Januš: I exekutorům vděčíme za takovou demokracii, jakou máme

Exekutorská komora ČR uspořádala tento týden konferenci nazvanou 30 let svobodných právnických profesí. Soudní exekutoři jsou mladší než novodobá česká demokracie, právě letos dosahují své „zletilosti“, vznikli před 18 lety. Na jejich příběhu se dají vysledovat nejen klasické etapy dospívání, ale rovněž ilustrovat kvality naší demokracie a právního státu. Její výkyvy, bolesti, ale zejména – i když v souvislosti s exekutory není něco takového populární napsat – přednosti.

Komentář vyšel na partnerském portálu Info.cz

U příležitosti oslav výročí 17. listopadu se mnozí vystupující podívali na to, jak české právo a zákony fungovaly v minulosti a jak fungují teď. I když hodně věcí kritizovali, je jasné, že Česká republika prošla za 30 let od Sametové revoluce dlouhou a převážně úspěšnou cestou a totéž platí i pro její legislativu.

Svou jasnou roli v tom sehráli i soudní exekutoři, před ustanovením této profese se totiž soudní vymahatelnost finančních nároků, které nebyly splněny dobrovolně, pohybovaly v jednotkách procent. Dnes jde o jejich desítky. A i když se to některým lidem nelíbí, je to zásluhou exekutorů.

Prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil vzpomínal rovněž na temné doby, kdy peníze vymáhaly „skupiny cizojazyčných právníků s baseballovými pálkami“, které vyvrcholily vytvořením nové profese soudních exekutorů. „Byli jsme hozeni do vody, v níž jsme se učili plavat,“ říkal Plášil, podle něhož se soudní exekutoři následně zasloužili o jeden ze znaků právního státu, vymahatelnost práva. Lidé totiž začali respektovat soudní moc a exekuční tituly. „Exekutor se stal veřejným hrdinou, dokázal zajistit to, co stát od roku 1989 nezajistil,“ uvedl rovněž prezident Exekutorské komory s tím, že následně se jeho profese stala obětí svých vlastních úspěchů.

Když to trochu posunu, soudní exekutoři postupně začali být omezováni, přibylo byrokracie a nakonec se stali hlavními hrdiny dlužníci. Plášilova slova také nebudou populární, ale mají mít prostor, má se o nich debatovat, máme je promýšlet.

Při vymáhání dluhů docházelo a jistě i občas stále dochází k excesům. Řada dlužníků se kvůli nedotaženým či špatně nastaveným zákonům ocitla ve vážných problémech. Přiznávají to i sami exekutoři. Plášil rovněž připomněl mediální obraz své vlastní profese, který je poznamenaný excesy jednotlivců, s nimiž ale podle něj bylo vedeno kárné nebo rovnou trestněprávní řízení. Jak ale prezident Exekutorské komory rovněž uvedl, pachuť zůstává.

Tak už se jí pomalu zbavme, dostaňme ji z úst. Dnes je už úplně jiná doba. Česká demokracie i čeští exekutoři prošli složitými dobami, nebojme se toho příměru – pubertou spojenou s určitou rebelií. V právní a exekuční historii se odráží i vývoj celé české demokracie, od 90. let až do současnosti. Základní lidská práva tak nějak běžela za ekonomikou, postupně ji doháněla a nakonec zcela předehnala. Doplatili-li na to dříve někteří jednotlivci, stát by jim měl pomoci, o tom rovněž nemůže být sporu. Ale jednotlivcům a jednotlivě.

Buďme si minulosti vědomi, jak té kladné, tak i té záporné. Nežijme v ní, ale s ní. Pracujme s ní, používejme ji, vyvarujme se díky ní stejných chyb, a to i v legislativě. Jak totiž říkal i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, připomenutí některých historických milníků polistopadového zákonodárství může ukázat cesty jak dál.

Exekutoři mají za sebou problémy, v roce 2019 na ně ale nahlížejme reálně, optikou roku 2019. Co bylo možné v minulosti, už teď možné není.

Nezapomínejme na to, že pro naše fungování nutně potřebujeme jistotu, že závazky budou plněny a smlouvy dodržovány. Pokud se tak nestane, přichází hrozba ve formě exekuce. Dluhy se mají platit, pokud ne dobrovolně, tak donucením. Věřitelé a ani exekutoři nejsou automaticky ti zlí. Respektujme tohle všechno i při přípravě nových pravidel, k jejichž projednání brzy nakročí poslanecká sněmovna.


Autor: Jan Januš
             Info.cz

Přečtěte si také

Staněk: Projednávané exekuční změny oklešťují práva věřitelů, aniž by řešily skutečné problémy

Minulý týden schválila poslanecká sněmovna v prvním čtení hned dva návrhy, které by měly zásadně změnit exekuční vymáhání dluhů. Prvním je novela z dílny ministerstva spravedlnosti, která mj. zavádí koncentraci exekucí podle principu jeden exekutor – jeden dlužník, druhým pak návrh Pirátů omezující působnost exekutorů na soudní kraje, v rámci kterých by jim byly exekuce přidělovány rovnoměrně podle pořadníku. O tom, co by dané změny znamenaly pro věřitele, zda jsou řešením reálných problémů a jaké problémy v oblasti exekucí vlastně veřejnost pociťuje, jsme se bavili s prezidentem České asociace věřitelů Pavlem Staňkem.

Čtvrtina neplatičů svůj dluh splatí ihned. Pětina naopak nemá zájem ho jakkoli řešit

Z dlouhodobých statistik společnosti M.B.A. Finance vyplývá, že neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí hned po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Sněmovna podpořila slučování exekucí i jejich přidělování podle bydliště dlužníka

Poslanecká sněmovna schválila tento týden v prvním kole vládní novelu exekučního řádu, podle které by nově všechny exekuce na jednoho dlužníka měl vést jeden exekutor. Poslanci podpořili také pirátský návrh zavádějící místní příslušnost exekutorů. V případě jeho přijetí by si věřitel již nemohl vybírat exekutora, který bude vymáhat jeho pohledávku. Nové případy by exekutorům byly přidělovány soudem podle trvalého bydliště dlužníka. Návrhy budou nyní v prodloužené lhůtě 80 dnů projednávat ústavně právní a sociální výbor.