Legislativní proces: Jak se tvoří zákony?

Ve spolupráci s Českou asociací věřitelů jsme pro vás připravili novou pravidelnou rubriku, která bude sledovat vývoj připravované legislativy tak, aby vám nic podstatného neuniklo. Budeme vás informovat o připravovaných změnách v zákonech a zjišťovat v jakém stadiu legislativního procesu se nacházejí. Ze všeho nejdříve si ale vysvětlíme, jak funguje proces tvorby a přijímání zákonů. 

Legislativní neboli zákonodárný proces spočívá v přípravě, tvorbě, projednávání a schvalování zákonů ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta. Přijaté zákony se pak zveřejňují ve Sbírce zákonů.

Právo předkládat zákony mají podle Ústavy:

• poslanec,
• skupina poslanců,
• Senát (pouze jako celek),
• vláda
• krajská zastupitelstva.

Návrhy zákonu předkládá nejčastěji vláda jako celek. Pokud návrh předloží někdo jiný, zašle předseda Sněmovny vládě návrh k vyjádření stanoviska. Vláda se pak do 30 dnů může vyjádřit. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva. Ta musí zhodnotit platný právní stav, vysvětlit nezbytnost nové úpravy, popsat předpokládané dopady na veřejné rozpočty a objasnit soulad návrhu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Před tím, než vláda návrh schválí a pošle k projednání do Sněmovny, probíhá takzvané připomínkové řízení, během něhož se k návrhu mohou vyjádřit různé dotčené orgány a navrhnout jeho změny a vylepšení.

V Poslanecké sněmovně

Návrh zákona se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda rovněž rozešle návrh zákona všem poslancům a klubům, aby se na jeho projednávání mohli připravit. Poté následují 3 čtení zákona v Poslanecké sněmovně.

1. čtení: sněmovně je představen návrh zákona a následuje všeobecná rozprava, kdy se může k návrhu každý vyjádřit a navrhnout změny či zamítnutí. Pokud není návrh přijat již v prvním čtení, nebo zamítnut, tak se postupuje výborům.

2. čtení: výbory předloží usnesení, v němž navrhnou buď schválení, změnu, nebo zamítnutí a následuje podrobná rozprava s pozměňujícími návrhy. Není-li návrh vrácen výborům k novému projednání, postupuje do dalšího čtení.

3. čtení: zde je možné opravovat jen gramatické či technické chyby, třetí čtení slouží zejména k samotnému hlasování. Jestliže není souhlas vysloven, návrh zákona nebyl přijat a legislativní proces takto končí.  Pokud přijat byl, je bez zbytečného odkladu postoupen Senátu.

Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru, což znamená přítomnost alespoň 67 poslanců. K přijetí usnesení o schválení návrhu zákona je třeba nadpoloviční většiny přítomných poslanců, u ústavního zákona však třípětinové většiny všech.

V Senátu

Zde je také návrh zákona předložen všem senátorům, senátorským klubům a organizačnímu výboru, který jej postoupí konkrétnímu výboru a vede se obecná i podrobná rozprava. Takzvané „čtení“ je zde pouze jedno.

Senát má několik možností - pokud návrh zákona schválí, vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Pokud jej Senát zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona zpět k projednání do Sněmovny.

Senát je stejně jako Sněmovna usnášeníschopný, když je přítomna alespoň jedna třetina jeho členů, tedy 27 senátorů. K přijetí návrhu je rovněž v Senátu potřeba nadpoloviční většina přítomných senátorů, u ústavních zákonů třípětinová většina přítomných (X Poslanecká sněmovna – tam je potřeba třípětinová většina VŠECH poslanců).

Znovu ve Sněmovně

Neprojde-li návrh zákona Senátem, vrací se  doSněmovny, kde se znovu hlasuje. V případě, že se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a zákon je přijat. Toto ale neplatí stoprocentně, ústavní zákony a například volební zákon či jednací řád Senátu přehlasovány být nemohou.

U Prezidenta 

Předseda Sněmovny postoupí přijaté zákony prezidentovi, a ten je buď podepíše, nebo je může vetovat – tedy do 15 dnů vrátit Sněmovně s odůvodněním, proč zákon odmítá podepsat. Vrácený zákon mohou poslanci stejně jako v případě Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Je-li přehlasován, má se za to, že je přijat.

Vyhlášení, platnost a účinnost

Přijatý zákon podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. Zákony se vyhlašují ve Sbírce zákonů a dnem jejich zveřejnění se stávají součástí českého právního řádu a nabývají platnosti. Účinnost (tedy povinnost se zákonem řídit) je obvykle stanovena v daném zákoně ke konkrétnímu  datu. Pokud takové datum dáno není,  má se za to, že zákon nabývá účinnosti 15. dnem od vyhlášení.

Autor: Petra Andresová
Foto:  canva.com | Jan Pietruszka
Obrázek v textu: www.psp.cz