Počet nových exekucí loni klesl, je jich nejméně za 11 let

Exekutoři loni zahájili téměř o pětinu méně exekucí než v předchozím roce. Jedná se o historicky nejmenší počet minimálně za posledních 11 let. Poklesl také počet osobních bankrotů.

Exekutoři začali v roce 2020 vymáhat celkem 407 694 nových exekucí, o rok dříve to bylo 499 512 případů. „Opět se potvrzuje dlouhodobý trend predikovaný Exekutorskou komorou, tedy že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně,“  říká Jan Mlynarčík, viceprezident Exekutorské komory. Pro srovnání dává rok 2011, kdy bylo zahájeno 936 000 nových exekucí, tedy dvojnásobek oproti loňským číslům.

Data, z nichž Exekutorská komora ČR čerpala, odpovídají stavu z Rejstříku zahájených exekucí ke dni 21. 1. 2021. Tento rejstřík spravovaný Ministerstvem spravedlnosti je ještě postupně doplňován soudy. Absolutní čísla za loňský rok by se ale měla změnit jen minimálně.„Významný podíl na tak velkém poklesu může mít i současná epidemiologická situace související s onemocněním COVID-19. Na základě vládních opatření došlo kromě jiného i k plošnému omezování provádění exekucí, čímž dochází k faktické paralýze věřitelů, kteří ztrácí víru ve vymožení svých pohledávek,“ doplnil Mlynarčík.

Ubylo také osobních bankrotů

Klesající trend zaznamenaly i osobní bankroty. Z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF, vyplývá, že počet návrhů na osobní bankrot se snížil o 13 procent. V roce 2020 bylo vyhlášeno 17 396 osobních bankrotů, o rok dříve to bylo o 1 212 více.

„Probíhající epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem hranice 1 100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Počet osobních bankrotů meziročně vzrostl pouze v Praze a v Jihomoravském kraji. Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na 10 000 obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 24 osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobními bankroty na 10 000 obyvatel. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu na 10 000 obyvatel.

Expert varuje před vyšší nezaměstnaností

Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky bank a další velkých firem, ale varuje, že pokud se v důsledku pandemie výrazně zvýší nezaměstnanost, čísla už tak příznivá nebudou. Očekává, že dluhy vzrostou a nesplácené půjčky by podle jeho odhadů mohly přesáhnout 10 procent.

„Až stát přestane podporovat podniky a pracovníky postižené opatřeními proti koronaviru, mohou zaniknout až statisíce pracovních míst a průměrná nezaměstnanost se pak bude pohybovat nad 7 procenty. V Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji se množství lidí bez práce již blíží k 6 procentům a počty neplatičů půjček jsou tam oproti republikovému průměru více jak dvojnásobné,“ domnívá se Zetek.

Hodně lidí pracujících ve službách nebo průmyslu mělo podle něj poměrně vysoké platy a nebálo se půjček. Pokud přijdou o práci, najít stejně dobře placené místo pro ně bude problematické, až nemožné. Kromě toho, že tito lidé budou mít problém se splácením závazků, tak ztráta jejich kupní síly se dominovým efektem projeví v ekonomice. „My dnes převážně řešíme nesplácené závazky početné skupiny domácností, které často nedosahují na oficiální průměrnou mzdu. Až vzroste nezaměstnanost, budeme se setkávat i s lidmi, kteří patřili do střední třídy. Nadcházející krize ještě více rozdělí společnost na bohaté a chudé,“ věští Zetek prognózu, že se zřejmě budou opakovat problémy s dluhy podobně, jako tomu bylo po hypoteční krizi z roku 2008.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com