Januš: I exekutorům vděčíme za takovou demokracii, jakou máme

Exekutorská komora ČR uspořádala tento týden konferenci nazvanou 30 let svobodných právnických profesí. Soudní exekutoři jsou mladší než novodobá česká demokracie, právě letos dosahují své „zletilosti“, vznikli před 18 lety. Na jejich příběhu se dají vysledovat nejen klasické etapy dospívání, ale rovněž ilustrovat kvality naší demokracie a právního státu. Její výkyvy, bolesti, ale zejména – i když v souvislosti s exekutory není něco takového populární napsat – přednosti.

Komentář vyšel na partnerském portálu Info.cz

U příležitosti oslav výročí 17. listopadu se mnozí vystupující podívali na to, jak české právo a zákony fungovaly v minulosti a jak fungují teď. I když hodně věcí kritizovali, je jasné, že Česká republika prošla za 30 let od Sametové revoluce dlouhou a převážně úspěšnou cestou a totéž platí i pro její legislativu.

Svou jasnou roli v tom sehráli i soudní exekutoři, před ustanovením této profese se totiž soudní vymahatelnost finančních nároků, které nebyly splněny dobrovolně, pohybovaly v jednotkách procent. Dnes jde o jejich desítky. A i když se to některým lidem nelíbí, je to zásluhou exekutorů.

Prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil vzpomínal rovněž na temné doby, kdy peníze vymáhaly „skupiny cizojazyčných právníků s baseballovými pálkami“, které vyvrcholily vytvořením nové profese soudních exekutorů. „Byli jsme hozeni do vody, v níž jsme se učili plavat,“ říkal Plášil, podle něhož se soudní exekutoři následně zasloužili o jeden ze znaků právního státu, vymahatelnost práva. Lidé totiž začali respektovat soudní moc a exekuční tituly. „Exekutor se stal veřejným hrdinou, dokázal zajistit to, co stát od roku 1989 nezajistil,“ uvedl rovněž prezident Exekutorské komory s tím, že následně se jeho profese stala obětí svých vlastních úspěchů.

Když to trochu posunu, soudní exekutoři postupně začali být omezováni, přibylo byrokracie a nakonec se stali hlavními hrdiny dlužníci. Plášilova slova také nebudou populární, ale mají mít prostor, má se o nich debatovat, máme je promýšlet.

Při vymáhání dluhů docházelo a jistě i občas stále dochází k excesům. Řada dlužníků se kvůli nedotaženým či špatně nastaveným zákonům ocitla ve vážných problémech. Přiznávají to i sami exekutoři. Plášil rovněž připomněl mediální obraz své vlastní profese, který je poznamenaný excesy jednotlivců, s nimiž ale podle něj bylo vedeno kárné nebo rovnou trestněprávní řízení. Jak ale prezident Exekutorské komory rovněž uvedl, pachuť zůstává.

Tak už se jí pomalu zbavme, dostaňme ji z úst. Dnes je už úplně jiná doba. Česká demokracie i čeští exekutoři prošli složitými dobami, nebojme se toho příměru – pubertou spojenou s určitou rebelií. V právní a exekuční historii se odráží i vývoj celé české demokracie, od 90. let až do současnosti. Základní lidská práva tak nějak běžela za ekonomikou, postupně ji doháněla a nakonec zcela předehnala. Doplatili-li na to dříve někteří jednotlivci, stát by jim měl pomoci, o tom rovněž nemůže být sporu. Ale jednotlivcům a jednotlivě.

Buďme si minulosti vědomi, jak té kladné, tak i té záporné. Nežijme v ní, ale s ní. Pracujme s ní, používejme ji, vyvarujme se díky ní stejných chyb, a to i v legislativě. Jak totiž říkal i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, připomenutí některých historických milníků polistopadového zákonodárství může ukázat cesty jak dál.

Exekutoři mají za sebou problémy, v roce 2019 na ně ale nahlížejme reálně, optikou roku 2019. Co bylo možné v minulosti, už teď možné není.

Nezapomínejme na to, že pro naše fungování nutně potřebujeme jistotu, že závazky budou plněny a smlouvy dodržovány. Pokud se tak nestane, přichází hrozba ve formě exekuce. Dluhy se mají platit, pokud ne dobrovolně, tak donucením. Věřitelé a ani exekutoři nejsou automaticky ti zlí. Respektujme tohle všechno i při přípravě nových pravidel, k jejichž projednání brzy nakročí poslanecká sněmovna.


Autor: Info.cz

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.