Kovářová: Neplacení alimentů je často „truc-podnik“ otce za to, že mu matka brání ve styku s dítětem

Nastavení pravidel péče o dítě a jejich následné dodržování včetně řádného placení výživného patří mezi nejčastější spory mezi bývalými partnery. O zkušenostech s jejich řešením, roli emocí a mezilidských vztahů, ale i otázce zálohovaného výživného jsme si povídali s exministryní spravedlnosti a prezidentkou Unie rodinných advokátů Danielou Kovářovou.

Dlouhodobě se věnujete oblasti rodinného práva, od roku 2018 i jako prezidentka Unie rodinných advokátů. S jakými problémy se na vás klienti nejčastěji obracejí?

Za mnou chodí nejčastěji rozhádané páry a takřka vždy je to kvůli problémům s dětmi. Jde například o to, že jeden rodič nedává tomu druhému děti do péče nebo ke styku. Anebo se rodiče nejsou schopni domluvit na porozvodové péči o děti.

Jak v praxi funguje mimosoudní domluva? Daří se rodičům dohodnout, aniž by museli zasahovat advokáti a soudy? 

Na prvních stránkách novin se objevují emocionálně vypjaté případy a příběhy, ale ze své zkušenosti mohu říct, že dvě třetiny rodičů jsou schopny se dohodnout. Totiž to nejviditelnější je to nejspornější, ve skutečnosti jde jen o malou část rodičů, kteří se nedohodnou a kteří potřebují soudy a advokáty. Kéž by se tato situace pořád jenom zlepšovala.

Bývají častější spory o děti než o majetek?

No ony jsou to ve skutečnosti spojené nádoby. Na první pohled přichází klient kvůli sporu o dítě, ale dítě a majetek a někdy i bydlení a vyživovací povinnost spolu navzájem působí. Takže já nejsem zastáncem té salámové metody, kdy se odděluje jeden typ řízení od druhého. Velmi často také nejde na první pohled o dítě, ale o moc, o zraněné emoce a všechny tyto oblasti. A proto všechny ty právní instituty spolu souvisí. Moudrý advokát je tudíž vyřizuje a projednává vlastně dohromady.

Velkým tématem je aktuálně právě neplacení výživného. Podle unie ale situace není až tak vážná, jak se mnohdy uvádí.  Z čeho vycházíte?

My vycházíme z průzkumu, který Unie rodinných advokátů ve spolupráci s časopisem Rodinné listy zorganizovala přibližně před dvěma lety. Ten průzkum stále trvá, zapojují se do něho další a další rodiče. Z dosavadních výsledků vyplynulo, že jenom 7 procent tatínků neplní svoji vyživovací povinnost. Naprostá většina rodičů vyživovací povinnost plní.

Eventuálně jsou dneska už častější i případy, kdy matky mají tak dobrý příjem, že po tatíncích žádné výživné ani nepožadují. Anebo tatínkové sice neplní vyživovací povinnost v nějaké velké míře, ale zajišťují třeba různé protihodnoty, protislužby a podobně.

Velkým trendem dneska je to, čemu se říká střídavá péče. Já ten termín nerada používám, protože ve skutečnosti už většina tatínků stojí o rozšířený styk, kdy se s tím dítětem stýká o prodloužených víkendech, o jarních prázdninách a podobně. Řada tatínků má děti podílem třeba i 40 procent času v roce. Situace je taková, že pokud se otec a matka střídají v péči o dítě, tak o výživném v pravém slova smyslu nemůžeme ani mluvit, protože když máte polovinu času dítě v péči, tak samozřejmě hradíte i jeho potřeby.

Jak se stavíte k návrhu na zavedení zálohovaného výživného?

Já jsem se celá léta tomuto návrhu bránila a veřejně proti němu vystupovala, protože takový návrh snímá z člověka osobní odpovědnost a může vést i ke zneužívání. Velmi často je neplacení výživného ze strany otce takovým truc-podnikem, protože matka odmítá otci dávat dítě ke styku, anebo dokonce dítě zmanipulovala, že otce vůbec nepřijímá. Obecně je velmi důležité, aby se maminka s tatínkem nerozkmotřila, protože nejlepší způsob a jediné, co se dá vlastně maminkám poradit, je, že čím lépe budou maminky s tatínkem vycházet, tím větší je pravděpodobnost, že tatínek bude ochoten platit výživné a spíš výživné ve větší výši.

Celý rozhovor naleznete ve videu.


Autor: REDAKCE

Foto: Češi v právu

Přečtěte si také

Exkluzivně: Legislativní přehled za čtvrtý březnový týden 2024

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám exkluzivní přehled návrhů zákonů a nařízení za čtvrtý březnový týden 2024. Legislativní monitoring vzniká...

Nechci oživovat: Dříve vyslovené přání umožňuje pacientům odmítnout léčbu

Chcete být až do konce života léčeni pouze tak, jak si přejete, nebo třeba nechcete být léčeni vůbec? Náš právní řád umožňuje připravit dokument zvaný „dříve vyslovené...

Odborník: Kvůli nefunkčním srážkám tratí věřitelé i dlužníci. Změny nepomohly

Srážky ze mzdy jsou nejefektivnější a nejméně invazivní způsob vedení exekuce. V poslední době však nelze tento postup u celé řady dlužníků efektivně využít. Může za to...