Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném

Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na středeční tiskové konferenci představila návrh zákona, který by měl vyřešit 15 let trvající diskusi o zálohovaném výživném pro samoživitele, kterým rodič dítěte neplatí alimenty. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ uvedla ministryně Maláčová.

„Pokud samoživitel splní příjmové kritérium, bude mít právo si na úřadu práce zažádat o zálohované výživné,“ okomentovala praktickou stránku věci ministryně. Úřad práce následně do 30 dnů rozhodne o tom, zda rodiči zálohované výživné bude poskytnuto. Návrh počítá s tím, že při splnění všech podmínek bude stát rodičům zálohované výživné vyplácet v původní, soudem vyměřené výši. Počítá se ale i se zavedením maximálních hranic tak, aby se předešlo extrémům.

Na zavedení zálohovaného výživného se ČSSD shodla s hnutím ANO letos na jaře. Podle odhadů by mělo pomoci 24 tisícům dětí a stát vyjde zhruba na 876,5 mil. korun ročně. Ministryně svůj návrh opírá i o výsledky nedávného průzkumu společnosti CVVM, podle kterého tři čtvrtiny Čechů takové řešení podporují.  Stejný výsledek ukázal také nedávný průzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Ministryně dále uvedla, že neplatiči by si podle ní měli své dluhy odpracovat formou veřejně prospěšných prací. Podle zmíněného průzkumu agentury Stem/Mark má i takové řešení značnou podporu veřejnosti. O tématu bude jednat rada koaličních špiček ANO a ČSSD.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí

Přečtěte si také

Senát chce zastavit i starší marné exekuce

Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.

Staněk: Exekuční novela je velká sbírka negativ

„Pokud se zavedou zálohy na exekuce, pohledávky kolem pěti až deseti tisíc korun, se přestanou vymáhat. Věřitelům se to totiž nevyplatí,“ varuje v rozhovoru Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Lukl: Obce mají ve vymáhání svázané ruce. Tříleté oddlužení nechtějí

„Zkrácením oddlužení vysíláme signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je extrémně nefér vůči poctivě splácejícím. V obci musíme hradit komunální odpad, elektřinu, plyn, vodu. Pokud někdo neplatí, tak to musí uhradit ostatní,“ říká v rozhovoru předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je zároveň starostou Kyjova. Svaz si nedávno nechal zpracovat průzkum ohledně návrhu novely insolvenčního zákona. Ten počítá s plošným oddlužením pro všechny již za tři roky.