Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném

Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na středeční tiskové konferenci představila návrh zákona, který by měl vyřešit 15 let trvající diskusi o zálohovaném výživném pro samoživitele, kterým rodič dítěte neplatí alimenty. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ uvedla ministryně Maláčová.

„Pokud samoživitel splní příjmové kritérium, bude mít právo si na úřadu práce zažádat o zálohované výživné,“ okomentovala praktickou stránku věci ministryně. Úřad práce následně do 30 dnů rozhodne o tom, zda rodiči zálohované výživné bude poskytnuto. Návrh počítá s tím, že při splnění všech podmínek bude stát rodičům zálohované výživné vyplácet v původní, soudem vyměřené výši. Počítá se ale i se zavedením maximálních hranic tak, aby se předešlo extrémům.

Na zavedení zálohovaného výživného se ČSSD shodla s hnutím ANO letos na jaře. Podle odhadů by mělo pomoci 24 tisícům dětí a stát vyjde zhruba na 876,5 mil. korun ročně. Ministryně svůj návrh opírá i o výsledky nedávného průzkumu společnosti CVVM, podle kterého tři čtvrtiny Čechů takové řešení podporují.  Stejný výsledek ukázal také nedávný průzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Ministryně dále uvedla, že neplatiči by si podle ní měli své dluhy odpracovat formou veřejně prospěšných prací. Podle zmíněného průzkumu agentury Stem/Mark má i takové řešení značnou podporu veřejnosti. O tématu bude jednat rada koaličních špiček ANO a ČSSD.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí

Přečtěte si také

Nebezpečné klišé „typický dlužník”

Média mají obrovský vliv na formování veřejného mínění. Bohužel často informují zkresleně, což běžný příjemce sdělení není schopen kriticky zhodnotit. Jeho postoje pak ovlivňuje falešný emotivní dojem. Jedním z hluboce zakořeněných mýtů, který se opakovaně objevuje v médiích, je tvrzení, že typickým dlužníkem je muž ve věku 39 let, který žije v Moravskoslezském kraji a má dluh za půjčku ve výši 27 215 korun. Kromě nesmyslného zjednodušení profilu je matoucí i terminologie, která vytváří chybná podvědomá spojení. Téměř nikdo totiž nerozlišuje mezi pojmy „dlužník“ a „neplatič“.

Bez dluhů za tři roky bez rozdílu, věřitelé se bouří

Proces oddlužení by u všech lidí mohl trvat jen tři roky. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který schválila vláda. „Hlavním cílem je rychlejší a efektivnější osvobození od dluhů,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím, že návrh by mohl pomoci i lidem, kteří se dostali do finančních potíží v důsledku koronaviru. Krize totiž podle ní dopadá i na střední třídu.

Krutilek: Další plošný odklad splátek nepodporujeme, řešením je individuální přístup

Absolutně není v zájmu našich členů hromadně ukončovat smlouvy a následně vymáhat dlužné splátky. Společnosti vyjdou lidem, kteří se vinou koronaviru dostali do potíží, vstříc a případy budou řešit individuálně, říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace. Ta sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů úvěrových, leasingových a factoringových produktů.