Na chráněný účet exekutor nemůže. Jak si ho zařídit?

Lidé v exekucích si budou moci od začátku července zřídit takzvané chráněné účty. Na nich se budou schraňovat peníze, které exekuci nepodléhají a jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Na chráněný účet je možné bezhotovostně převést jednorázovou výplatu trojnásobku životního minima či nezabavitelné částky ze mzdy či jiných příjmů. „Hotovostní vklady na chráněný účet možné nejsou,“ říká Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace. Co je potřeba doložit k tomu, aby banka chráněný účet zřídila, a jak dlouho to trvá? I na to odpovídal v rozhovoru pro server Češi v právu.

Kdo si chráněný účet může nechat zřídit?

Chráněný účet je z hlediska možnosti jeho zřízení koncipován relativně úzce a je to tak i správně. To znamená, že lze zřídit pouze za situace, kdy proti klientovi banky, který je fyzickou osobou, byl nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného. Základním předpokladem je tedy skutečnost, že žadatel o chráněný účet má v dané bance klasický účet, na který je vedena exekuce. Dalším předpokladem zřízení chráněného účtu je především to, že peněžnímu ústavu je soudem doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného (dlužníka). Aby peněžní ústav mohl přikročit ke zřízení chráněného účtu, musí mu soud také oznámit – a to na žádost povinného – číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo (nezabavitelné) příjmy povinného vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy připisovány. Povinný musí také bance doručit žádost o zřízení chráněného účtu. Takže chráněný účet je možné zřídit pouze stávajícímu klientovi banky, který má u banky účet, na který je vedena exekuce.

Co když dlužník účet u žádné banky nemá. Může si založit klasický účet a rovnou s ním i chráněný?

Podle našeho čtení příslušných ustanovení zákona, který přináší právní úpravu chráněného účtu, lze zřídit chráněný účet pouze tomu, kdo u banky již účet má. Za podmínek stručně vyjmenovaných v odpovědi k předchozí otázce. Zároveň platí, že chráněný účet nelze zřídit takříkajíc „do zásoby“, tedy například spolu se zřízením „klasického“ účtu. Důvodová zpráva uvádí, že „navržená právní úprava nevylučuje, aby byla žádost povinného o zřízení chráněného účtu podána před tím, než bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného“. Nicméně samotná žádost o zřízení chráněného účtu nepůsobí vznik povinnosti peněžního ústavu chráněný účet skutečně zřídit. Spouštěčem takové povinnosti na straně peněžního ústavu je kromě žádosti o zřízení chráněného účtu také doručení usnesení o výkonu rozhodnutí, resp. informace od soudu. Na okraj uvádím, že právní rámec umožňující zřízení chráněného účtu původně navrhovaný Českou bankovní asociací připouštěl i možnost zřízení chráněného účtu za situace, kdy povinný v dané bance nemá klasický účet.

Založení chráněného účtu by mělo být zdarma. Kolik přibližně bude stát vedení účtu?

Právní úprava chráněného účtu skutečně obsahuje cenovou regulaci v tom smyslu, že bankám přikazuje, aby chráněný účet zřizovaly bezúplatně. Ohledně vedení chráněného účtu pak ustanovení poněkud matoucím způsobem uvádí, že peněžní ústav nemá právo na úplatu za vedení chráněného účtu. Hned v další větě ale zákon říká, že „[J]inak peněžní ústav vede chráněný účet za podmínek, jimiž se řídí účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému; podmínky vedení účtu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj veden výkon rozhodnutí“. To není úplně jednoduché vyložit. Sami autoři této předlohy podle mého názoru nedokázali přesvědčivě vysvětlit, jak se to s úplatností vedení chráněného účtu vlastně má. Po rozsáhlých debatách s ministerstvem spravedlnosti a Českou národní bankou se ustálil výklad, podle kterého se zakazuje zpoplatnit zřízení a vedení chráněného účtu, nicméně cenové podmínky poskytování platebních a dalších služeb na chráněném účtu musí být stejné, jako tomu je u účtu, který je předmětem exekuce. Pojem „zřízení účtu“ a „vedení účtu“ je nutné chápat v souladu občanským zákoníkem, pojem „vedení účtu“ je rovněž nutné vykládat v souladu s bodem 1 přílohy vyhlášky č. 74/2018 Sb., o službách spojených s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Konkrétní cenová politika je ovšem ve výlučné kompetenci jednotlivých bank.

Od kdy si zájemce může nechat účet zřídit a jak dlouho zřízení účtu potrvá?

Zákon nabývá účinnosti 1. července 2021. Platí, že peněžní ústav je při splnění zákonných podmínek povinen uzavřít s povinným na jeho žádost smlouvu o zřízení chráněného účtu a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti.

Co všechno má žadatel o chráněný účet do banky přinést? Je potřeba nějaké potvrzení od soudu, exekutora atd.?

Žadatel o chráněný účet musí o zřízení chráněného účtu především požádat. Žádost o zřízení účtu podává peněžnímu ústavu poté, co s ním uzavře smlouvu o zřízení chráněného účtu. Žadatel o chráněný účet však také musí písemně oslovit subjekty, které jsou jeho dlužníky z pohledávek, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu s žádostí o potvrzení čísla účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného (osoba, které má dluh vůči dlužníkovi – pozn. red.), plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup (pokud je mi známo, tak k dnešnímu dni takový formulář nebyl zveřejněn). Povinný může o obstarání uvedeného potvrzení požádat i soud. V zájmu urychlení procesu ale bude zřejmě doporučeníhodné, aby si dlužník toto potvrzení obstaral vlastními silami.

Jak to bude fungovat v praxi? Zaměstnavatel pošle výplatu na klasický účet a banka na chráněný sama přepošle nezabavitelné minimum?

V praxi se bude postupovat tak, že zaměstnavatel tak jako doposud provede srážky ze mzdy u těch svých zaměstnanců, u nichž je vedena exekuce na mzdu, a odešle na zaměstnancův bankovní účet nezabavitelnou část mzdy (totéž pak obdobně platí u plátců jiných chráněných příjmů). Ovšem, a to je jistý paradox, zaměstnavatel neposílá nezabavitelnou část mzdy přímo na chráněný účet, jak předpokládala senátní verze chráněného účtu, nýbrž na exekučně postižený bankovní účet zaměstnance. Banka, která tento účet vede, bude muset takto došlou platbu „odfiltrovat“ a odeslat ji na chráněný účet. To je poněkud zvláštní a vysoce nepraktická konstrukce. Kvůli technologickým výzvám, které její implementace u bank vyvolávala, bylo nutné odložit účinnost chráněného účtu z 1. dubna na 1. července, aby se banky mohly alespoň v nezbytné míře na administraci chráněného účtu připravit.

Je nějak zajištěno, aby dlužník neměl chráněných účtů více?

Zákon stanoví, že každý může mít pouze jeden chráněný účet. Dlužník, který žádá o zřízení chráněného účtu, je povinen prohlásit, že k datu podání žádosti nedisponuje jiným chráněným účtem. Banka bohužel nemá žádnou zákonnou možnost ověřit si, zda dlužník již u jiné banky nemá zřízen chráněný účet. Zákon tedy pracuje s dobrou vírou na straně dlužníka. Pamatuje nicméně i na situaci, kdy se ukáže, že dlužník má ve skutečnosti chráněných účtů více: pokud banka zjistí, že dlužník má více chráněných účtů, je povinna učinit o tom do 7 dnů oznámení všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Platí pak, že vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení o tom, že žádný jiný chráněný účet nemá. Soud následně usnesení doručí oprávněnému, povinnému a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Závazek ze smlouvy o chráněném účtu zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno toto usnesení, nejde-li o peněžní ústav, který má vést chráněný účet.

Jaké peníze budou na chráněném účtu situovány? Může si například dlužník na chráněný účet vložit peníze, které měl doma v hotovosti?

Na chráněný účet je možné převést (bezhotovostně) jednorázovou výplatu trojnásobku životního minima a dále částky výslovně aprobované zákonem, tedy především pohledávky, dále pak nezabavitelné částky v souvislosti s výplatou mzdy nebo jiných příjmů. Hotovostní vklady na chráněný účet nejsou možné.

Autor: Lucie Havlišová

Foto: se souhlasem Filipa Hanzlíka