Je v Česku vážně přes 800 tisíc lidí v exekuci? Nová data ukazují, že jich může být podstatně méně

Dosavadní statistiky prezentované Exekutorskou komorou a projektem Mapa exekucí uvádí, že v České republice žije přes 800 tisíc obyvatel v exekuci. Podle nových zjištění společnosti InsolCentrum však tento údaj může být chybný a výrazně nadsazený. Ověřením dat z několika obcí společnost dospěla k závěru, že v některých případech mohou být čísla až šestkrát nadhodnocena. Své závěry prezentovala na tiskové konferenci pořádané ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, Hospodářskou komorou a Českou advokátní komorou.

Pro ověření správnosti dosavadních údajů byly společností InsolCentrum osloveny tři obce, které podle Mapy exekucí mají patřit k nejvíce zadluženým v Česku. Starostové těchto obcí následně lustrovali své obyvatele ve veřejně dostupné Centrální evidenci exekucí, kterou spravuje Exekutorská komora. Dospěli přitom k diametrálně odlišným výsledkům. Například v obci Vrbno nad Lesy není podle nových zjištění 70 procent obyvatel v exekuci, jak uvádí projekt Mapa exekucí, ale pouze 12 procent.

Vedle výrazně nižšího počtu osob postižených exekucí se data liší také co do počtu jednotlivých exekucí. Například u obyvatel obce Vrbno nad Lesy bylo zjištěno 181 aktuálně běžících exekucí oproti 665, které uváděla Mapa exekucí.

Autor projektu Mapa exekucí Radek Hábl se mezitím proti informacím prezentovaným společností InsolCentrum ohradil a zpochybnil jejich relevanci. Poukázal mj. na to, že jeho mapa plně vychází z dat uvedených v Centrální evidenci exekucí a mezi prezentovanými údaji je dvouletý rozestup. Ze stejného důvodu data ve svém prohlášení zpochybnila i Exekutorská komora. Podle Jarmily Veselé, jednatelky InsolCentra, je časový odstup, vzhledem k extrémnímu rozdílu mezi zjištěnými daty, irelevantní.

InsolCentrum na tiskové konferenci představilo také souhrnná data o insolvencích v Česku. Podle nich se v insolvenci aktuálně nachází 114 tisíc fyzických osob, což představuje 1,3 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Nejčastěji oddlužení absolvují lidé ve věku 30 až 59 let, přičemž nepatrnou převahu mají muži (51 %). Věřitelé doposud v oddlužení v průměru dosáhli uspokojení ve výši 56 %. To je výrazně více než v konkursech živnostníků, u kterých šlo v průměru o 16 %, či konkursech firem, kde se věřitelé průměrně dočkali splacení pouhých 7 % svých pohledávek. Data poukazují na to, že uspokojení věřitelů je tím vyšší, čím vyšší je osobní majetková odpovědnost dlužníka.

Prezentovaná data podle Veselé svědčí o tom, že Česká republika na tom z hlediska zadlužení občanů není vůbec špatně. Pokud bychom dle jejích slov skutečně byli zemí chudoby s pandemií exekucí a milionem lidí v dluhové pasti, musela by země vykazovat i výrazně horší makroekonomické charakteristiky jako například vysokou nezaměstnanost nebo růst sociálních dávek.

Údaj o počtu osob postižených exekucí hraje důležitou roli při politických rozhodnutích, která se týkají dluhů a jejich vymáhání. V posledních letech přispěl k legislativním úpravám ve prospěch dlužníků, naposledy v podobě zmírnění podmínek osobního bankrotu. Zástupci Hospodářské komory a České advokátní komory proto na tiskové konferenci s ohledem na nová zjištění InsolCentra apelovali na potřebu informace o exekucích detailně prověřit a vytvořit tak kvalitní podklad pro další politické kroky.


Autor: REDAKCE, data: Insolcentrum.cz/insolvence-cr/

Přečtěte si také

Rizikových e-shopů přibývá. Jak se nenechat nachytat?

Zavřené prodejny a blížící se Vánoce nutí nakupovat přes internet i lidi, kteří se dříve této formě shánění zboží vyhýbali. Do online prostředí se však nepřesunuli jen zákazníci, ale také podvodníci. Česká obchodní inspekce (ČOI) loni zaznamenala celkem 5 641 podání spotřebitelů na internetový prodej. Letos bylo toto číslo překonáno už na začátku listopadu. Na co si tedy dávat při nakupování pozor?

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.