Jak najít vhodného nájemníka? Prověřte ho v databázích a rejstřících

Několik nezaplacených nájmů, nájemce, který se odmítá vystěhovat, a vidina zdlouhavých soudů. Černá můra pro všechny majitele nemovitostí, kteří se rozhodli dům nebo byt pronajmout. Eliminovat riziko lze správnou volbou nájemníka. Jak ho ale dobře vybrat? Především je vhodné si dotyčného důkladně proklepnout, v době internetu to není tak složité.

„Nájemce je možné si zdarma prověřit na veřejně dostupných databázích, a to například v insolvenčním rejstříku. V rejstříku živnostenského podnikání v případě OSVČ je možné dohledat pravdivost údajů o podnikání, případně že daná osoba nemá pozastavenou živnost. V obchodním rejstříku a Sbírce listin lze snadno zjistit, že firma, pro kterou zájemce pracuje, existuje, anebo je skutečně jednatelem, za něhož se vydává,“ radí Pavel Glos z advokátní kanceláře Arrows. „Využít lze i zpoplatněné databáze. Například centrální registr dlužníků, centrální evidenci exekucí nebo registr pohledávek u podnikajících osob,“ doplňuje.

Osobní setkání napoví

Podle Bohumíra Fialy z NEXT REALITY to, zda je na klienta uvalena exekuce nebo je v režimu oddlužení, zjistí každá seriózní realitní kancelář s přístupem do registrů.

Od věci není ani podívat se na stránky policie, která zveřejňuje osoby v pátrání. Leccos mohou napovědět rovněž sociální sítě.

Velmi důležité je pak osobní setkání. Toho by se měli ideálně zúčastnit všechny osoby, které v bytě chtějí bydlet. A majitel nemovitosti by se neměl bát ptát.

„Mezi oprávněné požadavky pronajímatele patří zjišťování majetkových poměrů nájemce. To znamená, že se může ptát a neměl by opomenout zjistit skutečnosti spojené se zdroji na úhradu nájmu. Například zda má nájemce pravidelný příjem,“ říká Fiala.

Pokud má pronajímatel pochybnosti o práci, může zájemce požádat o kontakt na zaměstnavatele, aby si ověřil, zda je nájemce skutečně zaměstnán tam, kde tvrdí. Případně jestli není například ve výpovědní lhůtě. Variantou je poprosit o potvrzení či doložení vyfiltrovaného výpisu z účtu, z nějž je prokazatelná pravidelnost příjmů.

Důležitý je i důvod hledání pronájmu

Mimo nejsou ani otázky týkající se důvodu pro hledání pronájmu. Motivace k jeho hledání může prozradit také to, jestli pravděpodobně půjde o dlouhodobého nájemce, nebo jestli za pár měsíců budete hledat znovu. To se stalo i třicetileté účetní Kláře z Prahy. Na byt si vzala hypotéku a jelikož ji chtěla z nájmu splácet, vybírala nájemníky velmi obezřetně. Nakonec dala přednost mladému páru. „Oba mi doložili, že pracují a peněz mají dostatek. Vypadali navíc spolehlivě. Za tři měsíce mi ale muž volal, že chtějí nájem ukončit. Předtím, než si byt pronajali, spolu chodili jen pár týdnů, společné bydlení neklaplo a rozešli se. Dvoupokojový byt byl pro něj samotného prý zbytečně velký,“ popisuje Klára s tím, že při dalším hledáním nájemníků už se ptala i na osobní důvody.

V některých státech je běžné, že si majitel nemovitosti vyžádá kontakt na předchozího pronajímatele. V Česku to praxe nebývá, ale pokud má dotyčný o bydlení zájem, měl by vyjít vstříc.

Majitel nemovitosti rovněž může při podpisu smlouvy požadovat kauci ve výši tří nájmů. Podle Fialy se to ale zejména v Praze neděje. „Zejména u pražských bytů by to pro zájemce o pronájem znamenalo uhradit k zahájení nájmu mnohdy částku atakující hranici 100 000 korun,“ objasňuje. Například u bytu s dvacetitisícovým nájmem by dotyčný musel složit 60 000 jako kauci, 20 000 nájem a dalších 20 000 korun realitní kanceláři. Často tak bývá kauce jen jeden nájem.

A ještě rada závěrem. „Majitel nemovitosti si nájemce samozřejmě může svobodně vybrat podle svých preferencí. Vyvarovat by se však měl předčasného vyčleňování určitých skupin lidí již v textu inzerátu. A to ať jde o věk, pohlaví, vzdělání, rasu, národnost, náboženství, rodinné poměry nebo politickou příslušnost. Přílišným zúžením cílové skupiny zbytečně odradí zájemce předem a může se dočkat i žaloby na základě antidiskriminačního zákona. Pokud odmítnutý uchazeč u soudu uspěje, minimálně se bude muset omluvit, nebo dokonce zaplatí odškodné,“ varuje Glos.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com