Kdo chce opravdu mazat své dluhy, tak činí. Zbývají nepoctivci, kterým stát téměř vše odpustí

V diskuzích o osobních bankrotech se objevuje dělení dlužníků na poctivce, kteří mají dobrou vůli, a na ty, kterým není nic svaté. Podle řady politiků je těm poctivým třeba ještě více ulevit, aby dostali šanci odrazit se ode dna. Jenže kdo chce opravdu splácet, tak splácí a do dluhů už nepadá. Potvrzují to aktuální statistiky, stačí si je přečíst selským rozumem. Zůstávají víceméně už jen „asociálové“, kteří nikdy nebudou chtít vystoupit ze stínů šedé ekonomiky.

Nejsou lidé na práci, platy rostou, mnozí zaměstnavatelé už ani moc nehledí na to, co všechno má pracovník na krku, hlavně že dělá. Přesto se pravidla pro to, aby dluhy byly z moci úřední odpouštěny jak na běžícím pásu, pořád změkčují, což opět jen zhoršuje vymahatelnost oprávněných nároků. Mohlo by se tak už jevit, že se z Česka stává pouhá kulisa právního státu.

Přitom je to jasné jako facka: V Česku je teď opravdu tak dobře, že kdo chce, dělá a splácí. Inkasním agenturám, které urgují dluhy ještě před exekucemi, dramaticky, až o dvě třetiny, ubylo zakázek, že některé div nezavírají, protože nemají na stole nové balíky pohledávek.

To, že se morálka Čechů ve splácení zlepšuje, potvrzují i čísla společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která má přehled o bankovních a nebankovních úvěrech Čechů. Například počet těch, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, klesl za poslední dva roky už o 78 tisíc. Celkový objem nespláceného dluhu se pak snížil o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 11,3 procenta. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých spotřebních dluhů, se meziročně snížil o 17 procent.

Není bez zajímavosti, že počet lidí v problémech se splácením klesá nejrychleji na Ústecku a Karlovarsku, což jsou kraje, kde je největší koncentrace neplatičů. Klesá také počet lidí v exekuci, meziročně jich ubylo 40 tisíc. Celkem bylo vloni zahájeno kolem půl miliónu exekucí, což představuje meziroční pokles o více než sto tisíc nových případů.

Potíž je v tom, že v Centrální evidenci exekucí je v souhrnu stále bezmála 4,7 miliónu exekucí na více než 820 tisíc povinných. Jsou v tom ale i už dávno odložené exekuce, u nichž se očekává zastavení například po oddlužení povinného v insolvenci, a další, které nelze z různých důvodů provádět.

Zhruba 80 tisíc dlužníků v exekuci je zároveň v insolvenčním řízení. To znamená, že nelze provádět úkony exekuce v přibližně 420 tisíc běžících exekucích. Takže i když je celkový počet exekucí stále obří, ve skutečnosti jsou mnohé z nich už stejně marné. Ministerstvo spravedlnosti teď dokonce uvažuje, že pokud se exekuci nepodaří do tří let realizovat, bude automaticky zastavena.

Průměrnému povinnému je 45 let, je na něho vedeno téměř šest exekucí, a na jistině „visí“ skoro čtyři sta tisíc. Už z počtu povinných a jejich dluhů vyplývá, kolik je u nás věřitelů a jejich pohledávek. Milióny. Ani to zatím nikdo přesně nedopočítal. Nejde přitom vždy jen o instituce, které ztrátu jen tak odepíšou, ale často o jednotlivce, rodiny, které se kvůli tomu, že jim jiný neplatí, samy dostávají do dluhů.

Mnohá nyní navrhovaná opatření ovšem ještě více poškodí lidi, kteří jsou v právu: co jiného totiž je soudem posvěcená pohledávka, které se říká exekuční titul?


Autor: Lukáš Tuček, spolupracovník redakce

Přečtěte si také

Rok s oddlužovací novelou. Prvotní dvojnásobný nárůst osobních bankrotů vystřídal pokles

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která měla díky zmírnění podmínek pro vstup do osobního bankrotu umožnit oddlužení více lidem, je účinná již od loňského června. Očekávání však splnila jen částečně. Někteří odborníci předpokládali, že se díky ní zájem o oddlužení zvýší až na desetinásobek. Ve skutečnosti mírnějších pravidel v prvním roce využilo jen zhruba dvojnásobně více dlužníků než před novelou. V posledních měsících pak zájem o oddlužení setrvale klesá.

Žebříček mikropůjček: Pozor na náklady při nesplácení

Nezisková organizace Člověk v tísni provedla srovnání krátkodobých půjček ve výši 10 tisíc korun od bank a nebankovních společností. Rozdíly jsou značné. Zatímco nejlépe hodnocené půjčky lze pořídit za částku v řádu stovek korun, na chvostu se umístily úvěry až padesátkrát dražší. Velké rozdíly jsou i v sankcích za nesplácení.

Hanzlík: Chráněný účet a rozumné zastavování marných exekucí pomůže dlužníkům tisíckrát víc než jakákoliv...

S náměstkem výkonného ředitele České bankovní asociace Filipem Hanzlíkem jsme si v první části našeho rozhovoru povídali o dosavadním zájmu o odklad splátek úvěrů, který banky klientům umožňují v rámci ochranných opatření proti dopadům koronavirové krize. Bavili jsme se také o tzv. chráněném účtu, díky kterému by lidé v exekuci nově měli jistotu, že se dostanou ke svému nezabavitelnému příjmu. V druhé části rozhovoru jsme se věnovali dalším zvažovaným změnám v exekucích, jako je jejich plošné zastavování nebo zavedení principu exekutorské teritoriality. Ta už tři roky funguje na sousedním Slovensku a podle Hanzlíka jsou její dopady tristní.