Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.

Co z průzkumu vyplynulo?

Z průzkumu jednoznačně vyplynulo, že 94 procent starostů považuje plošné oddlužení za tři roky při podstatném snížení hranice splacených dluhů za nesprávné. Ankety se zúčastnil významný vzorek 564 starostů z obcí a měst napříč všemi kraji. Starostové se staví negativně zejména k plošnému mírnění podmínek oddlužení zaměřenému na všechny dlužníky bez ohledu na jejich specifika – zdravotní stav, hendikepy či socioekonomický status. Zejména upozorňují na to, že v enormně krátké tříleté lhůtě si dlužníci nemohou uvědomit závažnost zadlužení a zvyknout si na režim úsporného živobytí. Data o dlužnících prokazují, že unáhlené oddlužení dopadne na všechny obyvatele České republiky. V případě, že je věřitelem město, obec či stát, stává se věřitelem i každý jeho občan.

Jaké by mělo tříleté oddlužení dopady na města a obce?

Zkrácením oddlužení popleteme dlužníkům hlavu. Vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je navíc extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. Na jedné straně tu jsou třeba staří lidé v obcích, kteří s vypětím všech sil platí poctivě všechny složenky. Na druhé pak může být mladý soused, který si napůjčoval miliony a za tři roky z nich splatí jen minimum. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí zaplatit ostatní. A pokud stát dá dlužníkům naději, že je za tři roky oddluží, proč by svoje chování měli změnit? A co se naučí děti vyrůstající v takové rodině? Jaký příklad si asi vezmou do života?

Jsou pro obce a města dlužníci velkým problémem?

Záleží na městě, obci. Někde s dlužníky dost bojují, zvlášť v prostředí anonymity větších měst. V menších sídlech, kde má starosta lepší přehled a dokáže ihned zareagovat i na momentální osobní situaci dlužníka, je to lepší. I z dotazníku jasně vyplývá nutnost individuálního přístupu k dlužníkům. Plošný způsob oddlužení je pro starosty nepřijatelný. Starostové jsou dlužníkům blíž, znají jejich problémy, důvody zadlužení i schopnosti splácení.

Překvapily vás výsledky průzkumu?

Výsledky nás nepřekvapily. S problematikou se totiž jako starostové setkáváme poměrně často. Starostové svými odpověďmi v dotazníku dali jasně najevo, že je potřeba volit uvážlivý přístup pomoci dlužníkům, a to na základě dat a odborných znalostí problematiky. Důležité je podle nich hledat kompromis mezi dlužníky a věřiteli.

Jste zároveň starostou Kyjova. Jak to vypadá s dlužníky u vás?

I v Kyjově se samozřejmě potýkáme s dlužníky. Největší objem dluhů, které vymáháme v exekučním řízení, tvoří pokuty a přestupky. Zejména proto, že pro okolní spádové obce, ve kterých se tamní starostové a obyvatelé potýkají s hustým provozem a rychle jedoucími řidiči, zajišťujeme úsekové měření rychlosti.

O kolik peněz ročně přicházíte a co by se za to dalo pořídit?

V Kyjově k dnešnímu dni na dluzích evidujeme skoro 12 milionů korun. Částka meziročně narůstá zhruba o 700 000, což jsou peníze, za které ve městě můžeme opravit zhruba 700 m2 chodníků.

Má město dostatečné páky, jak peníze vymáhat?

Obce mají v zásadě stejné možnosti jako jakýkoliv jiný věřitel, v některých případech mají naopak ruce svázané ještě více. Například nezaplacené místní poplatky nebo pokuty by měly obce vymáhat vlastními silami v takzvané daňové exekuci, ale zejména pro malé obce bez právního aparátu je takový postup nereálný a nezbývá jim než se obracet na soudní exekutory. U jiných plateb jako například za dlužné nájemné nebo energie ani jinou možnost nemají. Nutno dodat, že obce vždy musí postupovat zcela legální cestou, o žádných vymahačích a jiných pochybných praktikách nemůže být řeč. V řádném exekučním či insolvenčním řízení už ale mnozí dlužníci umějí chodit tak, že věřitelé ze svých pohledávek neuvidí nic.

Dává město možnost si dluhy odpracovat například ve veřejně prospěšných pracích? Je nebo byl by o to vůbec zájem?

Taková možnost obcím chybí především u spáchaných přestupků, které by si občané mohli odpracovat. Trestní právo alternativní trest veřejně prospěšných prací zná a soudy je běžně uplatňují. Z přestupkového řízení si ale často pachatelé odnesou jen nezaplacenou pokutu, kterou na nich musí obec akorát dále vymáhat.


Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: Archiv Františka Lukla

Přečtěte si také

Starostové proti tříletému oddlužení: Za dlužníky budou platit všichni

Starostové měst a obcí jsou znepokojeni návrhem novely insolvenčního zákona, který počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky. Unáhlené oddlužení podle nich dopadne na všechny obyvatele Česka. „V případě, kdy je věřitelem město, obec či stát, stává se věřitelem každý jeho občan,“ uvedl Svaz měst a obcí ČR.

Starosta: Strhávejme poplatky za odpad ze sociálních dávek, obce je jinak nevymůžou

Před šesti lety došla starostovi Miletína na Jičínsku Miroslavu Noskovi trpělivost s notorickými neplatiči. Kdo městu dlužil za poplatky nebo na nájemném, musel počítat s tím, že jeho jméno bude vidět na internetu nebo na vývěsce. Starosta si systém pochvaloval,  polovina dlužníků prý nakonec zaplatila. Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem takový postup shledal jako nátlakový, v důsledku toho protizákonný a obci vyměřil pokutu. Starosta boj s dlužníky nechtěl vzdát a plánoval, že jim například neprodá dřevo z lesa, zakáže sedat na lavičky nebo zamezí vstup do restaurace, kterou Miletín spoluvlastní.

Virtuální bydliště ztrpčují život obyvatelům. Exekutorům komplikují práci

Ve městech, která výrazně omezila počet heren s hracími automaty, poklesl počet lidí nezvládajících platit svoje závazky. Alespoň to vyplývá z dat společnosti M.B.A Finance, která spravuje pohledávky velkých firem. V obcích, kde vyhlásili nulovou toleranci hernám na svém území a hazard zakázali úplně, počet neplatičů spadl až o pětinu.