Senát chce zastavit i starší marné exekuce

Senát vrátil exekuční novelu zpátky do Poslanecké sněmovny. Navrhuje přitom, aby se dlouhodobě bezvýsledné exekuce začaly zastavovat již v roce 2023. Dlužník by měl nejprve splácet jistinu, až následně úrok, a nakonec náklady věřitele. Neuspělo sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů, které by znamenalo, že by si vykonavatele práva nevybírali věřitelé, ale byl by přidělován soudem podle bydliště dlužníka.

Nyní bude záležet na Poslanecké sněmovně, zda závěry senátorů přijme. Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL) se ale domnívá, že senátní znění předlohy má ve Sněmovně velkou šanci na odhlasování. „Verze byla předem diskutována se zástupci všech poslaneckých klubů a věřím, že nalezne podporu,“ řekl Výborný na tiskové konferenci.

Věřitelé upozorňují, že schválení novely v této podobě je nepřijatelným zásahem do jejich práv, a exekutoři mluví o rozporuplných pocitech.

Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí

Senátoři odkývali šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel při splnění určitých podmínek bezvýslednou exekuci zastavit. Věřitel by měl možnost ji prodloužit složením záloh. A to dvakrát, pokaždé o tři roky nejvýše na celkových 12 let. Pokud by se ani potom nepodařilo nic vymoci, musela by být beznadějná exekuce zrušena. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že výši zálohy stanoví ministerská vyhláška a bude činit maximálně 500 korun.

Poslanci před pár týdny schválili, že by se bezvýsledné exekuce začaly zastavovat až v roce 2028. Senátoři ale chtějí, aby to bylo už v roce 2023. Tedy rok po účinnosti novely.

„Za obrovský faul považujeme zejména její zpětnou účinnost v oblasti automatického zastavování exekucí a hrazení povinných záloh na jejich náklady. Věřitelé by v případě schválení úpravy byli již za rok vystaveni obrovským výdajům na prodlužování běžících řízení, u nichž mezitím uplyne šestiletá lhůta. S těmito dodatečnými náklady nemohli počítat, navíc by je museli hradit i v případech, kdy dlužník jejich exekuci nehradí ne kvůli své faktické nemajetnosti, ale protože zatím splácí dřívější exekuce v pořadí. Změna by tak v praxi vedla k nespravedlivému zvýhodnění osob, které se více zadlužily a mají více exekucí, jejichž splacení by se nově s posvěcením státu vyhnuly,“ varuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Podobného názoru je i náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace Filip Hanzlík. Zastavení bezvýsledných exekucí považuje za kontroverzní. „Tato řízení se zastavují plošně, zcela bez náhrady a není zcela jasné, zda schválené znění umožňuje věřiteli dosáhnout jejich dalšího pokračování. To považujeme za velmi nespravedlivé opatření, u kterého je třeba klást otázky ohledně jeho ústavnosti,“ upozorňuje Hanzlík. Vítá naopak fakt, že Senát odstranil povinnost věřitele platit zálohy už při zahájení exekuce.

Nejdřív jistina, poté úroky

Senátoři se shodli, že z vymožených peněz by se měla nejprve splácet kromě nákladů soudu a exekuce rovněž jistina dluhu, následně by se splácely úroky z prodlení a na konci náklady věřitele. Podle Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení by se tak mohla napravit jedna z největších „absurdit v exekucích“, kdy lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh.

Teritorialita neprošla

Vášnivé debaty vzbuzuje už několik měsíců zavedení takzvané teritoriality exekutorů, která funguje například na Slovensku. Senátoři návrh nakonec neposvětili, což potěšilo především věřitele, kteří si budou moci exekutora nadále sami vybírat. Exekutorská komora princip teritoriality podporovala, naopak část exekutorů s ní nesouhlasí. „Samozřejmě nás velmi mrzí, že Senát nevyužil šanci na schválení místní příslušnosti, která by výrazně pomohla stabilitě vymáhání práva,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík.

„Teritorialita je klíčovou změnou pro změnu exekučního systému. Když se na to ale podíváme pragmaticky a započteme to, že nemá podporu ve Sněmovně, trvání na ní by ohrozilo ty pozitivní změny Senátu, které sněmovní verzi posouvají dopředu a opravují její nedostatky,“ napsal v tiskové zprávě Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Podle Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, jsou důležitější věci než řešení teritoriality. „Místní příslušnost je pasé, řádnému výkonu exekuce více pomůže informovaný dlužník. Ten by měl být seznámen jasně a srozumitelně, například formou letáku, s tím, jaká jsou jeho práva a jaké jsou povinnosti exekutora, kde se může dovolat práva a ochrany. Exekuce zatěžuje všechny strany vysokými náklady, a proto by u více závazků po splatnosti neměla mít přednost před insolvencí. Dnes si mnoho dlužníků insolvenci rozmyslí, když jim v exekuci zůstane v peněžence každý měsíc víc než v insolvenci,“ domnívá se.

Omezení mobiliárních exekucí

Změn by se mohlo dočkat také omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. To by se týkalo jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněžit by se daly luxusní věci, například šperky, auta nebo sbírky obrazů, jejichž hodnota přesahuje 36násobek měsíční splátky. Dlužník by se mohl mobiliární exekuci vyhnout, pokud by zaplatil měsíčně alespoň 1 500 korun ze svého nezabavitelného minima.

„Že v návrhu zůstalo výrazné omezení mobiliárních exekucí, které jsou dnes s ohledem na neustálé zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy často jedinou šancí, jak se věřitel může dostat ke svým penězům, vnímáme velmi negativně. Pozitivní je snad pouze to, že z daného opatření byly nakonec vyjmuty alespoň právnické osoby,“ uvedl za věřitele Staněk.

Bezvýsledné exekuce do 1500 korun

U dluhů vůči státu a dalším veřejným institucím bude v případě konečného schválení lidem stačit v exekuci uhradit jistinu a zaplatit 750 korun za náklady řízení. Zastavovat se také mohou dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by měli nárok na získání části pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy. Exekutoři by od státu dostali část výdajů, které vynaložili na vymáhání.

Autor: Lucie Havlišová

Zdroj foto: 123rf.com