Exekutoři nemohou srážet ze mzdy. Rodí se řešení?

Domoci se svých peněz je pro věřitele stále složitější. Kvůli opakovanému růstu takzvané nezabavitelné částky se totiž mnohým dlužníkům nesráží ze mzdy vůbec nic, potažmo velmi málo. Řešení situace navrhuje viceprezident Exekutorské komory Martin Tunkl.

Jen loni se částka, na kterou nemohou exekutoři sáhnout, navýšila celkem pětkrát. Což ve svých důsledcích není dobrá zpráva ani pro jednu stranu. Veřitelé (tedy samoživitelky, pronajímatelé bytů čekající na dlužný nájem, drobní řemeslníci, kterým zákazník nezaplatil, ale i větší podnikatelé…) se svých peněz dočkají za daleko delší dobu. Dlužníkům zase hrozí invazivnější způsob provedení exekuce. Jestliže se totiž nedá u dotyčného srážet ze mzdy, může se exekutor uchýlit k prodeji nemovitostí či k mobiliárním exekucím.

„V posledním roce jsme svědky toho, že povinným, kterým dříve bylo možné srážet alespoň v rámci stokorun, a postupně tak uspokojovat pohledávku věřitele, již nelze srazit nic nebo korunové částky. Je třeba si uvědomit, že se jedná o nežádoucí situaci pro všechny zúčastněné strany,“ potvrzuje Tunkl.

Minimální suma by se strhávala vždy

Navrhuje proto, aby se zavedla minimální suma a ta by se povinným strhávala vždy.

„O výši minimální srážky ze mzdy lze diskutovat.  Pokud bychom vzali srovnání s některými evropskými státy, lze si představit srážku ve výši přibližně deset procent minimální mzdy. Mělo by to nejen výchovný efekt pro povinného, aby se snažil vymáhanou částku umořit, ale hlavně by to přineslo postup v samotné exekuci, rychlejší vymožení pro věřitele a kratší exekuční řízení pro povinného,“ doplnil.  

Podobného názoru je i Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů.

 „Řešením by mohlo být stanovení srážek určitým procentem z příjmu,” přitakává. Více jsme psali ZDE.

Průzkum: doba vymáhání se prodlužuje

Právě Česká asociace věřitelů si dělala v březnu mezi exekutory průzkum. Zúčastnilo se ho 32 úřadů a vyplynulo z něj, že téměř u třetiny řízení, kde byly prováděny srážky ze mzdy, se od ledna nesráží vůbec nic. V dalších případech se pak sráží daleko méně, což vede k tomu, že doba vymáhání dluhu se prodlužuje.

Jen pro představu: Pakliže se do exekuce dostane například člověk s čistým příjmem 22 tisíc korun, který má manželku a dvě děti, nezabavitelná částka se v jeho případě rovná získanému příjmu a exekutor tak se srážkami ze mzdy nepochodí.

Někteří exekutoři proto varují, že pokud nebudou schopni efektivně vykonávat svoji činnost, věřitelé sáhnou k jiným možnostem. 

„Lze jednoznačně říct, že posledními opatřeními ohledně nezabavitelné částky výrazným způsobem klesla vymahatelnost pohledávek. S tím jsou samozřejmě spojena další rizika, jako navýšení aktivity vymahačských agentur a používání jiných než zákonných způsobů vymáhání vykonatelných pohledávek,“ upozornil Zdeněk Zítka z exekutorského úřadu v Plzni.

Ministerstvo spravedlnosti se už tématem zabývá a nevylučuje, že do budoucna nastanou změny. „V současné době probíhají debaty v expertní pracovní skupině ministra spravedlnosti pro insolvenční právo jednak ohledně možnosti sjednocení výše srážek ze mzdy ve vykonávacím (exekučním) a insolvenčním řízení a dále též ohledně možnosti koncepčně upravit vzorec pro výpočet srážky ze mzdy,“ uvedl pro server Češi v právu Antonín Stanislav, náměstek ministra spravedlnosti.

Tunkl: Současný stav je nepřijatelný

Tři otázky pro Martina Tunkla, viceprezidenta Exekutorské komory:

Jak velký problém je rostoucí nezabavitelné minimum při vymáhání peněz?
Tento problém mohu označit bez nadsázky za obrovský. Opakovaným skokovým navyšováním došlo doslova k paralýze exekucí srážek ze mzdy a jiných příjmů, jako jednoho ze základních a tradičních způsobů uspokojování pohledávek věřitelů.  V mnoha, kvůli nárůstu nezabavitelných částek nyní nedostanou nic nebo jen velmi málo. V praxi jde přitom i o zvláště citlivé případy rodičů samoživitelů, kde se od ledna v řadě případů nedaří vymáhat vůbec. Neboli parametrickou změnou výpočtu nově zůstává původní srážka dlužníkovi a věřitel nedostane vůbec nic.

Můžete popsat z vlastní praxe, u kolika dlužníků se nestrhává kvůli růstu nezabavitelného minima aktuálně nic? A o kolik průměrně se prodlouží doba vymáhání?
V rámci svého úřadu mohu potvrdit, že u téměř 15 procent exekucí vedených srážkou ze mzdy, se nově nestrhává vůbec nic. Samozřejmě tito dlužníci nemají minimální mzdu, ale dříve normálně postižitelný příjem.

Na tiskové konferenci Exekutorské komory jste hovořil o tom, že byste byl pro, aby se zavedla nějaká minimální suma, která by se povinným strhávala. Jak vysoká by podle vás měla být? 
O výši minimální srážky ze mzdy lze diskutovat. Pokud bychom vzali srovnání s některými evropskými státy, lze si představit srážku ve výši asi 10 procent minimální mzdy, která by se povinnému srazila ze mzdy vždy. Mělo by to nejen výchovný efekt pro povinného, aby se snažil vymáhanou částku umořit, ale hlavně by to přineslo postup v samotné exekuci, rychlejší vymožení pro věřitele a kratší exekuční řízení pro povinného.  Samozřejmě bude a již je argumentováno, že dlužníci ty peníze potřebují, ale oni je potřebují právě i ti věřitelé, současný stav je nepřijatelný. Pokud jde o další postup ve vymáhání, nechce přece nikdo, aby prudce rostl počet mobiliárních exekucí, které samozřejmě jsou drahé. A pro dlužníky jsou poměrně invazivní zásah.

Autor: Jitka Hradilová
Foto:  profimedia.cz