Jak dosáhnout uspokojení přes 20 procent (skoro) v každém firemním konkurzu

Pokud podnikáte, tak jako plátce daně z přidané hodnoty čelíte riziku, že váš obchodní partner nebude z různých důvodů schopen dostát svým závazkům. Daň z přidané hodnoty přitom může napřímo ohrozit vaše podnikání, protože se může stát, že budete muset odvést DPH i z faktury, která vám nebyla proplacena.

Jak se bránit?

Postup, jak odvedené DPH z neuhrazených faktur získat zpět, nabízí zákon o DPH, konkrétně § 44 tohoto zákona. „Tento paragraf není věřiteli dostatečně využíván, a to zejména z důvodu jejich nevědomosti. Přitom pokud jsou splněny formální podmínky, má věřitel nárok na odpočet či vratku DPH, a tak z konkurzu, který by jinak znamenal uspokojení pohledávek v nulové výši, může být najednou uspokojení 21 %,“ upozorňuje advokát a insolvenční správce Pavel Fabian.

Kdy lze DPH požadovat zpět?

  • Věřitel svou pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, jejíž délka je 2 měsíce.
  • Pohledávka byla zjištěna, tedy jde o pohledávku, která nebyla popřena, případně u níž soud rozhodl, že je po právu, pokud dříve popřena byla. V případě, že by pohledávka byla uznána v rámci insolvenčního řízení jen v částečné výši, je věřitel oprávněn opravit DPH z dané uznané výše pohledávky.
  • Soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs.
  • V případě oddlužení podnikatele lze DPH nárokovat zpět v situaci, kdy soud insolvenční řízení zastavil z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na jeho povolení, případně rozhodl o jeho neschválení nebo zrušení již schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
  • Jedná se o pohledávku, která nezanikla a zároveň vznikla dříve než 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.

Kdy naopak opravu daně není možné provést?

  • V případě uplynutí doby 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nebo došlo k převzetí celkového díla, a to za předpokladu poskytování dílčích plnění.
  • V případě uplynutí doby 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. Odlišná doba tedy platí pro měsíčního a čtvrtletního plátce DPH, a to v závislosti právě na zdaňovacím období.
  • V případě, kdy dlužník mezitím přestal být plátcem daně, přestože v době uskutečnění plnění jím byl.

Jak při opravě postupovat?

Věřitel, který má v úmyslu provést opravu základu daně, musí vystavit a doručit dlužníkovi tzv. opravný daňový doklad. „Z důvodu právní jistoty jej doporučuji zaslat datovou schránkou nebo poštou na dodejku, ať máte v ruce důkaz o jeho doručení,“ doporučuje Pavel Fabian. Doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi je totiž nedílnou podmínkou pro provedení opravy výše daně.

Opravný daňový doklad

Opravný daňový doklad musí být vystaven samostatně ke každé pohledávce dle zákona o DPH, který zároveň jasně vymezuje jeho náležitosti (§ 46 zákona o DPH). Konkrétně musí obsahovat následující údaje:

  • název obchodní firmy a DIČ věřitele i dlužníka,
  • spisovou značku insolvenčního řízení,
  • evidenční číslo opravného dokladu,
  • evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
  • datum vystavení původního daňového dokladu,
  • datum uskutečnění původního plnění,
  • celkovou dlužnou částku,
  • výši opravené daně,
  • odkaz na příslušné ustanovení zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena (odkaz na § 44 odst. 1, 6, 7 nebo 8 zákona o DPH).

Další související formality

Oprava výše DPH, případně její následné úpravy, se považují za samostatná zdanitelná plnění. „Pro danou opravu se tedy uplatňuje sazba DPH a směnný kurz pro konverzi cizí měny jako u klasického plnění. Provedení opravy výše DPH je rovněž potřeba správně vykázat v přiznání k DPH a také v kontrolním hlášení,“ doplňuje insolvenční správce Pavel Fabian.


Autor: REDAKCE

Přečtěte si také

Nejčastější chyby věřitelů v insolvenčním řízení

Vstup dlužníka do insolvence nebývá pro věřitele dobrou zprávou. Kromě rizika, že se mu nepodaří získat zpět celou dlužnou částku, je s insolvenčním řízením spojená i celá řada úkonů a povinností, které musí splnit. Jakých chyb se věřitelé nejčastěji dopouštějí a jak se jich vyvarovat?

Jak připravit předžalobní výzvu

Pokud se věřiteli nedaří přimět dlužníka k zaplacení dlužné částky a zasílání upomínek se míjí jakýmkoli účinkem, může přistoupit k uplatnění svého nároku u soudu prostřednictvím žaloby na peněžité plnění. Ještě před jejím podáním je vhodné zaslat dlužníkovi tzv. předžalobní výzvu, která věřitele opravňuje, aby po dlužníkovi v případě, že soud potvrdí jeho nárok, požadoval kompenzaci nákladů spojených se soudním řízením. Jak takovou výzvu správně připravit a odeslat, vám poradíme v tomto článku.

Jak si vybrat exekutora

Nedaří se vám přimět dlužníka k zaplacení dluhu a rozhodli jste se proto přistoupit k exekuci? V tom případě budete muset nejprve připravit návrh na zahájení exekučního řízení a následně ho podat k některému z exekutorských úřadů, kterých v Česku aktuálně působí přes 150. Jaká kritéria byste při výběru exekutora měli zohlednit?