Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

První rada zní, vyhněte se e-shopům, které nemají uvedené kontaktní údaje nebo u nichž panuje pochybnost o důvěryhodnosti provozovatele. Pokud kontakt nenajdete ani v obchodních podmínkách, nic neobjednávejte. Ostražití buďte i při nákupu na zahraničních webech. Pokud si věc objednáte z Číny, Panamy, Hongkongu a dalších zemí mimo Evropskou unii, svých práv se budete domáhat v případě potíží velmi komplikovaně. „Mnohem rozumnější je nakupovat od prodejců v rámci EU, protože máte prakticky stejná práva jako při nákupech od českých prodejců. Například vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu,“ říká Jiří Fröhlich, mluvčí ČOI. Jako další nevýhodu vidí to, že některé výrobky ze zemí mimo EU nemusí nutně fungovat v češtině. A to je například u mobilních telefonů problém.

Co dělat, když člověk na podvodníky narazil a zboží nepřišlo, radí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest:

Prodávající má ze zákona povinnost dodat zboží. Pokud tak neučiní ve sjednaném termínu (doporučujeme prostudovat obchodní podmínky, či údaj uvedený u výrobku při objednávce), ocitá se v prodlení. Pokud doba dodání nebyla sjednána, může spotřebitel požadovat dodání zboží ihned. Prodávající je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, nejpozději by mělo být plněno do 30 dní. Jestliže zboží podnikatel nedodá, je vhodné upozornit prodávajícího, že nedodal zboží včas a poskytnout prodávajícímu přiměřenou lhůtu k dodání zboží.

Pokud prodávající nedodá zboží ani ve lhůtě poskytnuté spotřebitelem, máte nárok na odstoupení od smlouvy dle § 1978 občanského zákoníku a na vrácení zaplacené peněžní částky. Oznámí-li kupující prodávajícímu, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstupuje.

Odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku a strany si mají povinnost vrátit poskytnutá plnění. Spotřebiteli tedy odstoupením od smlouvy vzniká nárok na vrácení zaplacené částky. Nereaguje-li prodávající na e-maily, je vhodné zvolit komunikaci v písemné formě (doporučeně, nejlépe s dodejkou). V případě, že prodávající nevrátí spotřebiteli peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, je možné prodávajícího vyzvat k plnění tzv. předžalobní výzvou dle § 142a občanského soudního řádu. Zároveň spotřebitel může žádat zákonný úrok z prodlení.

Pokud se spotřebitel dostane do sporu s podnikatelem, může se obrátit na oddělení mimosoudního řešení sporů (ADR) při České obchodní inspekci (www.coi.cz/spor). Jde-li o podnikatele z jiné země Evropské unie, Velké Británie, Norska či Islandu, bezplatně může pomoci také Evropské spotřebitelské centrum, které působí při České obchodní inspekci (www.evropskyspotrebitel.cz). A kontaktovat můžete i policii.

Pozor na přeprodejce

ČOI varuje i před novým nebezpečným trendem takzvaných přeprodejců, kteří mají webové stránky vypadající skoro jako běžný e-shop. „Obvykle v nejasně psaných obchodních podmínkách se spotřebitel dozví, že český web je jakousi nákupní galerií, kde jen platíte českému subjektu, který si ponechá provizi a zbytkem peněz zaplatí za zboží na zahraničním webu, odkud vám nechá zboží zaslat. Doba dodání a kvalita zboží často neodpovídá očekávání a komplikace nastávají také v případě reklamací nebo uplatnění nároku na vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodu,“ upozorňuje ředitelka regionálního inspektorátu ČOI Martina Střihavková.

Zvažte vhodný způsob platby

Odborníci zároveň doporučují využívat při nákupech na internetu platbu kartou nebo jinými online prostředky s garancí od zprostředkovatele platby (Paypal, Twisto atd.). Peníze lze snadněji získat zpět. V případě zmíněného Paypalu nebo jiných platforem založených na podobném principu obchodník nemá přístup k údajům o vaší kartě. Když e-shop zboží nedodá nebo ho dodá ve špatné kvalitě, Paypalu to nahlásíte a platforma obchodníkovi strhne peníze zpět. Následně je pak vrátí vám. Obchodníkům jde o dobré jméno a jakmile by se podobné případy množily, Paypal s nimi může ukončit spolupráci.

Pokud jde o přímou platbu kartou, i ta je bezpečná, neboť v případě potíží se zbožím můžete využít služby chargeback (v překladu zpětné zaúčtování). To je proces, při kterém ve vaší bance reklamujete provedený nákup. „Spotřebitel nemá na chargeback právní nárok, ale zkušenost ukazuje, že banky ho obvykle provádějí pro své klienty dobrovolně, obzvlášť při nedoručení zboží. Někdy tak činí i v případě dodání zcela jiného než objednaného zboží. Dobré je žádost doplnit relevantními dokumenty, například kopií komunikace s prodejcem,“ popisuje Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra.

Když zaplatíte bankovním převodem a zboží není doručeno, peníze obvykle přes banku zpět nedostanete. Problematická může být i dobírka. Může se totiž stát, že vám místo vysněného mobilu přijde například kamení. Řešení by bylo snadné – zkontrolovat si obsah balíčku ještě před zaplacením. To ovšem přepravní společnosti, včetně České pošty, neumožňují.

Důležité jsou recenze

Na jaký typ zboží se podvodníci nejčastěji orientují, se nedá říci. Čím dál častěji se objevují rádoby „zdravotní portály“, které slibují zázraky. Například nabízí unikátní možnost zvítězit nad obezitou a jinými civilizačními nemocemi. Produkty zde často nabízejí údajně i konkrétní lékaři či vědci, kteří jsou smyšlení.

„Podvodníci, kteří za těmito e-shopy stojí, sledují aktuální společenské trendy. V posledních měsících jsme se proto i s ohledem na aktuální situaci setkávali s weby, kde byly inzerovány například hygienické a dezinfekční prostředky, jednorázové roušky či respirátory a podobně. Dříve přitom dominovalo oblečení a obuv. Proto nelze definitivně určit jeden segment produktů, který je rizikový,“ říká Pavel Matějíček, manažer technické podpory ESET.

Obecná rada závěrem zní, své peníze svěřte buď e-shopům, se kterými máte dobrou zkušenost, nebo si zkontrolujte recenze. V České republice již dlouhé roky fungují seriózní poskytovatelé této služby (například Heureka.cz, Zbozi.cz či www.dtest.cz/eshopy/). ČOI navíc problematické internetové obchody zveřejňuje na stránce www.rizikove.cz.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com

Přečtěte si také

Asi třetina restaurací neotevře. Jaké další obory skolila covidová opatření?

Především jasný plán a brzké obnovení provozu, byť klidně s přísnými bezpečnostními pravidly. To si nejvíce přejí firmy, které kvůli covidu a souvisejícím opatřením dennodenně řeší své přežití. Podle Hospodářské komory není v současné době důvod, aby služby a provozy, třeba jen v omezeném režimu, nefungovaly.

Přechod nájmu má své podmínky. Kdo na něj má nárok?

Pětašedesátiletá Marie z Ústí nad Labem dva roky bydlela s přítelem v pronajatém bytě. Když náhle zemřel, kromě smutku ji sužoval i strach, jestli „neskončí na ulici“ a nečeká ji hledání nového bydlení. Nájemní smlouva totiž byla psaná na partnera. V bytě nakonec mohla zůstat díky takzvanému přechodu nájmu. K tomu je potřeba dodržet dvě podmínky: osoba musí být členem nájemcovy domácnosti a žít s ním v nájemním bytě ke dni jeho smrti. Zároveň ale nájemce nesmí v době úmrtí vlastnit jiný byt. Tím je myšleno nejen byt v osobním vlastnictví, ale i nájemní či družstevní.

Výživné nenáleží jen dětem. Kdy o něj pro sebe může žádat matka či otec?

Pod pojmem výživné si asi většina lidí představí povinnost rodiče platit stanovenou měsíční částku na svého potomka. Málokdo už ví, že vyživovací povinnost funguje i mezi exmanžely. Pokud by hrozilo, že po rozvodu začne jeden z manželů strádat a nebude schopen vlastními silami zajistit své životní potřeby, může být exmanželce nebo exmanželovi určena vyživovací povinnost. A to až na tři roky.