Matzner: Dluží vám peníze, ale nemáte podepsanou smlouvu? Nechte si dluh uznat

Asi skoro každý už zažil situaci, kdy mu někdo dlužil a místo toho, aby mu řádně a včas zaplatil, zůstalo u slibů a výmluv. Ať už se jedná o kamaráda, známého, obchodního partnera nebo subdodavatele, který vám peníze z nějakého důvodu nechce, nebo jednoduše není schopen vrátit, existuje právní institut, který je dobré v podobných situacích umět využít, abyste se lépe domohli svých financí.

Tento institut se nazývá uznání dluhu a jeho právní úprava je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme probrat některá jeho specifika.

O co jde při uznání dluhu

Uznání dluhu je (zpravidla písemný) projev vůle dlužníka, kterým vůči věřiteli uzná svůj dluh „co do důvodu i výše“ a prokazatelně tak dává najevo, že jeho dluh existuje.

Uznání dluhu je velmi praktické, zejména pak v případech, kdy mezi dlužníkem a věřitelem není uzavřena žádná písemná smlouva (jako např. smlouva o půjčce, smlouva o dílo, kupní smlouva), na jejímž základě by bylo možné existenci a výši dluhu určit a v případě soudního sporu eventuálně i prokázat. Bez smlouvy nebo podobného dokumentu prokazujícího, že vám dlužník peníze opravdu dluží a z jakého „titulu“ tomu tak je, byste před soudem těžko uspěli. Především v případě, kdy by se dlužník rozhodl, že váš nárok na peníze soudu nepřizná, a naopak jej bude ze všech sil rozporovat a bude proti vám bojovat. 

Jelikož mnoho lidí půjčuje peníze nebo dodává zboží (popř. poskytuje služby) svým odběratelům bez jakéhokoliv písemného dokumentu, může u nich podobný problém, kdy například odběratel i po mnoha letech skvělé spolupráce najednou nezaplatí, nastat velice jednoduše. V takovém případě je uznání dluhu ideálním instrumentem k tomu, abyste jako věřitelé mohli být o poznání klidnější s ohledem na to, že své peníze možná ještě někdy uvidíte.

Nerad bych se zde pouštěl do polemik o tom, do jaké míry je písemné uznání dluhu zárukou, že své peníze z dlužníka reálně vymůžete. To bude spíše záležet na majetnosti a solventnosti dlužníka. Na druhou stranu je uznání dluhu bezesporu praktickým instrumentem, který zaručí alespoň průkaznost pohledávky před soudem a učiní ji lépe vymahatelnou.

Na co nezapomenout

K tomu, aby uznání dluhu v písemné formě bylo platné, musí být dluh dlužníkem uznán „co do důvodu (titulu) i výše“. Právní důvod dluhu (a jeho výše) nemusí být identifikován přímo v písemném uznání dluhu a postačí, bude-li z projevu zřejmé, který dluh je dlužníkem uznáván – například odkazem na konkrétní fakturu, objednávku atp.

Uznání dluhu musí být rovněž učiněno bez jakýchkoliv výhrad – proto třeba pouhý návrh plnění dlužníka, který je podmíněn jednáním ze strany věřitele, není možné za uznání dluhu považovat. Uznat samozřejmě lze jak peněžitý, tak i nepeněžitý dluh. Pokud dlužník v písemném uznání dluhu neomezí rozsah svého uznání, je třeba mít za to, že uznal svůj dluh v plné výši. V neposlední řadě bude nutné na písemném uznání dluhu zajistit i dlužníkův podpis, což může být někdy značně obtížné – zejména v situaci, kdy dlužník už neplatí a snaží se ze svého závazku lidově řečeno „vyvléct“.

Uznáním dluhu dochází rovněž k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje, což je další nespornou výhodou písemného uznání dluhu s ohledem na celkové posílení pozice věřitele.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že uznáním dluhu se promlčecí doba obnovuje (popř. prodlužuje) na deset let a je tak možné touto cestou „zachránit“ i starý dluh, který by jinak byl již dávno promlčen a stal by se takřka nedobytným. Z ustanovení § 639 občanského zákoníku plyne, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne takto určené doby. Ustanovení o promlčení současně pamatují na situace, kdy je v uznání dluhu plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění. V takovém případě platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění.

Konkludentní uznání dluhu

Ustanovení § 2054 odst. 1 a 2 občanského zákoníku upravuje tzv. konkludentní formu uznání dluhu, kterou je možné využít především v případech, kdy dlužník odmítá podepsat písemné uznání dluhu, avšak na dluh už někdy v minulosti částečně plnil.

Jak asi již každý tuší, ke konkludentnímu uznání dluhu dochází buď (i) v případě placení úroků (a to ve vztahu k částce, z níž se úroky platí), nebo (ii) v případě částečného plnění (a to ve vztahu ke zbytku dlužné částky), lze-li z okolností usoudit, že tímto částečným plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

Důsledky uznání dluhu výslovným (tedy zpravidla písemným) a tzv. konkludentním způsobem se v zásadě neliší s tím rozdílem, že konkludentně uznat dluh nelze za předpokladu, že je k okamžiku zaplacení úroků nebo k okamžiku částečného plnění již promlčen, což je ale docela zásadní rozdíl. Na druhou stranu se lze tímto způsobem mnohem účinněji domoci i dluhů, které nejsou podloženy žádnou písemnou smlouvou, směnkou nebo podepsanou (akceptovanou) objednávkou či fakturou, ale dlužník na ně v minulosti již částečně plnil.

Uznání dluhu, ať už písemné, nebo učiněné konkludentně, je v každém případě velice praktickým právním institutem, který je na jednu stranu administrativně velmi jednoduchý, a na druhou stranu se jedná o účinný způsob utvrzení dluhu a zvýšení jeho právní vymahatelnosti.

Zejména pak v případech, kdy je dluh v okamžiku jeho uznání již promlčen – v takovém případě je však nezbytné dluh uznat v písemné formě. Jelikož však stále ještě existuje mnoho věřitelů, kteří o existenci a právních účincích tohoto institutu vůbec nevědí, nelze než jeho praktické využívání doporučit.


Autor: . Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

Přečtěte si také

Ptáme se odborníků: Jak hodnotíte projednávané změny v exekucích?

Poslanecká sněmovna schválila v listopadu v prvním kole vládní novelu exekučního řádu, podle které by nově všechny exekuce na jednoho dlužníka měl vést jeden exekutor. Podpořen byl i pirátský návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů. V případě jeho přijetí by si věřitel již nadále nemohl vybírat exekutora, který bude vymáhat jeho pohledávku. Nové případy by exekutorům byly přidělovány rovnoměrně soudem podle trvalého bydliště dlužníka.

Počet nesplácených dluhů klesá. Část dlužníků ale dokonale využívá obstrukce, jak se vyhnout placení

České ekonomice se v posledních letech daří, domácnosti se více zadlužují a přitom se neustále snižuje počet těch, které nesplácejí. České domácnosti dluží bankám přes 1,71 bilionu korun, z kterých nesplácí pouhých 29 miliard. Každý měsíc padají historická minima objemu nesplácených peněž - spotřebitelských půjček je v selhání pouhých 3,9 procenta, u hypoték dokonce jen 1,3 procenta. Pro srovnání, před osmi lety nesplácelo spotřebitelské úvěry přes 12 procent dlužníků.

Půjčka na vánoční dárky je podle většiny Čechů špatný nápad. Zkušenost s ní mají nejčastěji ženy do 26 let

Nákup vánočních dárků na dluh nepovažuje podle průzkumu České bankovní asociace za dobrý nápad celých 92 % Čechů. Půjčku si naopak letos plánuje vzít zhruba 7 % obyvatel ČR, kteří ji využijí zejména na spotřební elektroniku nebo hračky. Důvod zadlužování se nemění, stále jde hlavně o aktuální nedostatek financí a neochotu lidí čekat, až si na zboží našetří. Ze splácení půjčky většina z nich nemá ob avy. U lidí, kteří si na dárky půjčili v minulosti, probíhá splácení ve třech čtvrtinách případů bezproblémově, ostatní se přiznali k potížím.