Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném
04. říjen 2019
Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na středeční tiskové konferenci představila návrh zákona, který by měl vyřešit 15 let trvající diskusi o zálohovaném výživném pro samoživitele, kterým rodič dítěte neplatí alimenty. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ uvedla ministryně Maláčová.
„Pokud samoživitel splní příjmové kritérium, bude mít právo si na úřadu práce zažádat o zálohované výživné,“ okomentovala praktickou stránku věci ministryně. Úřad práce následně do 30 dnů rozhodne o tom, zda rodiči zálohované výživné bude poskytnuto. Návrh počítá s tím, že při splnění všech podmínek bude stát rodičům zálohované výživné vyplácet v původní, soudem vyměřené výši. Počítá se ale i se zavedením maximálních hranic tak, aby se předešlo extrémům.
Na zavedení zálohovaného výživného se ČSSD shodla s hnutím ANO letos na jaře. Podle odhadů by mělo pomoci 24 tisícům dětí a stát vyjde zhruba na 876,5 mil. korun ročně. Ministryně svůj návrh opírá i o výsledky nedávného průzkumu společnosti CVVM, podle kterého tři čtvrtiny Čechů takové řešení podporují. Stejný výsledek ukázal také nedávný průzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.
Ministryně dále uvedla, že neplatiči by si podle ní měli své dluhy odpracovat formou veřejně prospěšných prací. Podle zmíněného průzkumu agentury Stem/Mark má i takové řešení značnou podporu veřejnosti. O tématu bude jednat rada koaličních špiček ANO a ČSSD.
Autor: REDAKCE, tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí
Přečtěte si také
Preventivní restrukturalizace – ekonomický restart pro podnikatele v potížích
V Česku se chystá další velká legislativní změna – preventivní restrukturalizace. Těžce se vyslovuje, ale měla by výrazně ulehčit podnikatelům, kteří mají přechodné finanční problémy. Jedná se o preventivní nástroj, který umožní podnikatelům dále vést svou společnost za předpokladu, že přijmou určitá restrukturalizační opatření. Kdy začne platit, pro koho je určená a v čem vlastně spočívá?
Novinky u chráněných účtů. Ústavní soud potvrdil jejich bezplatnost. Dojde konečně k jejich zjednodušení?
Chráněné účty se po čase opět dostaly do centra pozornosti. Banky je musí i nadále zřizovat a vést zdarma. Rozhodl o tom Ústavní soud, jenž zamítnul návrh senátorů, kteří chtěli tuto povinnost zrušit. Co k tomu Ústavní soud vedlo? A jak to vůbec s fungováním chráněných účtů do budoucna vypadá?
Lékařka nepoznala rakovinu. Můžu chtít peníze za vyšetření zpět?
Pevné zdraví žádné peníze nenahradí. V některých situacích ovšem můžou přispět alespoň k pocitu zadostiučinění. Přečtěte si příběh naší čtenářky, která zaplatila za vyšetření, jež neodhalilo, že má závažný zdravotní problém. Lze v takovém případě peníze za zdravotní úkon požadovat zpátky?
