Exekuční novela poškodí věřitele, vyhodnotili analytici

Novela exekučního řádu, kterou budou projednávat poslanci na mimořádné schůzi tento týden, zvýhodňuje dlužníky. Na věřitele se naopak zapomíná. Analýzu dopadu na obě strany představili experti Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Autoři studie varují, že poslanecké i vládní návrhy přinášejí řadu rizik. Podle ředitele CETA Aleše Roda je třeba vnímat, že věřitelé nejsou jen finanční instituce a pojišťovny, ale i řemeslníci, rodiče vymáhající výživné, obce, dopravní podniky či malé firmy. „Úzký pohled svádí k tomu, že má politik tendenci se dívat na dlužníka jako na svého voliče, kterému se snaží pomoci,“ uvedl Rod s tím, že postavení dlužníků na úkor věřitelů se zlepšuje již několik let.

Jak vyplývá z analýzy, navrhovaná legislativa výrazně snižuje pravděpodobnost vymožení dlužných částek. „Dopady na věřitele jsou nekompromisní. Soudíme, že na legislativní změny budou reagovat zejména přenášením nákladů na zákazníky ve vyšších cenách či vymáháním dluhů skrze pochybné ne-exekutorské agentury,“ upozorňuje Jakub Žofčák, analytik CETA.

V průzkumu CETA řada věřitelů upozornila na riziko, že některé pohledávky nebudou dobývány vůbec – například vymáhat pokutu za jízdu bez dokladu v městské hromadné dopravě bude ekonomicky málo rentabilní. Aby dopravní podnik o peníze nepřišel, může se stát, že zdraží jízdné všem.

Přiblížení dlužníka k exekutorovi nedává smysl

Vládní novela by chtěla do praxe zavést především princip jednoho exekutora na jednoho dlužníka, povinné zálohy na náklady exekuce a jejich automatické zastavování po třech letech, pokud se do té doby nepodaří nic vymoci. Poslanecký návrh pak počítá s krajskou teritorialitou exekutorů – tedy, že by si exekutora nevybíral věřitel, ale přiděloval by jej nezávislý soud podle bydliště dlužníka.

Geografické přiblížení dlužníků a exekutorů nedává smysl. Jen pětinu dlužníků jde zastihnout doma a naprosté minimum povinných je ochotno komunikovat s exekutorem,“ uvedl Žofčák.

Česká asociace věřitelů vidí vedle teritoriality jako jeden z nejpalčivějších problémů možné zavedení povinných záloh na náklady exekuce a jejich automatické zastavování po třech letech, pakliže se nepodaří do této doby nic vymoct.

Tříletá lhůta je příliš krátká

Tříletá lhůta pro automatické zastavení exekuce je příliš krátká. Z praxe víme, že minimálně třetinu úspěšných exekucí se poprvé podaří uspokojit po více než třech letech. Vzhledem k opakovanému zvyšování nezabavitelných částek, které způsobilo razantní pokles prostředků získaných srážkami ze mzdy, lze navíc očekávat, že se průměrná délka řízení bude ještě značně prodlužovat,“ říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Problém podle asociace nastává zejména v případech, kdy je na dlužníka vedeno více exekucí. V průměru jich přitom aktuálně na jednoho dlužníka v exekuci připadá pět až šest. „Vzhledem k tomu, že tříletá lhůta má běžet i v době, kdy je uspokojována dřívější exekuce, byla by velká část exekucí ukončena dříve, než by na ně vůbec přišla řada. A to zcela bezdůvodně, neboť dlužník v takovém případě rozhodně není nemajetný. Stát tím vlastně zavádí pravidlo: čím víc dluhů naděláš, tím méně zaplatíš,“ upozorňuje Staněk. Exekutoři sdružení v názorové skupině Exekutoři proti teritorialitě mu dávají za pravdu. Návrh by měl podle nich negativní vliv i na exekuce uspokojované dražbou nemovitosti, neboť pouze třetina takových dražeb je provedena do tří let od zahájení exekuce, pětina pak dokonce po více než 9 letech.

Asociace odhaduje, že v příštích třech letech by mohlo dojít k neoprávněnému ukončení až 800 000 exekucí v hodnotě přes 50 miliard. V současnosti je v Česku vedeno 4,5 milionu exekucí.

Jedinou možností, jak by věřitel mohl ukončení exekuce zvrátit, by bylo zaplatit exekutorovi zálohu na její náklady. Bez záruky výsledku. Stanovena je na 2 750 Kč.

S ohledem na výši zálohy a další náklady, které věřitel musí na vymáhání dluhu vynaložit, by to v praxi vedlo k tomu, že se minimálně dluhy do 5 000 korun úplně přestanou vymáhat,“ říká Staněk. Tyto pohledávky přitom dnes tvoří téměř čtvrtinu všech exekucí. Typicky jde o nedoplatky povinného ručení, pojistného, neuhrazené poplatky za energie či telekomunikační služby. Je očekávatelné, že věřitelé by si vzniklé ztráty kompenzovali zvýšením služeb pro všechny.

Vymahatelnost dluhu se sníží o pětinu

Podle loňského tržního průzkumu CETA mezi subjekty zabývajícími se komunikací s neplatícími klienty by se po schválení změn snížila vymahatelnost dluhu zhruba o pětinu. „To vyvolá přímé negativní dopady na veřejné finance minus 12,2 miliardy korun ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek, tedy minus 24,4 miliardy korun,“ spočítali ekonomové z CETA.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Výpověď pro nadbytečnost: na co máte nárok a na co pozor

Řada firem kvůli tíživé situaci spojené se šířením koronaviru začala propouštět a zaměstnancům rozdává výpovědi pro nadbytečnost. Bohužel, někde k tomu dochází v rozporu se...

Jak vyzvat zaměstnavatele k uhrazení dlužné mzdy?

Nezaplatil vám zaměstnavatel poslední výplatu, nebo dokonce několik výplat za předchozí měsíce? Pošlete mu co nejdříve oficiální výzvu k úhradě dluhu. Poradíme vám, co by taková...

Přes rok čeká na odměnu za práci. Zaplatím, až na to budu mít, říká dlužník

Dvaatřicetiletá Tereza Bartošová z Prahy pomáhala měsíce organizovat překážkové závody Army run. Odměnu za odvedenou práci ale ona ani její kolegové neviděli. V případě Terezy se...