Hledání akcií z kuponovky s pachutí? Jednání firmy prošetřuje ČOI

Kdo by nechtěl najít akcie z kuponové privatizace, o kterých neměl ani tušení? Na touhu po rychlých penězích cílí služba Zapomenuté miliardy. Ta statisícům Čechů slibuje, že akcie nejen vyhledá, ale i jednoduše odkoupí za výhodných podmínek. Stačí vyplnit několik osobních údajů a pak jen čekat, jestli člověk náhodou není bohatší, než si myslel.

U řady lidí má ovšem hledání hořkou pachuť. Množí se stížnosti, a firmu už prošetřuje i Česká obchodní inspekce. Lidé tvrdí, že jim firma chce neoprávněně účtovat poplatky anebo si za nálezné akcií fakturuje vyšší částku, než deklarovala ve smluvních podmínkách.

„Se svolením matky jsem v listopadu rozjel pátrání po akciích z kuponovky, které mohly patřit jí nebo mému zesnulému tátovi. Vyplnil jsem na webu projektu osobní údaje, ale asi po 15 dnech mi dorazil email, že se žádné akcie nenašly. Celou věc jsem tak pustil z hlavy,“ popisuje Vojtěch H. z Prostějova. K jeho překvapení mu ovšem 1.února dorazil od služby Zapomenuté miliardy e-mail, že nepotvrdil svou totožnost a že pokud tak do 7 dnů neučiní, bude mu účtován poplatek 990 korun za neposkytnutí součinnosti za dosavadní poskytnuté služby.

„Byl jsem zaskočen náhlým obratem. Ovšem v dobré víře jsem začal podnikat kroky k potvrzení totožnosti, jak jsem byl vyzván. Online proces však příliš nefungoval, navíc působil neseriózně, a já pojal podezření, že něco není v pořádku. Zatelefonoval jsem tedy na infolinku projektu, kde jsem se dostal do kontaktu s hlasovým automatem. Poté, co jsem byl robotem informován, že budu spojen s operátorem, jsem čekal dalších 12 minut. V rámci nich mi hlasový automat děkoval za trpělivost a odpočítával, kolik volajících je ještě přede mnou. V momentě, kdy na mě měla přijít řada, se však telefonát samovolně ukončil,“ popisuje Vojtěch svou zkušenost.

Nálezné 34 procent?

Karel Marhan měl štěstí, že mu služba akcie skutečně nalezla. „27.9.2021 jsem obdržel výpis nalezených akcií v hodnotě asi 12 500 korun a odhadovaným nálezným přibližně 1 860 korun s tím, že se brzy ozvou s dalším postupem. Více jak čtyři měsíce se nikdo neozval, na e-maily nereagují, telefon je pouze robot. Druhého února mi došel email s tím, že si mám akcie převést sám na svůj majetkový účet a jim mám za služby zaplatit 4 000 korun,“ kroutí hlavou. To je 34 procent z ceny nálezu. Jelikož je z Brna, vypravil se do sídla osobně. „Na okně pouze papír A4 se seznamem firem sídlících na uvedené adrese. Z viděného pochybuji, že kterákoliv z těchto firem tu měla kanceláře,“ uvedl.

Na místo se šel podívat i místostarosta městské části Brno-Židenice Petr Kunc, který o stížnostech rovněž slyšel. „Protože má tato firma sídlo naproti naší radnici, nedalo mi to a zašel jsem tam. Výraz prázdná schránka ani dostatečně nereflektuje, jak to tam vypadá. Na dveřích uvedeno sídlo několika firem, zamčené dveře, prázdná recepce. Po chvíli pátrání jsem našel domovní zvonek. Protože prostor nemá žádné označení, musel jsem projít celou nabídku všech bytových a nebytových jednotek. I když jsem pak našel, který kód patří této firmě, ani na opakovaný pokus jsem se nikam nedozvonil. Po pár vteřinách se vždy objevilo „obsazeno“ a dál už nic,“ napsal Kunc na Facebooku.

Diskutující tvrdí, že se obrátili na policii

On-line služba měla zájemcům zjistit, zda jim patří akcie nebo z nich pocházející dividendy získané v kupónové privatizaci v devadesátých letech minulého století. Slibovala, že proces je pro klienty bezplatný až do chvíle, kdy se hodnotné akcie podaří službě najít. Nálezné mělo činit maximálně 15 procent z jejich ceny. Někteří lidé ale v diskuzích na internetu píší, že po nich start-up chce daleko více. Podobně jako v případu Karla Marhana. A jiní se ani po měsících nedobrali toho, v jaké hodnotě akcie vlastní. „Napsali mi, že našli akcie po mamince, a proto jsem musela obnovit dědické řízení. Což i s cestováním vyšlo na čtyři tisíce. Teď už mi jen pořád tvrdí, že se brzy dozvím výsledek, a nic,“ popisuje v diskuzním vláknu na Facebooku paní Hana. (Pokud služba najde hodnotné akcie a pohledávky, pošle lidem na e-mail advokátem připravenou žádost o obnovení dědického řízení – pozn. redakce.) Část diskutujících tvrdí, že se kvůli obavě z podvodu obrátila i na policii.  Zda případy skutečně vyšetřuje, není jasné.

„Policie České republiky není oprávněna sdělovat informace k právnickým ani fyzickým osobám. Proto bohužel nemohu vyhovět Vaší prosbě o poskytnutí informací,“ řekl Jakub Vinčálek z tiskového oddělení policejního prezidia.

Serveru Češi v právu se nicméně podařilo zjistit, že službou už se zabývá Česká obchodní inspekce (ČOI). „Jednotky podání spotřebitelů jsme zaznamenali. Dokonce jsme zahájili kontrolu, a to už v loňském roce, a pro podezření na nekalou obchodní praktiku bude věc řešena ve správním řízení, kde se rozhoduje mimo jiné také o výši pokuty,“ sdělil mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Firma: Negativní vnímání nás mrzí

Zakladatel projektu a jednatel společnosti Stock Convertor provozující Zapomenuté miliardy Daniel Surmař serveru Peníze.cz řekl, že ho negativní vnímání některých lidí mrzí. Lidem už podle jeho slov vyplatili více než sto milionů korun.

 „Negativní komentáře jsou častokrát založeny na nepochopení smlouvy, netrpělivosti ze strany zákazníka nebo neochoty zaplatit nálezné/poplatek, na kterém se s námi při registraci domluvili,“ vysvětlil pro server. Zároveň podle něj není možné, aby provozovali telefonní linku pro všechny volající. Nákladově by to totiž nevycházelo. Pro velké množství lidí je služba zdarma a start-up na nich tratí – například na poplatcích za výpisy z centrálního depozitáře.

V ojedinělých případech se podle něj může stát i technická chyba, kdy firma vyúčtuje větší či menší nálezné. „Když klient chybu reklamuje, tak nálezné snížíme/zvýšíme na patřičnou hodnotu,“ ujistil.

„Minulý rok došlo ke kontrole ze strany ČOI, která vznikla na základě jednoho našeho nedostatku, který jsme okamžitě napravili a o dalším zájmu ze strany ČOI nevíme,“ reagovala na zaslané dotazy pracovnice projektu, která se představila jako Jana. Šlo podle ní o nedostatky, které se týkaly jen obecných vad ve formulaci části smluvních podmínek. A to konkrétně zpřesnění podmínek práva na odstoupení od smlouvy. Hlavní výtkou byla absence lhůty pro uplatnění reklamace služeb.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Pixabay.com