Feranec: Chráněný účet by měl pomoci dlužníkům, ulevit zaměstnavatelům

Budou mít dlužníci v exekuci nezabavitelné peníze na speciálním bankovním účtu? Počítají s tím hned dva poslanecké návrhy. Takzvaný chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka a shromažďovaly by se na něm peníze, které nepodléhají exekuci a jsou určeny pro životní potřeby. „Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků,“ říká poslanec Milan Feranec (ANO). Právě on je autorem jednoho z návrhů na zavedení takzvaného chráněného účtu.

Poslanecká sněmovna v současné době projednává hned několik změn, které si kladou za cíl přispět k vyřešení problému marných a vícečetných exekucí. Které z nich považujete za klíčové?

Exekuce jsou celospolečenský problém. V Česku je 4,5 milionu exekucí, 700 až 800 tisíc dlužníků. Co si myslím, že je určitě důležité, je skutečně omezit exekuce, které jsou neúčinné. To znamená exekuce, které trvají několik let, nic se nevymohlo a nějakým způsobem brání návratu toho dlužníka do normálního života.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zastavování marných exekucí po třech letech. Co o něm soudíte?

Myšlenka je to určitě správná, ale nevím, jestli to máme posuzovat jenom podle doby. To by totiž mohlo znamenat, že pokud budu jako dlužník po tři roky ukrývat svůj majetek, což se určitě občas děje, po třech letech vlastně už nemusím splácet dluhy. Takže je potřeba to řešit, ale nejenom podle délky exekuce, ale jestli byly využity všechny možnosti, které právní řád umožňuje.

Vy sám jste předložil návrh na zavedení takzvaného chráněného účtu. V čem spočívá?

Tento chráněný účet tak, jak jsem ho předložil já, má především chránit dlužníka. Dnes se stává, že zaměstnavatel provede srážku ze mzdy, pošle peníze na bankovní účet dlužníka, ale může přijít další exekuce, a než dlužník zajistí odblokování, tak je dva tři týdny bez prostředků. Princip chráněného účtu by měl zajistit, že skutečně částka, která přijde na tento chráněný účet, už nemůže být postižená výkonem rozhodnutí ani dalších exekucí. A navíc, pokud se tato změna povede, tak předpokládám, že by samotné srážky z účtu mohly provádět banky, čímž by se strašně pomohlo zaměstnavatelům. Odpadlo by jim obrovské množství práce s tím spojené.

Více ve videorozhovoru zde:


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Češi v právu

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.