Kovářová: Neplacení alimentů je často „truc-podnik“ otce za to, že mu matka brání ve styku s dítětem

Nastavení pravidel péče o dítě a jejich následné dodržování včetně řádného placení výživného patří mezi nejčastější spory mezi bývalými partnery. O zkušenostech s jejich řešením, roli emocí a mezilidských vztahů, ale i otázce zálohovaného výživného jsme si povídali s exministryní spravedlnosti a prezidentkou Unie rodinných advokátů Danielou Kovářovou.

Dlouhodobě se věnujete oblasti rodinného práva, od roku 2018 i jako prezidentka Unie rodinných advokátů. S jakými problémy se na vás klienti nejčastěji obracejí?

Za mnou chodí nejčastěji rozhádané páry a takřka vždy je to kvůli problémům s dětmi. Jde například o to, že jeden rodič nedává tomu druhému děti do péče nebo ke styku. Anebo se rodiče nejsou schopni domluvit na porozvodové péči o děti.

Jak v praxi funguje mimosoudní domluva? Daří se rodičům dohodnout, aniž by museli zasahovat advokáti a soudy? 

Na prvních stránkách novin se objevují emocionálně vypjaté případy a příběhy, ale ze své zkušenosti mohu říct, že dvě třetiny rodičů jsou schopny se dohodnout. Totiž to nejviditelnější je to nejspornější, ve skutečnosti jde jen o malou část rodičů, kteří se nedohodnou a kteří potřebují soudy a advokáty. Kéž by se tato situace pořád jenom zlepšovala.

Bývají častější spory o děti než o majetek?

No ony jsou to ve skutečnosti spojené nádoby. Na první pohled přichází klient kvůli sporu o dítě, ale dítě a majetek a někdy i bydlení a vyživovací povinnost spolu navzájem působí. Takže já nejsem zastáncem té salámové metody, kdy se odděluje jeden typ řízení od druhého. Velmi často také nejde na první pohled o dítě, ale o moc, o zraněné emoce a všechny tyto oblasti. A proto všechny ty právní instituty spolu souvisí. Moudrý advokát je tudíž vyřizuje a projednává vlastně dohromady.

Velkým tématem je aktuálně právě neplacení výživného. Podle unie ale situace není až tak vážná, jak se mnohdy uvádí.  Z čeho vycházíte?

My vycházíme z průzkumu, který Unie rodinných advokátů ve spolupráci s časopisem Rodinné listy zorganizovala přibližně před dvěma lety. Ten průzkum stále trvá, zapojují se do něho další a další rodiče. Z dosavadních výsledků vyplynulo, že jenom 7 procent tatínků neplní svoji vyživovací povinnost. Naprostá většina rodičů vyživovací povinnost plní.

Eventuálně jsou dneska už častější i případy, kdy matky mají tak dobrý příjem, že po tatíncích žádné výživné ani nepožadují. Anebo tatínkové sice neplní vyživovací povinnost v nějaké velké míře, ale zajišťují třeba různé protihodnoty, protislužby a podobně.

Velkým trendem dneska je to, čemu se říká střídavá péče. Já ten termín nerada používám, protože ve skutečnosti už většina tatínků stojí o rozšířený styk, kdy se s tím dítětem stýká o prodloužených víkendech, o jarních prázdninách a podobně. Řada tatínků má děti podílem třeba i 40 procent času v roce. Situace je taková, že pokud se otec a matka střídají v péči o dítě, tak o výživném v pravém slova smyslu nemůžeme ani mluvit, protože když máte polovinu času dítě v péči, tak samozřejmě hradíte i jeho potřeby.

Jak se stavíte k návrhu na zavedení zálohovaného výživného?

Já jsem se celá léta tomuto návrhu bránila a veřejně proti němu vystupovala, protože takový návrh snímá z člověka osobní odpovědnost a může vést i ke zneužívání. Velmi často je neplacení výživného ze strany otce takovým truc-podnikem, protože matka odmítá otci dávat dítě ke styku, anebo dokonce dítě zmanipulovala, že otce vůbec nepřijímá. Obecně je velmi důležité, aby se maminka s tatínkem nerozkmotřila, protože nejlepší způsob a jediné, co se dá vlastně maminkám poradit, je, že čím lépe budou maminky s tatínkem vycházet, tím větší je pravděpodobnost, že tatínek bude ochoten platit výživné a spíš výživné ve větší výši.

Celý rozhovor naleznete ve videu.

Autor: REDAKCE

Foto: Češi v právu