Ministryně Maláčová představila návrh zákona o zálohovaném výživném

Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona o zálohovaném výživném, který by měl v budoucnu pomoci samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty na dítě. Nová pravidla by se měla týkat samoživitelů, kteří neuhrazené výživné již vymáhají exekučně, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje aktuální průměrnou mzdu a dítě nezanedbává školní docházku. V případě schválení by měl být zákon platný od roku 2021.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na středeční tiskové konferenci představila návrh zákona, který by měl vyřešit 15 let trvající diskusi o zálohovaném výživném pro samoživitele, kterým rodič dítěte neplatí alimenty. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ uvedla ministryně Maláčová.

„Pokud samoživitel splní příjmové kritérium, bude mít právo si na úřadu práce zažádat o zálohované výživné,“ okomentovala praktickou stránku věci ministryně. Úřad práce následně do 30 dnů rozhodne o tom, zda rodiči zálohované výživné bude poskytnuto. Návrh počítá s tím, že při splnění všech podmínek bude stát rodičům zálohované výživné vyplácet v původní, soudem vyměřené výši. Počítá se ale i se zavedením maximálních hranic tak, aby se předešlo extrémům.

Na zavedení zálohovaného výživného se ČSSD shodla s hnutím ANO letos na jaře. Podle odhadů by mělo pomoci 24 tisícům dětí a stát vyjde zhruba na 876,5 mil. korun ročně. Ministryně svůj návrh opírá i o výsledky nedávného průzkumu společnosti CVVM, podle kterého tři čtvrtiny Čechů takové řešení podporují.  Stejný výsledek ukázal také nedávný průzkum agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Ministryně dále uvedla, že neplatiči by si podle ní měli své dluhy odpracovat formou veřejně prospěšných prací. Podle zmíněného průzkumu agentury Stem/Mark má i takové řešení značnou podporu veřejnosti. O tématu bude jednat rada koaličních špiček ANO a ČSSD.


Autor: REDAKCE, tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.