Experti se shodli, jak zvýšit právní povědomí. Potřeba je začít ve školách

Češi se v právu nevyznají a měly by se hledat cesty, jak to změnit. Například tím, že se bude zvyšovat právní povědomí už u středoškoláků. Shodli se na tom experti na první veřejné debatě, kterou pořádal v rámci iniciativy Právo k lidem advokát Vojtěch Sucharda. Popularizátor práva a spoluzakladatel advokátní kanceláře Arrows usiluje o novou národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. Účelem diskuze bylo podívat se na problém z více úhlů pohledu.

„Lidé u nás neví, jaká mají aspoň ta základní práva a základní povinnosti. A bohužel často ani neví, kam pro tu právní pomoc jít a jak se o svá práva prát. A to bychom měli změnit,“ domnívá se bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Za pravdu jí dali i ostatní účastníci debaty. Jak uvedl František Korbel, advokát a člen Legislativní rady vlády, Češi by především neměli podepisovat to, čemu nerozumí.

„Součástí gramotnosti je i povědomí o tom, které zdroje informací jsou ty spolehlivé. V digitálním věku už můžeme čerpat informace odkudkoli, ale zdaleka ne všechno, co se píše na internetu, je pravda,“ doplnil garant Pirátské strany pro oblast vzdělávání Daniel Mazur.

Podle prezidentky Unie rodinných advokátů Daniely Kovářové je nesmyslné myslet si, že se veřejnost vzdělá nějakým vzdělávacím programem, protože zákonů a předpisů je takové množství, že všechny neznají ani samotní právníci. „Právo je minimem morálky. A to, proč fungují světy a řády je ve skutečnosti založeno domácí výchovou v rodinách. Pokud bude rodina čestná, založená na mravních zákonech, tak si myslím, že ani moc právního vzdělávání nepotřebujeme,“ říká s tím, že mladí by měli vědět, že právo je složité. „Přečetli si ústavu a když mají jakýkoli problém, spíš bychom je měli naučit prohlubovat instinkt, s tímto může být problém, tak zajdi za advokátem nebo notářem a zeptej se ho,“ dodala. S žáky by raději probírala vztahy mezi lidmi a jak to dělat, aby nebyly konfliktní.

Osvědčili se advokáti ve školách

Právo se sice na školách vyučuje, podle debatujících expertů ale nedostatečně. Z průzkumu, který si Sucharda nechal zpracovat u společnosti STEM/MARK, vyplynulo, že 67 procent lidí nemá pocit, že by dostalo během základního nebo středního vzdělávání nějaké právní povědomí.

„Školský systém je založen na memorování více či méně zbytečných věcí. Věcí, které se mění, které nemají žádnou použitelnou hodnotu v životě. Byť se o tom mluví neustále, školský systém se nezměnil,“ uvedl Korbel, který vyučuje na právnické fakultě.

Velké rozdíly jsou zároveň mezi vzdělávacími ústavy: gymnázii, středními odbornými školami a učilišti. Výborně se osvědčuje projekt Advokáti do škol. Právníci, kteří se do něj zapojí zdarma, předávají zkušenosti studentům. V rámci projektu je možné pořádat i simulovaný soudní proces, do nějž se žáci zapojí. Projekt odstartoval v roce 2008 a zapojilo se do něj asi 250 advokátů. Studenti si více odnesou z řešení konkrétních situací a problémů než z biflování, shodli se účastníci debaty.

Neznalost práva rovná se více exekucí

Neznalost práva často způsobí nevratný problém. Jak vyplynulo z průzkumu, 87 procent lidí si myslí, že pokud nepřevezmou dopis od soudu, nemůže soud rozhodnout o jejich dluhu. „Lidé musí chápat, že mají přebírat písemnost, že když nepřevezmou, tak nic nevyřeší. Naopak ten problém zhorší a potkají ho v exekuci,“ říká Korbel. „Často jsem se setkal s tím, že přišel klient a měl rok starou neotevřenou obálku. Neotevřel ji, protože se bál,“ přitakal Sucharda.

Podle prezidenta České asociace věřitelů Pavla Staňka má právní negramotnost přímý vliv na počty sporů i exekucí. „Finanční gramotnosti se již v současné době věnujeme. Je i v osnovách. Stejnou hodnotu má i ta právní gramotnost. Když si vezmu úvěr, tak nejen že si musím umět spočítat, jestli na to budu mít, ale také za jakých podmínek jsem si to půjčil,“ uvedl Staněk.

Celou debatu si můžete pustit zde:

Právní (ne)gramotnost v Česku - online debata - YouTube

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Záznam z debaty

Přečtěte si také

Bankomat dává peníze na požádání, myslí si děti. Kdy začít s osvětou?

„Zkušenosti z mateřských a základních škol po celém Česku ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost. Mnoho dospělých nedokáže říkat dětem ‚ne‘, jsou pracovně vytížení a hmotnými dary dětem kompenzují čas, kdy se jim nevěnují. Podle odhadů našich lektorů, které potvrzují i učitelé v mateřských školkách, věří 75 procent dětí, že peníze naděluje bankomat – jen tak, na požádání. Na jednu stranu je to úsměvné, ale na druhou také alarmující. V Česku bylo loni vedeno celkem 4,5 milionu exekucí, pokud chceme toto číslo snižovat, je třeba učit lidi finanční gramotnost už odmala, nejlépe zapojením do povinné výuky na všech stupních vzdělávacího systému,“ říká Martin Smrž, ředitel nevládní organizace JA Czech, která podporuje výuku podnikavosti a finanční gramotnosti na českých školách.

Vlasy si nikdo sám neostříhá, ale na sestavení smlouvy si troufá kdekdo

„Češi advokáty vyhledávají spíše až v okamžiku, kdy jim opravdu teče do bot. Chybí u nás kultura právní prevence. Jakýsi pocit, že využívat právo je normální,“ říká v rozhovoru Vojtěch Sucharda, advokát z kanceláře Arrows a zakladatel projektu Právo k lidem. Na polovinu června chystá veřejnou debatu na téma právní gramotnosti. Ta je totiž v Česku tragická. Rád by přispěl k nové národní strategii po vzoru té, která má zvýšit finanční gramotnost. A nechápe, že se problémem ještě nikdo uceleně nezabývá.

Divadelníci zábavně varují před dluhy vězně i děti

České děti neumí hospodařit s penězi. Naučit je to, si vzal za cíl divadelní projekt o finanční gramotnosti. Herci ze spolku Ty-já-tr už ale odehráli i představení ve věznici a připravují také verzi pro seniory a klienty azylových domů. „Překvapilo nás, jak se tak inteligentní lidé, kteří v hledišti valnou většinou byli, mohou dostat do vězení,“ říká k představení za mřížemi Radka Tesárková, hlavní herečka a manželka ředitele divadelního spolku Ty-já-tr.