Jícha: Spojení exekucí k jednomu exekutorovi nepomůže, dokud budou dluhy vymáhat i správci daně

Poslanecká sněmovna v současné době projednává dvě novely exekučního řádu, které si kladou za cíl řešit problematiku vícečetných exekucí. Různou formou provedení se snaží v zásadě o totéž – aby nově zahájené exekuce proti jednomu dlužníkovi řešil vždy jen jeden exekutor. V základu jde o myšlenku ideově rozumnou, ale co do provedení tragicky nedotaženou.

Komentář vyšel na partnerském portálu Info.cz

Návrh je odůvodněn tu vyloučením konkurence exekutorů stíráním rozdílů mezi nimi, tu ochranou nezávislosti exekutora, tu vyloučením údajného klientelismu či ještě údajnější korupce mezi exekutory a věřiteli. V neposlední řadě tu je i jeden poměrně rozumný argument, že pokud by exekuce proti témuž dlužníkovi řešil exekutor, který proti němu již nějakou exekuci vede, pak by se takový dlužník mohl s exekutorem domluvit na jednom řešení všech svých exekucí naráz, aniž by do plnění dané dohody „házeli vidle“ jiní exekutoři s novými exekucemi.

Zejména jde o to, aby dlužníkovi s běžícími srážkami ze mzdy současně jiný exekutor nepostihl nezabavitelnou část mzdy na účtu. Pomineme-li, že se novely nebudou týkat stávajících exekucí a nové exekuce s nimi budou vždy ve střetu, pak je tu jedno zásadní ALE – soudní exekutoři nejsou jediným exekučním orgánem vymáhajícím pohledávky.

Mám stále větší dojem, že autoři obou novel, tedy jak Piráti, tak Ministerstvo spravedlnosti, při formulaci pravidla jeden dlužník – jeden exekutor zcela odstranili periferní vidění světa. Nejsou tu totiž jen exekutorské exekuce. Osoby s více exekucemi totiž paralelně s nimi v hojné míře čelí i exekucím prováděným správci daně, kterými jsou:

• zdravotní pojišťovny,

• Česká správa sociálního zabezpečení,

• místně příslušný finanční úřad jako správce daně podle bydliště fyzické osoby u daně z příjmů fyzických osob, místně příslušný finanční úřad jako správce daně podle místa, kde se nachází nemovitost daňového dlužníka,

• místně příslušný finanční úřad jako správce daně podle sídla podnikání daňového dlužníka,

• místně příslušný obecní úřad při výběru místních poplatků za svoz komunálního odpadu a ze psa,

• místně příslušný obecní úřad, v jehož obvodu došlo ke spáchání přestupku a uložení pokuty,

• místně příslušný celní úřad, pokud jde o vymáhání justičních pohledávek nebo daně z přidané hodnoty.

Zcela určitě bychom našli i další správce daně, kteří souběžně vedou daňové exekuce proti témuž dlužníkovi a budou je vést i v situaci, kdy tato osoba bude mít všechny civilní pohledávky vedeny k vymáhání u jednoho exekutora. Pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor se tak zcela mine účinkem.

I kdyby měl nakrásně dlužník jednoho jediného exekutora, se kterým se dohodne na splátkách nebo mu po dobu provádění srážek ze mzdy nebude postihovat účet, a dlužníkovi tak zůstane stanovený nezabavitelný zbytek mzdy, pak první, co všichni v úvahu připadající správci daně při zahájení daňové exekuce učiní, je právě obstavení účtu dlužníka. To, o co novely usilují, tedy aby nedocházelo k souběžnému postihu účtu i mzdy dlužníka, tak zcela bere za své. Oba majetky budou postiženy současně a dlužníkovi nezabavitelné částky nezůstanou, anebo se jich bude horko těžko léta domáhat soudní či jinou cestou.

Zde by stálo za úvahu zrušení dualismu exekutorských exekucí s exekucemi prováděnými správci daně ve prospěch soudních exekutorů, kteří na rozdíl od správců daně vedou centrální evidenci exekucí, řízení spojují a na rozdíl od státních zaměstnanců stát nic nestojí. Exekutoři ani jejich zaměstnanci totiž nejsou ve služebním poměru, nenosí uniformy, nejezdí služebními vozy v majetku státu, nesídlí ve státních budovách, nemají pět týdnů dovolené, nenosí služební zbraň a po skončení služebního poměru nepobírají výsluhy.

Hledání všespásného řešení na poli exekučního práva může trvat dlouho a stejně nemusí být nalezeno. Jen v případě výše zmíněného výčtu správců daně totiž může jít o agendu spadající pod Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo životního prostředí a shoda bude vždy obtížná.

Pevně věřím, že na poli exekučního práva by problematiku negativních dopadů na dlužníka při pluralitě vymáhajících exekučních orgánů výrazně zjednodušilo zavedení chráněného účtu. Souběh exekucí již řeší zákon o střetu exekucí, ale úpravu souběhu více způsobů exekucí zatím exekuční řád ani žádná jiná norma neznají. Odkaz na obecnou úpravu možnosti podat návrh na částečné zastavení exekuce dostačující není a v praxi jde o zdlouhavé a nepružné řešení.

Do té doby zůstává jediným a nejúčinnějším nástrojem k řešení negativních dopadů plurality věřitelů a plurality dluhů kolektivní řešení dluhů v řízení insolvenčním.


Autor: Info.cz 

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.