveřejnil dva významné nálezy týkající se výživného. Na základě konkrétních kauz s velmi podobným skutkovým stavem došel k závěru, že zvýšení...